Vital O nás Podpořte Inzerce Archiv Kontakt Předplatné
Cropped official portrait of Vice President Joe Biden in his West Wing Office at the White House, Jan. 10, 2013. (Official White House Photo by David Lienemann)
Foto © David Lienemann, Wikipedia

Tahle země je pro starý

Celá západní civilizace je posedlá mládím. Být zdraví, svěží a sexy to stojí vprostřed všech zaklínadel současnosti. Co je staré a opotřebované, musí pryč. Nosí se jen zboží s nálepkou nové a lepší. Tahle visačka je pevně přišitá ke všemu, co je v moderní západní společnosti považováno za hodno pozornosti. Ale platí to doopravdy?

Za toho, kdo obvykle udává trendy tón, je vědomě či podvědomě považována Amerika, chcete-li Spojené státy americké. Komerční a kulturní avantgarda moderního západu. Ale právě v Americe se často poučíte o tom, že všechno může být vlastně úplně jinak.

Být starý a vypadat jako starý, lépe řečeno starší, to vlastně vůbec nemusí být problém. Naopak. Jsou místa a pozice, kde vám to může zatraceně pomoct.

Dva muži

Amerika nás přinejmenším jednou, a to zcela nedávno, usvědčila z podobného omylu. Nebyl to nikdo jiný než američtí voliči, kteří vyslali do boje o prezidentské křeslo v Bílém domě muže, který by si v Česku, ale i v mnoha jiných rozvinutých zemích světa, užíval už nějakých deset let zaslouženého důchodu.
Tenhle fakt jaksi snadno zapadl ve všech ostatních mediálních superlativech historických voleb. Ano, na post šéfa Bílého domu se chystá první barevný Američan. Ano, Amerika se chce a pravděpodobně bude nevídanou mírou měnit.
Zkusme ale chvíli rozjímat nad faktem, že součástí dramatické volby a tvrdého předvolebního klání, z nichž jako vítěz vyšel vlastně relativně velmi mladý Barak Obama, byli dvaasedmdesátiletý kandidát John McCain a nakonec také nový víceprezident, šestašedesátiletý Joe Biden. Muž, který se držel dost v pozadí, který ale zcela nepochybně pomohl Obamovi vyhrát v konzervativních státech na východě USA, na něž by sám rozhodně nestačil.
Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že vlastně nechceme rozebírat politiku,  ekonomickou krizi či války a ani klíčové mezinárodní dohody. Tady jde jen o tu pozoruhodnou a nezanedbatelnou skutečnost, že se o rozhodující funkce v nejmocnější zemi světa ucházejí lidé, které by možná jinde jejich věk dopředu diskvalifikoval i z mnohem méně zodpovědných pozic.

Sexy šediny

Být starý a vypadat jako starý, lépe řečeno starší, to vlastně vůbec nemusí být problém. Naopak. Jsou místa a pozice, kde vám to může zatraceně pomoct.
Pokud máte šediny, může to v přeneseném smyslu znamenat, že máte to, čemu Anglosasové říkají background. My to slovo někdy překládáme jako pozadí. Mnohoznačné už v tom, že nějaké to pozadí máme všichni. Ona se tím ale samozřejmě myslí také jistá opora ve vlastních těžko nabytých znalostech a životních zkušenostech.
Šedivění, to je jako ejakulace. Uvědomujete si dobře, že může přijít předčasně, ale pokud se to opravdu stane, pak je to totální šok,” napsal o svém stříbrném image Anderson Cooper, obrovská reportérská a moderátorská hvězda americké zpravodajské stanice CNN.
Coopera zdobí jemný smysl pro otrlý vtip, nejspíš od narození, a taky pořádně šedivá kštice – ta zhruba asi tak od třiceti. A Cooper dobře ví, že zralý vzhled postavení rozhodně neškodí.
Dokonce to vypadá na to, že ve všech hlavních zpravodajských televizích v USA je prošedivělá pokrývka hlavy nutnou vstupenkou na obrazovku,  lépe řečeno do studia, a také jedním z receptů na úspěch. Čím více soli a čím méně pepře, tím lépe.
Samozřejmě je to první, vnější pohled a jako takový má daleko ke kvalitní a hluboké analýze fungování amerických médií, ale i tak mnohé napoví. Zkušený  střih je zkrátka chic.

Bidenova facka

Jak už řečeno, Joe Biden, vedle vycházející hvězdy Baraka Obamy poněkud vybledl, ale jeho výběr jako souputníka a dvojky v klíčové kampani byl v letošních volbách nespornou výhrou.
Na začátku se tahle nominace mnohým nezdála dost dobrá. Zejména poté, co John McCain sáhnul po neokoukané a energické aljašské guvernérce Sarah Palinové. Ta, proč to nepřiznat, působí na matku šestičlenné rodiny opravdu svěže.
Kdyby býval sáhl po Hillary Clintonové, udělal by líp,” znělo v jednom okamžiku téměř jednohlasně na adresu Baraka Obamy. Ten ale věděl dobře, co dělá. Potvrzujete to přinejmenším výsledek voleb.
Obama vybral Bidena, který měl v očích voličů, mimo jiné, kompenzovat jeho mládí a nezkušenost. Vcelku pozoruhodné, pokud si připomeneme, že zvolenému prezidentovi táhne nezadržitelně na padesát. Jistě vedle dědů” Bidena a McCaina reprezentuje generaci právě dozrálých otců, ale je 47 málo na prezidenta?
Biden měl fungovat jako tahák a pojistka ve státech unie, které bývají označovány za bitevní, ve státech, kde se lidé rozhodují opravdu důkladně. Jedním z nich je tradičně Pensylvánie, kde je stále ještě velmi cítit tradiční evropský vliv.
Zajímavé je, že právě v projevu k pensylvánským delegátům předvolební demokratické konvence Biden pronesl: Jen tak mimochodem, jestli ještě jednou uslyším, že Obamovi bylo jedenáct, když jsem nastoupil do Senátu, tak dám někomu facku.”
Že by se Biden za svůj věk styděl? Zjevně nikoli; spíš pevně stál za svým budoucím šéfem. A když se přeci jen ohradil proti možným výpadům na vlastní věk, připomenul i nám vcelku výstižně, jaký je či byl generační profil americké politiky: Jsou jen čtyři senátoři, kteří slouží tak dlouho jako já, ale je dalších čtyřiačtyřicet, kteří jsou starší než já.”

Střelec McCain

Jistě, že vysoký věk není bianco šek na úspěch ani v politice, ani v USA. Nejsem nejmladší kandidát, ale jsem ten nejzkušenější,” musel připomenout John MacCain svým spolustraníkům, krátce poté oznámil, že se bude ucházet o kandidaturu.
Na začátku roku 2007 ho ještě nečekal demokratický super soupeř, ale jen” jeho republikánští rivalové, kteří ovšem v žáru McCainova přímočarého stylu postupně táli jako led ve žhavém arizonském slunci. Co mu pomohlo vyhrávat? Velmi často naprostá spontánnost.
Na jedné besedě v Iowě v létě 2007, to bylo jen pár dní před McCainovými jednasedmdesátými narozeninami, se přihlásila dáma, která začala svou otázku skoro omluvou: Víte, snad se vás můžu zeptat. Prostě, jako jedna šedá hlava druhé…” A pak pokračovala: Pracoval jste pro tuhle zemi dlouho. Ale taky jste za tu dobu pěkně zestárnul a to je dost tvrdá práce, ne?” Zkušený senátor se neudržel, dal se do smíchu a odpověděl: Víte co? Je mi líto, že jsem vás vyvolal!”
McCain tak spíš než slovy o své vitalitě přesvědčoval skutky. Kampaň trvala skoro dva roky a v samotném závěru se už snad ani nedala označit za intenzivní. Novináři za McCainem vláli po celých Spojených státech a i na těch podstatně mladších, než on, byla znát v závěru značná únava.
Jen v předvečer voleb si McCain naordinoval ještě sedm předvolebních mítinků a pak, 4. listopadu 2008, stihnul ještě další čtyři, a to na místech vzdálených tisíce kilometrů od sebe. Mimochodem v tomto nasazení jinak velmi výrazného Baraka Obamu jednoznačně překonal.
Korunou na jeho skvělém výkonu, který se dal přirovnat k maratonskému tempu Haileho Gebrselassieho a raketovému finiši Usaina Bolta, byl jeho projev po prohraných volbách. Krátký a působivý bez jediné známky frustrace. Jistě ho vysoko ocenil i vítěz Barak Obama, když po volbách pozval Johna McCaina k jednacímu stolu. To nebyla povinná návštěva Bílého domu a schůzka s odstupujícím prezidentem, ale gesto opravdového respektu.

Joe Biden na předvolebním mítinku:
Je vcelku příjemné si po těchto volbách připomenout, že jsou důležitá místa a klíčové situace, kdy opravdu není slušné se ptát jakou máš barvu kůže, jaké máš vyznání a dokonce ani kolik ti je let… Rozhoduje hlavně to, na co se cítíš a na co máš. V boji, který se vede podle těchto pravidel, vlastně ani nejsou poražení.

Pravidla boje

O McCainovi a Obamovi rozhodovali voliči. Jací jsou a jaké mají představy, není jistě možné postihnout v jednom článku a možná ani v jedné knize jakkoli objemné. Výmluvné snad může být srovnání dvou na první pohled podobných lidí s velmi odlišnými názory.
První je žena na prahu toho, čemu by se dalo říkat důchodový věk. Žena, která ani v šedesáti svým image nezapře, že se kdysi možná hlásila k hippies a je rozhodně proti válce. Její babička přišla do USA z Ukrajiny a rodina se usídlila v megapoli Filadelfie. Víte, vadí mi ten slovník, zůstal kdesi ve studené válce,” říká na adresu McCaina.
Ta druhá žena, zhruba stejného věku, s úhlednou trvalou, sedí v úhledném obýváku v domku na předměstí kdysi průmyslového provinčního města Bethlehem. I její babička přišla do USA z Ukrajiny a dala světu celkem sedm synů. Všichni sloužili v armádě Spojených států. Víte, on sám taky bojoval. Ví, o čem je život,” říká na adresu McCaina.
Volby nevyhrával nebo neprohrával věk kandidátů, stejně jako to nebyla ani jejich rasa. Byly to téměř výhradně jejich postoje. Možná by si John McCain měl vypůjčit triumfální heslo Obamovy vítězné kampaně: Yes, We Can!
Ano, i já můžu. A jestli se mě ještě jednou bude někdo ptát na věk, tak nejspíš padne facka.

 

Dočetli jste až sem? Zastavte se na chvíli a zvažte, zda-li můžete podpořit Vital i vy.
Časopis, který čte stále více čtenářů, vychází především díky podpoře dárců. Pomoci je tak jednoduché – zašlete nám dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru:

DMS ELPIDA 30  DMS ELPIDA 60  DMS ELPIDA 90

Přispějete tak částkou 30, 60, nebo 90 Kč.
Pokud čtete Vital pravidelně a můžete nás podpořit každý měsíc, zašlete zprávu ve tvaru:

DMS TRV ELPIDA 30  DMS TRV ELPIDA 60  DMS TRV ELPIDA 90

Více na darcovskasms.cz. Časopis si můžete také předplatit pro sebe, nebo jako dárek pro své blízké. Děkujeme vám!