Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑

Americké volby: v sázce je Zeměkoule

Spojené státy se proměňují stále rychlejším tempem. Mohou za to tři okolnosti. S každým desetiletím je to stát lidnatější asi o deset milionů. Každým rokem technologická revoluce od smartfonů po drony mění tvář ekonomiky, politiky, strategie a hlavně morálky.

Nikde jinde se nůžky sociálního stavu nerozvírají tak neúprosně. A Bílý dům právě čeká na 45. šéfa USA.

Hillary Clintonová chce udržet vládu v rukou Demokratické strany i po osmi letech chaotické politiky Obamy. Proti ní a proti pokračování vlády Demokratů stylu Obamy vytáhl do boje Donald Trump. Před rokem ho nikdo nebral vážně. Nepatřil do žádné struktury mocenských pavučin. I v Republikánské partaji (GOP) se zjevil jako nežádoucí „rebel zvenčí“.  Ale Donald dokázal přes neuvěřitelnou šikanu samotného vedení Republikánů vyšachovat v primárkách 16 partajních soupeřů, křičících „ukradl nám Great Old Party!“ Trump skutečně obrací „téměř ukradenou stranu“ naruby.  Chce novou GOP. Nadřazuje národní strategický, sociální a hospodářský zájem nad globalistické pojetí vlády nad světem. Hillary Clintonová je koncepčně na protipólu.

Dřív bylo jedno, kdo je v Bílém domě. Demokrati a Republikáni se ve vládě nad Amerikou ani vztahem ke světu moc nelišili. Teď jde o přelomový rozdíl. Globalismus je vaření zeměkoule v jednom hrnci pro držitele nejdelších lžící. Ať jsou odkudkoliv. To dobře chápou i šéfové EU, snící o svěrací kazajce pro starý kontinent. Ti s gustem proklínají Brexit a fandí Clintonové.

Trump však došel k závěru, že globalismus překročil krajní mez vysávání životní mízy i v USA z 300 milionů lidí. Až za neúnosnou hranici sociálního poklesu. Nevadí mu to z hlediska obecně humánního. Takový lidumil není. Ale prozíravě hodnotí akcelerující sklouzávání světa k nezvládnutelným sociálním výbuchům. V domácích poměrech tomu chce čelit heslem „Amerika na prvním místě“. Trump je proti intervencionalistickým válkám ve zruinovaných oblastech od Afghanistanu, přes Mezopotámii až do Libye. Výrobu toho, co se za americké peníze dělá v cizině, chce vrátit domů.

Kdyby Trump zvítězil, prohrála by politika, kterou USA nastartovaly po rozpadu bipolárního světa. Ta za 25 let přespříliš rozkymácela celý globus. Byl vypuštěn džin teroru z Bin Ládinovy láhve. A nikdo neví, jak ho to ní vrátit. Ve finále volebního boje globo-filní Clintonové s národo-filním Trumpem se rétorika míru a terorobijců bude stupňovat. Často to bude rebus, jak rozlišit jejich argumenty. Jedině pronikavým pohledem, jaké síly za kým stojí. Jejich spor o svět a Ameriku je natolik zásadní,  že může být až fatální. Clintonová sází na vrchnostenskou roli ve světě. Trump hlásá Einsehonwerovskou mírovou politiku, při níž USA u ostatních velmocí sázely na „fundovaný respekt“ k dohodám.

Nejde však jen o Bílý Dům. Volí se rovněž celá sněmovna, třetina senátu, a s následným dopadem na Nejvyšší soud. Prezident může nouzově sáhnout exekutivní skulinou do státní kasy, ale rozhodující slovo o výdajích má Kongres. To určuje moc. Kongresmani jsou zaháčkovaní u nesčetných firem, závislých na státních zakázkách. Připomeňme si z filmu Pretty women trik se senátorem a úvěrem banky.

Zbrojaři na sponsorování „za bezpečnostní poradenství“ senátorů nešetří. Přesto ani jejich vliv není tak rozhodující jako finančního světa. Ten dělá dějiny. A Kelly Vlahosová, skvělá washingtonská analytička říká, že „až na prvním místě“. Nezvítězí-li v úterý 8.listopadu Trump, největší zásluhu na jeho porážce bude mít NATO se zbrojařskými metastázami, nepředstavitelně prorůstajícími do světových mocenských struktur, nejen těch domácích.

Přitom není žádným milovníkem mírových holubic. Jen nesnáší „děsivě prodělečné války“. Ale mají-li se vyhrát války příští, musí mít jinou strategií a jiné zbraně, než jaké jsou v současných arzenálech. Tisíce starých generálů by měly být už dávno v penzi, obdarováni za své služby rybářským náčiním.

Svět se ze sevření superkybernetiky už nikdy nevymaní.