Fejeton‌: Mám to na jazyku

Rubrika: Inspirace / Autor: Rudolf Křesťan / 20. 4. 2012

reklama

Dočetl jsem se, že herec Krampol nemohl přijít na jméno zpěvačce Bartošové. Ovšemže nešmátral v paměti; nemohl jí na jméno přijít v přeneseném významu. Slíbila totiž účast v jeho programu – a pak se nedostavila. Taky se hněvám, když někdy nemohu přijít na jméno. Tedy v prvotním slova smyslu. Ačkoliv ždímám paměť jako citrón, šťáva zůstává uvnitř. I to je důvod k nazlobení – ovšem na sebe. Když jsem se při jedné společenské události setkal s lékařkou z pražské ambulance pro poruchy paměti, uklidňovala mě, že z toho nemám dělat drama. Že je to s postupem věku přirozený vývoj. Její postoj mě potěšil natolik, že jméno a příjmení této specialistky mi přiskakuje spolehlivě: MUDr. Tamara Tošnerová. Pravdou nicméně zůstává, že obtížné vybavování jmen je nepříjemné. Zvláště u někoho, s nímž jsem spojený společným časem z uplynula – byť třeba jen z dovolené. Úplně ho vidím před očima, ale příjmení marně doluji.

Snažím se o řešení tím, že si přeříkávám abecedu. Činím tak v naději, že u některého písmene mi naskočí i počáteční písmeno jeho jména a «dovybaví» se mi celé. Připadám si jako rybář, který jednotlivými písmeny nahazuje háček s návnadou ve víře, že záhy ťukne splávek. Do úzkých se tu a tam dostávám i ve chvílích konverzace, když je řeč o někom obecně známějším – třeba o umělci. A já si jeho jméno jako z udělání nevybavím. Ať páčím, jak páčím. Zůstává zapikolované za paměťovými dveřmi. Baziliškovsky mi pak vyskočí až doma, už k nepotřebě. Uprostřed řeči si v tu chvíli pomáhám berličkou «Já si za chvíli vzpomenu…» Případně «Mám to na jazyku…» Leč nejednou to tím taky končí. Ještě že existují vědci, kteří nám starším vysvětlí shovívavě i takové nemilé stavy. Nejde jen o zmíněnou paní doktorku Tošnerovou. Také Daniel Schacter, vědec světového formátu, pojednává ve své knize «Sedm hříchů paměti» kromě jiného o zákonitostech zapomínání.

V pasáži o «paměťovém bloku» uvádí autor, že zvlášť obtížné je vybavování příjmení – a že nejde o náhodu. Vysvětlením je, že příjmení nevychází z konkrétních specifických souvislostí s daným člověkem. Například z profese. Stručně řečeno: pan Pekař nemá nic společného s pečením. Chceme-li si vybavit jeho jméno, nenapadne nás, že by pekl housky a uždiboval kousky. Příjmení se už dávno odpojila od původních významů – namátkou připomínám Josefa Pekaře, významného historika. Jedním z naznačených hříchů paměti je podle Daniela Schactera i pravý opak zapomínání. Tedy tzv. přetrvávání. Jde o situaci, kdy naše hlava ne a ne vypudit utkvělou melodii. Nebo opakovaně se vybavující situaci. Nekontrolovaně mohou kroužit hlavou i některá slovní spojení. Případně pořád a dokola určité jméno. No nevím, co je horší: zda potíž při vybavování jména, nebo problém s jeho vypuzováním z mozkovice. Zvláště kdyby nám to jméno bylo něčím nepříjemné. Račte si pro představu nějaké dosadit sami.

více ↓

Diskuze

  přepište kód →
  • Rudolf Křesťan, 21. 9. 2012, 15:06 «Jako autor uvedeného fejetonu chci poděkovat za milé ozvěny, které tady čtu. Věřte, že si těch vstřícných slov vážím a jsou mi povzbuzením. Zároveň uvádím, že ta "jazyková" vyprávěnka, která vznikla pro Vital plus, bude zařazena v nejnovější sbírce mých fejetonů s názvem "Co mají Skotové pod sukní". Vyjde vzápětí: na přelomu září a října. Autogramiáda kolem čerstvé knížky proběhne v Praze ve čtvrtek 25. října ve čtyři odpoledne v knihkupectví Neoluxor (Václavské náměstí č. 41). V případě zájmu vás tam coby spolusenior zvu o to srdečněji, že máme plus minus společnou paměť (dokud ji ještě máme). »
  • Frýdlová Blanka, 10. 5. 2012, 09:39 «Přesvědčila jsem se, že v našem věku (kolem 70ti let a více) nás tímto zapomínáním trpí většina.Ne že by mi to nevadilo, vždy mě to rozčílí!Ale nic se s tím zřejmě nedá dělat a lepší už to nebude!Radujme se proto z hezkých maličkostí a "carpe diem" -dokud je to možné! Blanka»
  • Edea, 9. 5. 2012, 19:09 «Bóže,škoda,že už není Mladý svět a Vaše fejetony.Naštěstí mám Vaše knížky a dost fejetonu jsem si vystřihovala.Dodneška se tím bavíme.TV jsem odhlásila,vulgarismy nesnáším a nic jiného tam není.Bez vulgarismu to nejde a já to nesnáším.Mějte se moc hezky Edea»
  • josef cinek, 9. 5. 2012, 14:20 «Velmi mě potěšil příspěvek paní Rohové. Chybí nám moudré a laskavé slovo o běžných, zdánlivě bezvýznamných věcech. Kdysi jsem napsal článek o pronikání cizích /zbytečných / slov do češtiny. Nejdříve to byla slova jako perestrojka, sborná, chozraščot, družba atd., pak to vystřídalo: brífing, blu lajn, replej a nevím co ještě. Pochlubím se, mám za to také zlaté pero. Ale to není podstatné. Vugarismy jsou v tisku, rozhlase i televizi na dením pořádku. Jako by to se slušností již nešlo. Kromě pana Křestána schází /myslím pohled na život/ na př. i pan Sláma. Škoda.»
  • Vlasta Rohová, 9. 5. 2012, 13:54 «Vážený a milý pane redaktore Křesťane, chybíte nám třeba v pamětnických pořadech televize nebo v kouzelných pořadech rozhlasu Nedělní ráno. Před mnoha léty jsem obržela na základě Vašeho hodnocení od redakce dvě zlatá pera - od té doby píši do šuflíku - dnešní tisk nepřeje historkám bez erotiky, a tak třeba si jednou vnučky rády přečtou moje povídání o běžném životě a Vaše články např.co to byl "čudlík". Těším se, že Vás nějaký moudrý mladý režisér opráší a nenechá Vás zapadnout "do starého železa" - moc chybí laskavý a moudrý humor Vašeho stylu; každému se nelíbí přihlouplé taškařice. »
  • Hana Körnerová, 1. 5. 2012, 21:27 «Pane Křesťane, zrovna nedávno jsem si nemohla vzpomenout na Vaše příjmení, jen se mi připomínalo něco od náboženství. Vzpomínám také podle abecedy, jsem- li přesvědčena, že příjmení začíná třeba na F, přidávám postupně samohlásky a,e, i.. Stejně mi většinou vyjde, že ten pán nebyl od F, ale jmenoval se Jíra. Netrapte se, popisujete zkušenost mnoha lidí vyššího věku. Ráda čtu Vaše fejetony, vždy si vzpomenu na Nerudovy Žerty hravé a dravé.»