Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
Foto © archiv Jána Čupy

Ján Čupa – Až v šedesáti jsem začal žít

Před čtyřmi lety měl Ján Čupa problém vyjít po schodech. Dnes vystoupá klidně i šestkrát za den Lysou horu a vrací se domů v pohodě a s vyčištěnou hlavou. Sílu změnit radikálně svůj život našel díky otužování.

„Lidé říkají, že když jdou do důchodu, zestárnou o dvě generace, ale já jsem prakticky o dvě generace omládl, říká Ján Čupa (64), který i několikrát denně zdolá svlečený do půl těla Lysou horu. „Do pětatřiceti jsem pracoval na dráze, pak jsem třiadvacet let fáral na šachtě, vysvětluje Čupa, takže se není čemu divit, že v osmapadesáti odcházel do důchodu maximálně vyčerpaný. „Plíce jsem měl z fárání tak zaprášené, že jsem pomalu nedokázal vyšlapat ani do prvního patra.“ Byl skoro na dně, nic ho nebavilo, jen seděl doma u televize. „Manželka se už na to nemohla dívat, a tak mě jednou poslala, ať se jdu aspoň projít, třeba na Lysou. Takže jsem v šedesáti začal chodit,“ vzpomíná na své začátky.

První výšlapy prý ale byly hodně krušné. Dokonce si myslel, že nahoru vůbec nevyleze. Ale nevzdal to. „Tři dny po sobě jsem šel v bundě a byl jsem hrozně propocený, tak jsem to zkusil další čtyři dny v tričku, zase jsem se potil, a tak jsem po týdnu začal chodit bez něj.“ Zanedlouho zjistil, že mu vyhovují nízké teploty pod nulou, okolo minus pěti až patnácti. A to i přesto, že s otužováním moc zkušednosti neměl. „Svlečený zvládám i minus dvacet, ale samozřejmě si dávám pozor, abych to nepřehnal. Nic nedělám násilím, jakmile se na něco necítím, tak to netlačím. Nikdy například dopředu neplánuji ani počet výstupů na vrchol. Stane se mi, že někdy po prvním nebo sruhém výstupu jdu domů. Ne, že bych nemohl pokračovat, ale dělám jen to, co mi tělo a hlava dovolí, nikdy nedělám nic násilím,“ říká Ján, který díky otužování a pravidelnému pohybu neví co je chřipka. Zesílil, nic ho nebolí a jak sám s humorem dodává,  už nenosí před sebou „batoh“.

Základ otužování je v hlavě, je to vše o psychice. Já občas vlezu i do ledové vody, v zimě do potoka. Nesmíte si připouštět, že vás něco bolí.

Otužovat začínejte od nohou

Přemýšlíte, že byste otužování chtěli také vyzkoušet, ale bohužel nemáte za domem kopec či horu a ani se vám nechce na veřejnosti vyslékat? Vůbec nemusíte zacházet do takových extrémů. Začněte chodit pravidelně jednou týdně do sauny nebo se otužujte doma. Vyzkoušejte ranní cvičení při otevřeném okně nebo postupné otužování vodou. Jste-li úplný začátačník(ce), začněte omýváním mokrou žínkou nebo vlhkým ručníkem, což by mělo trvat přibližně 3–4 minuty. Jakmile si tělo trochu zvykne, můžete přejít na polévání studenou vodou (1–2 minuty) a až jako poslední stupeň by mělo následovat sprchování studenou a pak i ledovou vodou. Přičemž by doba studené sprchy u začátečníků neměla překročit dvě minuty. Ale pozor! Nikdy nezačínejte sprchování nebo polevání studenou vodou od hlavy. Vždycky zásadně od nohou. Jeden ze způsobů, jak postupně tělo na chlad připravit je postupným snižováním teplé vody. Začněte tedy teplou sprchou, jak jste zvyklí a pak cca po dvaceti sekundách ubírejte teplou, až do doby, kdy začne téct úplně studená.

Foto archiv Jána Čupy

„I já se občas otužuju vodou. Sem tam vlezu do ledové vody nebo v zimě do potoka,“ říká Ján. A dělá dobře. Studená koupel v potoce, řece nebo moři je podle odborníků nejúčinnější. Pokud s ní nechcete začít v zimě, počkejte si na jaro nebo léto, kdy bude pro vás start mnohem snazší. A tip? Před vstupem do vody se lehce rozehřejte cvičením nebo vypijte teplý čaj nebo vodu. Po koupání se pak hned osušte a klidně se nebojte přitlačit. Ručník tak může totiž sloužit jako masáž, která rozprodí krevní oběh. Pak se co nejdříve oblečte. A čemu se vyvarovat? Určitě se neposilňujte alkoholem! Životu nebezpečné je po plavání v zimní vodě vstoupit pod horkou sprchu. Hrozí selhání oběhového systému. Co se také rozhodně nedoporučuje, je naplnit si vanu studenou vodou a ležet v ní. Nedostatek místa ve vaně totiž neumožňuje intenzivnější pohyb (třeba napodobovat plavání) a tělo bez pohybu by snadno nežádoucím způsobem prochladlo. A jak dlouho by tedy doba koupele v přírodě měla trvat? Záleží na teplotě vody, vzduchu a jaké úrovně otužilosti jste dosáhli.

„Nepočítal jsem s tím, že se z mého chození do půl těla stane taková atrakce.  Dokonce se k otužování přidávájí i další. Zatím ale nevydrží ty extrémy, co já, ale i to potěší,“ přiznává Ján, kterého na Lysé (a nejen tam) všichni dobře znají. Slavný se stal velkou mírou díky svému účtu na Facebooku, který založil před 2 lety a v současnosti ho sleduje bezmála pět tisíc lidí. „Byl to nápad mých fanoušků v Tatrách, kde jsem se před dvěmi lety zúčastnil natáčení extrémů pro televizi. Komentáře vymýšlím sám, ale manželka Magda mi je píše do počítače.“ Ta jej v jeho zálibě stále podporuje, ale sama na Lysou horu často nechodí. „Letos byla semnou nahoře třikrát. Nerada chodí pořád stejnou trasou na stejný kopec. Já v současné době chodím jednou až třikrát denně, maximálně čtyřikrát. Lysá hora mi vrátila smysl života, našel jsem tam spoustu přátel, chodím tam, abych si udržel zdraví i kondičku. Nikdy nespěchám, velice rád se pobavím s fanoušky. V životě jsem neměl tolik přátel jako teď mezi lidmi, které jsem potkal na horách. Mohu s čistým svědomím říct, že prožívám nejšťastnější roky svého života.”


Výhody studené sprchy – nebude vás to stát ani korunu!

Zvýšuje imunitu – Budete odolnější proti bakteriím, virům a dokonce i nádorovým onemocněním. Působí proti nemocím z nachlazení, ale také proti alergiím, vředové chorobě, hypertenzi a některým nervovým chorobám či psychickým poruchám. Otužilý člověk má větší naději, že neonemocní. Pokud přece onemocní, pak má nemoc lehčí průběh a dříve odezní.

Snížuje stres – Studená sprcha snižuje tvorbu kyseliny močové a zvyšuje produkci glutathionu, který chrání organismus před oxidačním stresem.

Budete mít hezčí pleť i vlasy – Studená sprcha napomáhá udržet dostatečné množství zásob mazových žláz, takže se vaše pokožka nebude tak vysušovat. Vlasy budou naopak lesklejší a silnější a celkově zdravější. Dokonce pomáhá i proti vypadávání.

Zhubnete – Pomáhá při spalování tuků. Při ranní studené sprše se tuk aktivuje a jeho výsledkem je zvýšený výdej energie, a tím i větší počet spálených kalorií.

Zvyšuje bystrost – V prvních vteřinách se vám možná bude zdát, že máte problém s dýcháním, ale nebojte. Toto hluboké dýchání dokáže výrazně zvýšit přísun kyslíku a také srdeční tep, což vede k přísunu energie na celý den. Budete tak mnohem čilejší a ostražitější.

Zvyšuje plodnost – Studená sprcha dokáže mnohonásobně zvýšit počet spermií, a zvýšit tím také plodnost u mužů. Horká voda naopak působí jako mužská antikoncepce.

Zlepšuje cirkulaci krve – je to tím, že se tělo snaží co nejrychleji dopravit krev do všech orgánů, aby je udržela v teple. Studená sprcha je tedy velice důležitá i pro vaše kardiovaskulární zdraví.

Zlepšuje regeneraci svalů – Po cvičení je to ta nejlepší věc pro vaší celkovou regeneraci a dobití energie. Díky lepšené cirkulaci krve, pomáhá odstraňovat z těla kyselinu mléčnou, která vzniká právě při tělesné námaze.

Neskutečně vás nakopne – Býváte ráno ospalí? Určitě zkuste ledovou sprchu. Za pár sekund vás nakopne tak, že nebudete vědět, co s novou energií a lepší náladou dělat.


Zásady otužování

Respektování věku a zdravotního stavu – Otužovat se může každý zdravý člověk. Jste-li nemocní, poraďte se s lékařem. Myslete také na to, že děti a starší lidé se mají otužovat mírněji. U obou těchto věkových kategorií však studie potvrdily markantní zlepšení zdraví.

Dlouhodobost – Trénink otužilosti by měl probíhat dlouhodobě – nejlépe je začít od dětství a otužovat se celoživotně. Klidně i několikrát denně.

Soustavnost – Účinky otužování se projeví nejdříve za tři až čtyři týdny. Pokud bychom s otužováním přestali, zvýšená otužilost by během několika týdnů opět poklesla. Proto je důležitá soustavnost.

Postupnost – Po delším přerušení otužování (kvůli nemoci, zranění, pobytu v teplých krajích apod.) je třeba začít téměř od začátku.


Z historie otužování

Velkými propagátory otužování a léčby vodou byli léčitelé Sebastian Kneipp (známá je jeho Kneippova kůra, což je střídání studené a teplé vody) a rodák z Jeseníků Vincenc Priessnitz, jehož účinný zábal používáme dodnes. Podívejte se na několik příkladů z Priessnitzových třinácti zásad zdravého života, které popsal ve své Rodinné knize o vodě z roku 1847. O významu zdravého životního stylu prohlásil Priessnitz: „Zdraví nespočívá v receptu, spočívá v součtu toho, jak prožíváme den.“

  • Spát v chladném prostředí a při otevřeném okně a pokaždé mít tolik čerstvého vzduchu, aby se člověk nikdy nezapotil.
  • Po povstání z postele se okoupat, otřít nebo omýt a vypít několik skleni vody.
  • Hodně se procházet a pracovat venku.
  • Když se člověk prostřednictvím práce nebo jinak poněkud unaví, dostane závrať nebo má strach, pak si má omýt obličej a nohy třít ve studené nožní lázni tak dlouho, až se celý zahřeje, a i po velkém vyčerpání nic nejíst.
  • Ráno časně vstávat a časně jít spát.
  • Požívat prostá jídla a málo sladkostí nebo vůbec žádné.