Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
nohy ilustrace

Když tne do živého

Na letošní parné léto nebude mít Karel T. pěkné vzpomínky. Začalo přitom docela příjemně. Každou volnou chvilku trávil s přáteli na lesním koupališti. Chladivá voda, dobré pivo, karty, sem tam i ping pong a nohejbal, co si přát víc…

Pak se to stalo. Při jednom sestupu do vody sklouzl po betonových schodech a ošklivě si natloukl holeň. „To nic,“ mávl rukou, „takových zranění už bylo!“ Manželka mu ránu pečlivě vyčistila, vydezinfikovala, zavázala. I tak to v noze celou noc cukalo a pálilo. Ani další dny nepřinesly úlevu, místo aby se rána poslušně zacelila, začala se zvětšovat a mokvat. Holeň už byla celá rudá, zbarvená až do fialova, oteklá, s živým masem uprostřed. To už bylo Karlovi, který byl zastáncem teorie, že k doktorům chodí jen simulanti, ouvej. Praktický lékař okamžitě poznal, že pacientovi se dělá bércový vřed. Jindy by možná zvolil obvyklou léčbu, tedy masti a gázu, ale protože jeho kolega začal pracovat v ambulanci pro léčbu chronických ran, poslal svého pacienta přímo tam. A pak to šlo ráz na ráz. Nejdříve přiložili Karlovi na nohu speciální náplast, aby zjistili, zda nejsou narušeny nervy, což by signalizovalo tzv. diabetickou nohu. „Já ale cukrovku nemám!“ bránil se Karel, leč náplast po deseti minutách odhalila opak. A protože Karel, jak už jsme říkali, podceňoval prevenci, netušil, že má nejen cukrovku, ale i vysoký krevní tlak. „Díky“ zranění z koupaliště se tak přišlo na nemoci, které by později mohly mít ošklivou dohru. I bércový vřed se začal postupně hojit. Pomohlo zejména tzv. vlhké pěnové krytí. Drželo na ráně až sedm dnů, takže odpadla každodenní výměna obvazů, která je u suchého krytí dost bolestivá. Nehrozila ani sepse, protože vlhké krytí obsahuje ionty stříbra, které ničí bakterie v ráně. A pacientovi přináší tato metoda další pohodlí – bez obav se může s vlhkým krytím sprchovat i koupat. Dnes je už Karlovi zase hej, po bércovém vředu zůstala na holeni nepatrná jizva a on poctivě užívá tablety jak na cukrovku, tak na vysoký tlak. Řeči o tom, že k doktorům chodí jen simulanti, už od něj neuslyšíte.

Statistika říká, že bércovým vředem (což je postižení kůže následované rozpadem a odumřením tkáně) trpí až čtyři procenta populace starší 65 let. S přibývajícím věkem dochází ke zhoršení prokrvení tkání, ty jsou pak nedostatečně zásobeny živinami a kyslíkem a vinou nedostatečné činnosti lymfatického systému dochází i ke špatnému odplavování škodlivin, vzniká otok. Při sebemenším poranění (stačí štípanec od komára či škrábnutí) se pak v poraněné tkáni lehce uchytí bakterie, které komplikují hojení. Třikrát více onemocní bércovým vředem ženy než muži. Sedmdesát pět procent způsobí žilní nedostatečnost, projevující se křečovými žílami a častými záněty žil. Bércový vřed se v tom případě většinou utvoří na vnitřní straně kotníku. Bércové vředy na prstech a patě jsou zase tepenného původu. O úrazech jsme už mluvili a o cukrovce, která je častou příčinou vzniku vředu také. Léčit je lze pomocí vlhkého krytí a bandáží. Jak bércovým vředům předcházet? Úspěch přináší kombinace více postupů. U pacientů s cévními problémy přichází v potaz například angioplastika, při níž se do cévy zavede balónek k roztažení ucpaných cév, účinné jsou i speciální přístrojové lymfatické masáže, které povzbudí proudění mízy v lymfatických cévách. Pomáhá ultrazvuk a u některých pacientů urychlí léčbu i tzv. larvoterapie, kdy se do tkáně přikládají larvy bzučivkovitých. Ve Fakultní nemocnici v Plzni jsou ještě o několik kroků napřed: dělají tu úspěšné pokusy s léčením pomocí vlastních buněk pacientů. Takže kdoví, třeba to nebude dlouho trvat a bércové vředy se stanou minulostí.