Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
Foto © Jan Bartoš

Nadační fond pomoci – Cesta zpátky

Kdyby chtěl, mohl by Čestmír Horký vyprávět příběhy. Jeden za druhým. Příběhy lidí, kteří se ne vlastní vinou dostali do bezvýchodné životní situace. Nadační fond pomoci, jehož je Čestmír ředitelem, je tu právě proto, aby takovým lidem pomohl odrazit se ode dna.

Nadační fond pomoci je poměrně mladý, existuje od roku 2012. Podporuje lidi a skupiny, kteří se stali obětí podvodu, agrese a iracionální byrokracie. Co si pod tím konkrétně představit?

Jádrem naší činnosti je pomoc lidem, kteří se prokazatelně cizím zaviněním dostali do těžké životní situace.  V loňském roce jsme obdrželi více než 100 žádostí a pomohli jsme třiadvaceti lidem napřímo, zároveň jsme podpořili sedmnáct organizací, které lidem pomáhají. Největší částkou − přes pět milionů korun − jsme podpořili projekty, pomáhající lidem s exekucí. Za zmínku stojí určitě vysvětlení pojmu iracionální byrokracie. Všichni se shodneme, že v moderní komplikované společnosti je určitá byrokracie nutná. Existují ale situace, kdy byrokracie tím, že všem měří stejným metrem, může ublížit. Zkrátka ne všichni občané dokáží držet krok s nastavenými pravidly – jedná se o lidi hendikepované, méně znalé zákonů, lidi s nižším vzděláním, nebo seniory. Ti se potom mohou stát lehce obětí iracionálního rozhodnutí, které je poškodí. A samozřejmě se také lehce stanou obětí podvodníků, kteří této lidské zranitelnosti zneužívají.

Čím nebo kým jste se při startu Nadačního fondu pomoci inspirovali? Měli jste vzor?

Konkrétní vzor jsme neměli. Určitou inspirací byli samotní zakladatelé, Karel Janeček a Markéta Sýkorová, kteří vznik fondu vnímali jako přirozenou součást jejich práce. Podmínkou bylo, aby Nadační fond pomoci peníze rozděloval efektivně. Klademe důraz na to, aby lidé, kterým je nabídnuta pomocná ruka, toho dokázali využít a přestali být závislí. Aby je pomoc nastartovala k samostatnému fungování. Tento přístup mi je velmi blízký. V sociálních službách se mu říká aktivizace.

Z projektů, které jste podpořili, mě zaujala kampaň Nenechte se ždímat, která je zaměřena na pomoc lidem postiženým exekucí. Ty se v České republice týkají stovek tisíc lidí. Jaké jsou zatím výsledky?

Spojili jsme síly s obecně prospěšnou společností Nedejte se, která poskytuje právní poradenství a právní zastoupení těmto lidem. Úspěšnost jimi vedených soudních sporů je asi 80 %. To je velmi nadějné. Nenechte se ždímat, resp. spolupráce s Nedejte se, o.p.s., byla opět přirozeným vyústěním naší činnosti. Mnoho žadatelů, kteří se na NFP obrací, je ve finanční tísni, jsou předlužení. Je nutné zdůraznit, že se jedná o lidi, kteří se stali obětí podvodných firem poskytujících půjčky. Cílem těchto firem je, aby z velmi malé pohledávky udělali pohledávku takových rozměrů, že člověk přijde takřka o veškerý majetek. Vedle právního poradenství je v projektu také vytvářen tlak na změnu legislativy, která je nezbytná. Přirovnal bych to k tématu dokumentu Šmejdi, po jehož zveřejnění se zvedla vlna nevole vůči praktikám prodejců a zneužívání seniorů.

Kolik lidí, či organizací se na vás obrátilo? Přišla vám už nějaká opravdu specifická žádost? Na co lidé žádají podporu a v jaké výši?

Každá žádost je velmi specifická. Setkáváme se s opravdu zajímavými příběhy. Od okradené invalidní důchodkyně po žádost na uhrazení plicního ventilátoru pro mladou maminku, kterou srazil bezohledný motorkář. Specifická byla jistě žádost, jejímž obsahem byl požadavek, zda by Karel Janeček naučil žadatele hrát karty a poskytl mu 200 000 korun na první hru. Tuto žádost jsme museli zamítnout. Zajímavým typem žadatelů jsou tzv. profesionální žadatelé. Mají svůj příběh a zkouší štěstí všude, kde je to jen možné. Příběh samozřejmě není zcela pravdivý. Zatím jsme se setkali s tímto typem pouze jednou. Nepodpořili jsme ho, navíc nás na konání tohoto člověka upozornila i policie. Lidé žádají především finanční příspěvek na úhradu dluhů, které jim vznikly podvodným jednáním druhé strany. Pokud se jedná o podvodné firmy, doporučujeme, aby se lidé zapojili do kampaně Nenechte se ždímat. Pokud se jedná o jiný problém, v první řadě se snažíme poskytnout žadateli radu či mu doporučit jinou návaznou službu. Můžu říct, že nadační příspěvek je v mnoha případech až posledním řešením. Setkáváme se s velmi pozitivními ohlasy například na to, že žadatelům často stačí, že z naší strany vidí zájem o jejich problém, cení si toho, že je vyslechneme, poradíme. Finanční příspěvek potom není potřeba.

Kdo vlastně může u Nadačního fondu pomoci požádat o pomoc? Lze to nějak zobecnit, popsat typického žadatele?

O příspěvek může požádat jak fyzická, tak právnická osoba s trvalým pobytem v ČR. Osoba musí prokázat, že jí byla způsobena újma, a to cizím zaviněním. Je nutné, aby žadatel byl svá tvrzení schopen prokázat. Zde dochází k pracné individuální práci s každým žadatelem. Jak jsem uvedl výše, velmi nás zajímá samostatnost a snaha samotného žadatele. Ta je pro nás nezbytná a klíčová. Ideální varianta je ta, že po naší pomoci je žadatel již schopen fungovat sám a další pomoc nepotřebuje – umí si sám poradit. My ho jen nastartujeme.

U právnické osoby sledujeme její činnost, která musí souviset s naším účelem – tím mám na mysli, že činnost právnické osoby vede k pomoci obětem podvodů, agrese, iracionální byrokracie.

Který z podpořených projektů tě nejvíce zaujal a proč?

Podpora projektu Šance. Projekt Šance pomáhá sexuálně zneužívaným dětem. Můžete je znát také pod názvem „děti ulice“. Jedná se o cílovou skupinu, o které se nemluví, která „není vidět“ nebo ji nikdo vidět nechce. Tyto děti udělaly jedinou věc – narodily se, a za to dostaly přes prsty, často od svých nejbližších. Projekt Šance jim pomáhá dostat se zpět do běžného života, najít si práci, bydlení. Na projektu mě zaujalo nasazení lidí, kteří se v projektu angažují a úspěšnost jejich práce.

Jak tě ovlivnila práce v nadaci? Vystudoval jsi sociální práci, takže máš k pomáhání blízko…

Vliv je obrovský. V oboru sociální práce mě vždy zajímalo téma pomoci a kontroly. Ve fondu tomuto dilematu čelíme na každé poradě. Chceme pomáhat nebo kontrolovat? Hranice je velmi tenká. Jsem přesvědčený, že chci pomáhat. Kontrola znamená přejímání odpovědnosti. Ve chvíli, kdy ji převezmu za žadatele, už mu nemohu pomoci – tím mu naopak vezmu jeho sílu pomoci si sám. I když si myslím, že v tom mám jasno, je to často těžké. Martin Hausenblas, člen správní rady, mi jednou řekl: „V některých případech si člověk musí sáhnout na samé dno, aby se z něho mohl odrazit.“ V tomto tvrzení je obsaženo mnoho. Mnohem více se soustředím na pomoc, nechci kontrolovat. Vždy se snažím, aby si každý žadatel uvědomoval, že problém je pouze jeho a záleží jen na něm, jak se přičiní, aby se z něho dostal. Já mu můžu ukázat cestu, zmírnit dopady konání podvodníků a agresorů, kteří mu ublížili. Svým kolegům se snažím předat, aby toto měli vždy na mysli. Žadatel, který je v těžké životní situaci, se velmi lehce stane závislým a tím pasivním. Taková pomoc má potom jen krátkodobý účinek, ne-li žádný. Po roce a půl ve fondu se mnohem více soustředím na efekt a přínos samotné pomoci.

Který příběh tě osobně chytil za srdce?

Těch příběhů je více. Některé mě opravdu zvedly ze židle. Za zmínku stojí příběh paní Konvičkové, invalidní důchodkyně, která byla okradena automechanikem. Ukradl jí příspěvek na zakoupení nového auta. Ten potom musela splácet městskému úřadu. Do této kategorie bych přidal ještě příběh slečny, které zdravotní pojišťovna schválila invalidní vozík, který neprojede dveřmi v bytě, nevejde se do výtahu. Rodina si musela na své náklady koupit vozík nový a ten schválený pojišťovnou zůstal nepoužívaný v komoře. Na toto samozřejmě bylo několikrát poukázáno. Příběh byl popsán i v reportáži v televizi – to je příklad iracionální byrokracie. Za srdce mě chytil příběh maminky pětileté dcery, kterou srazil motorkář, ona skončila na lůžku s kompletním ochrnutím těla. Hýbat může pouze okem a jazykem. Mozek zůstal neporušený, takže vše, co se kolem ní děje vnímá. Vnímá to, že nemůže svou dceru obejmout, říct jí, že ji má ráda.

Pokud náš rozhovor čte člověk, který by chtěl NF požádat o podporu, jak to může udělat?

Doporučuju, aby navštívil naše stránky na www.nfpomoci.cz a v záložce „žádost o příspěvek“ vyplnil elektronický formulář. My ho co nejdříve kontaktujeme a domluvíme se na dalším postupu. Může také zavolat na telefonní číslo 730 510 377 a my mu vše po telefonu rádi vysvětlíme a poradíme. Veškeré kontakty jsou na webových stránkách.

Kde vidíš Nadační fond pomoci za pět let?

Přál bych si, aby NFP byl stabilním partnerem dalších organizací, se kterými bude spolupracovat na projektech, které budou pomáhat obětem podvodů, agrese a iracionální byrokracie. Přál bych si, aby NFP byl lidem oporou v šíření zprávy, že se nemusí bát požádat o pomoc a zároveň pomáhat druhým. Přál bych si, aby lidé společně s námi podávali pomocnou ruku těm, kteří to potřebují.