Některá onemocnění postihující celý organismus (například diabetes, vysoký krevní tlak, ateroskleróza, revmatická artritida), mají také klasické projevy související s orgánem zraku. Podle závažnosti projevů v oku lze usuzovat i na postižení jiných orgánů, jako jsou ledviny, či cévy mozku. V čínské medicíně jsou oči spojeny s našimi játry. Pokud je oslaben právě tento orgán, projevuje se to celou řadou příznaků: únava a červenání očí, pocit suchosti a drhnutí, slzení ve větru, světloplachost… Jednotlivé části oka jsou ještě navíc spojeny s různými tělesnými orgány – oční koutky odpovídají našemu srdci, horní víčko je spojeno se slezinou, dolní se žaludkem, bělmo s plícemi, duhovka s játry a zornička s ledvinami. Také se užívá technika tzv. irisdiagnostika – kdy jednotlivé zóny duhovky jsou dány do vztahu s jednotlivými orgány nebo částmi těla. Zrak je zdaleka nejbohatší ze všech našich smyslů – přináší kolem tří čtvrtin všech našich vjemů. Když se podíváme na oko do zrcadla, úplně vepředu je rohovka, má tvar průhledného hodinového sklíčka, potom následuje duhovka, ta dělá, laicky řečeno, barvu oka.
Uprostřed je zornička neboli panenka a tudy prochází světlo dovnitř. Pak paprsky světla procházejí čočkou a sklivcem – hustou rosolovitou tekutinou, vyplňující kouli oka a setkávají se v místě nejostřejšího vidění na sítnici tzv. žluté skvrně. Zde je největší nahromadění  fotoreceptorů – tyčinek a čípků – a odtud je obraz přenášen zrakovým nervem do mozku. Oko v principu připomíná filmovou kameru.

Oční vady

Mohou se však objevit různé vady lomivosti, tzv. refrakční vady, které se musí včas korigovat brýlemi. V mládí je oko často krátkozraké, je protáhlé dozadu a paprsky se setkávají dříve, v místě, kde sítnice není. Vidíme tedy špatně na dálku a potřebujeme brýle s mínusovými hodnotami dioptrií s čočkami tzv. rozptylkami. Naopak u dalekozrakosti, která se objevuje často okolo 45.-50. roku věku, když oční čočka začne ztrácet elesticitu, se paprsek láme za sítnicí. Nevidíme tedy dobře na čtení a psaní, najednou máme pocit, že bychom potřebovali delší ruce. Vada se koriguje čočkami s plus hodnotami dioptrií tzv. spojkami. Další vadou lomivosti je astigmatismus, světelný paprsek se lomí nestejnoměrně, vada se koriguje speciálně upravenými čočkami. Krom klasických brýlí nebo kontaktních čoček existuje dnes také u vážných refrakterních vad možnost operace. Pomocí laseru je možné seříznout rohovku, a tím změnit její zakřivení nebo naopak implantovat část rohovkové tkáně či transplantovat celou rohovku. Oko samozřejmě stárne jako každý jiný orgán, což je trochu problém, protože zvláště staří lidé, když už nejsou tolik mobilní a mají řadu chorob, počítají s tím, že si hodně přečtou. K častým onemocněním patří katarakta neboli šedý zákal. Většinou se objevuje jako následek stárnutí a degenerace bílkovin oční čočky ta postupně ztrácí průzračnost. Dnes se léčí poměrně běžně chirurgickým zákrokem – ultrazvukovou sondou se roztříští zkalená čočka, odsaje se a je nahrazena umělou. Zelený zákal, neboli glaukom, je však nebezpečnější a včas nerozpoznán a neléčen může vést ke slepotě oka. Jde o poškození nervových vláken optického nervu, většinou v důsledku vysokého nitroočního tlaku, to má za následek pokles zrakové ostrosti a změny zorného pole. Je zrádné, že v počátečních stadiích nemusí mít pacient žádné subjektivní potíže a přijde-li pozdě, pak často lze jen zabránit zhoršování stavu. Proto je důležité znát první, někdy zcela nenápadné příznaky: slzení, únava očí, zamlžené vidění, vidění barevných duhových kruhů kolem světelného zdroje, prudká bolest oka a okolí, ale i bolest hlavy a zvracení. V tomto případě se jedná o akutní glaukomový záchvat, který vyžaduje okamžitý léčebný zásah. Ve většině případů však onemocnění probíhá dlouho bez zjevných příznaků, a proto je důležité včasné vyšetření očním lékařem. Užívají se pak léky, které snižují nitrooční tlak nebo snižují tvorbu nitrooční tekutiny. Nejvážnějším nebezpečím je však postižení sítnice. Objevuje se častěji u různých onemocnění. Např. u diabetiků, nebo u pacientů s vysokým krevním tlakem a v posledních létech se stále do nižších věkových skupin posunuje onemocnění makulární degenerací sítnice. Onemocnění postihuje žlutou skvrnu na sítnici, v tomto bodu nejostřejšího vidění se hromadí se odpadní látky, zhoršuje se prokrvení a tím příjem živin a kyslíku. Zasaženo je hlavně centrální vidění, což znemožňuje pacientovi čtení, nemůže sledovat televizi, nerozezná lidské tváře. Podle docentky MUDr. Šárky Pitrové přicházejí pacienti do ordinace obvykle až s rozvinutým onemocněním. Pacienti často nezpozorují, že jedním okem vidí hůře, až když jim třeba spadne něco do oka, zjistí, že na to druhé nevidí, řekla lékařka a doporučila, aby si lidé zkoušeli zrakovou ostrost sami. Stačí zamhouřit jedno oko a druhým se podívat na nějaké rovné hrany. Když je v oku porucha postihující žlutou skvrnu, kousek obrazu jim vypadává nebo ostré hrany vidí zvlněné a deformované. V tom případě je třeba neprodleně navštívit očního lékaře, dodala. Příčiny nejsou zcela objasněny, ale velkou roli hraje rodinná dispozice, světlá barva duhovky, kouření, nedostatek vitaminů C a E, karotenoidů, luteinu a zaexantinu ve stravě a vystavování oka nadměrnému slunečnímu záření.

Co můžeme udělat pro zachování dobrého zraku i ve stáří?

* při očních potížích a poruchách vidění navštívit očního lékaře
* chránit oči proti UV záření brýlemi s UV filtrem
* nekouřit
* jíst vyváženou stravu s dostatkem živin, vitamíny skupiny A, C, E, zinek a selen
* jíst dostatek ovoce a zeleniny
* jíst 5x denně, aby přísun živin byl rovnoměrný
* užívat přípravky s obsahem luteinu, vitaminů C, D, L-taurinu, rutinu a další antioxidačně působící látky. Z bylin nesmíme zapomenout na mrkev pro její obsah betakarotenu, ten najdeme také v rakytníku, dobrá je kombinace s pohankou. Pohanka obsahuje rutin, který příznivě ovlivňuje celý cévní systém. Lutein a zaexantin jsou obsaženy krom mrkve také v brokolici, kapustě, čerstvém špenátu, listovém salátu, rajčatech, zelených fazolkách. Léčivě na oční sítnici působí borůvky, černý rybíz, černé jeřabiny. Při očních zánětech nebo otocích mají uklidňující efekt obklady nebo výplachy, odvary z chrpy, měsíčku lékařského, nebo světlíku.

Cvičení pro posílení zraku

Cvičení očních svalů:

• Pohled soustředíme střídavě na kořen nosu a na jeho špičku – 6x, totéž i se zavřenýma očima (dochází k masáži bulvy).
• Pohled stáčíme maximálně vpravo a vlevo bez pohybu hlavou 6x.
• Soustředíme pohled na kořen nosu, podíváme se vpravo, soustředíme se na špičku, podíváme se vlevo 6x.
• Úhlopříčné pohyby očí: vpravo vzhůru, vlevo dolů a opačně vpravo dolů, vlevo vzhůru.
• Oči opisují v prostoru tvar písmene H, A, K.
• Krouživý pohyb očí: vzhůru vpravo, dolů vlevo a opět vzhůru – 4x v obou směrech.

Cvičení akomodace čočky:

• Vztyčený ukazováček pravé ruky dáme asi 20 cm před obličej ve výšce nosu, zrak zaostříme na prst a po chvilce zase na předmět vzdálený alespoň 5 m. Provádíme 10x, odpočinek a zase 10x.
• Poloha ukazováčku stejná, zaostříme na nehet, ruku volně natahujeme vpřed a zrakem stále spočíváme na nehtu ukazováčku. Při úplném natažení ruky jí začneme pohybovat vpravo obloukem, dokud dokážeme nehet sledovat, potom se ruka vrací po stejné dráze do původní polohy. Provedeme 3x a vyměníme ruce, přetáčení budeme provádět vlevo.

Uvolňování očí:

Posadíme se zcela pohodlně a uvolněně např. do křesla, ruce vytvoří misky a přiloží se lehce na zavřené oči (nedotýkají se), nos zůstane volný, lokty opřeme o kolena, která jsou lehce přitlačena k sobě. Oči jsou uvolněné a vnímáme hebkou, sametovou čerň. Myšlení se také uvolňuje, uvědomujeme si svůj zrak nebo necháme myšlenky přelétnout na příjemné věci. Provádíme denně 10 –30 min.