Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
operace nemocnice

Operace – musí to bolet?

Každým rokem proběhne v nemocnicích České republiky na 800 tisíc operačních výkonů. Za suchou statistikou se většinou skrývá úspěch v podobě navráceného zdraví, ale v řadě případů je provázen úzkostí, strachem, bolestí. S bolestí se počítá, ale musí to tak opravdu být?

Padesát až sedmdesát procent hospitalizovaných pacientů uvádí, že po operaci pociťuje střední až silnou bolest. To znamená, že jejich bolest není dobře léčena. Ošetřující lékaři předepisují fixní dávky léků, aniž by brali ohled na individuální potřebu pacienta.  Anesteziolog pražské Nemocnice Na Homolce MUDr. Viktor Kubricht říká: „Intenzita bolesti se u různých pacientů může velmi lišit, třebaže podstupují stejnou operaci. Jeden bude potřebovat k utišení bolesti pět miligramů morfinu, druhý pětkrát i víckrát tolik!“ Často jsou léky proti bolesti podávány podle hodin a ne podle skutečného stavu, který se může rychle měnit, mnohdy se pacientovi ani nevěří, je podezírán z přecitlivělosti či dokonce hysterie. To všechno je špatně.

V západních státech Evropy, v USA, v Austrálii a na Novém Zélandě se již dvě desetiletí využívá systém sledování bolesti Acute Pain Service (APS). Jedná se o týmovou spolupráci ošetřujícího lékaře, anesteziologa, ošetřovatelky, fyzioteraupeta, farmaceuta, nutričního specialisty a především sestry pro léčbu bolesti. Ta má klíčovou úlohu. Pacientovi je kdykoliv k dispozici, komunikuje s ním. Nestačí, aby se ho po probuzení z narkózy zeptala: bolí vás to? Snaží se, aby nemocný své pocity co nejpřesněji popsal. Nejčastěji se k měření síly bolesti používá vizuální analogová škála, kdy pacient na deseticentimetrové úsečce označí, kam by zařadil svou bolest z hlediska její síly od 0 (žádná bolest/) do 10 (nejhorší bolest, jakou si dovedete představit). Podle toho, jaký stupeň nemocný určí, dostává pak léky „na míru“. Může je přijímat ústy, vpichem do podkoží, do svalu, žíly či katetrem k nervům. Existují i speciální pumpy, u nichž si dávkování podle intenzity bolesti určuje pacient sám. I v našich podmínkách se objevují snahy APS praktikovat. Vedle pražské Nemocnice Na Homolce také v Liberci, Ústí nad Labem a v nemocnici u sv. Anny v Brně. Ideálem je vytvoření bezbolestné nemocnice.

Ale není to jednoduché. Nemocnice Na Homolce se na rozjezd tohoto režimu připravovala dva roky a zkušenosti nabírala na zahraničních stážích. Dvě speciálně vyškolené sestry Alena Fabula a Gabriela Barešová jsou neustále v kontaktu s pacienty. Už u příjmu jim říkají, že je zbytečné, aby jakkoliv trpěli. Musíte se ozvat, zdůrazňují. Přitom působí i na lékaře a sestry, aby se zbavili zaběhlých stereotypů a předsudků. Šéf týmu MUDr. Kubricht shrnuje:  „Zmírnění či odstranění bolesti přispívá k lepšímu hojení ran, rychlejší rehabilitaci a celkové rekonvalescenci. Snižuje se možnost komplikací například ischemické příhody srdeční, respiračních infekcí apod. A kratší hospitalizace přináší i ekonomické úspory. Nejmodernější léčebná technika je sice velkým pomocníkem, ale bez lidského přístupu – a ten léčba bolesti přímo vyžaduje – se neobejdeme.“