Zajímavá je ona psychologie prostoru, která vznikla mnohem dřív, než se západní civilizace dopracovala k systematickému zkoumání a práci s lidskou myslí, k psychologii jako takové. Zkrátka a dobře, v Číně věděli už před mnoha stoletími, že fyzické okolí a prostor, ve kterém člověku žije, na něj mají velký vliv, což západní výzkumy potvrzují.

Znamená to nejen, že jsme naším fyzickým okolím ovlivňováni, ale i to, že můžeme své okolí včetně domova měnit, aby na nás mělo co nejpozitivnější vliv. Jinými slovy, aby nás činilo co nejšťastnějšími.
Jak ale definovat všeobecně platný recept na takový „šťastný domov“, když je každý z nás individualita? Můžeme se obrátit na specialisty a nechat si zařízení domova navrhnout odborníkem. Jiná osoba ale nikdy nemůže vdechnout interiéru osobitou atmosféru, která je vlastní jenom nám samotným a která jen nás samotné činí šťastnými.

Od teorie k praxi

Ve vhodné chvíli si doma v klidu sedněte a rozhlédněte se kolem. Vezměte si k ruce papír a tužku. Představte si, že jste návštěvníkem, který k vám přišel poprvé. Co vidíte?

• Prostor uspořádaný, nebo plný věcí, které není kam dát?
• Tmavý, nebo světlý?
• Cítíte se v něm dobře, nebo na vás všechno „padá“?
• Máte tam místo, kde si můžete opřít hlavu, zavřít oči a relaxovat?
• Co stůl, židle, křesla, gauč? Chystáte se je už dávno vyhodit, ale ještě jste to neudělali? A čím je nahradit?
• Musíte cestou do koupelny kličkovat mezi skříněmi v předsíni?
• A co když večer rozsvítíte? Máte uprostřed místnosti jeden lustr, který dostatečně nesvítí ani na stůl, ani na pletení a čtení? Nebo ještě používáte zářivku, která dává ostré namodralé světlo a k tomu má tendenci blikat?
• Které věci jste chtěli už dlouho změnit, ale nějak se to pořád nedaří?

Všechny postřehy si zapište. Nesnažte se nic řešit, do toho se pustíme později. Když už vás nic víc nenapadá, uložte seznam někde, kde ho budete mít na očích. Přemýšlejte o tom. Mezitím zkuste schraňovat inspirativní fotografie z časopisů nebo internetu. Mohou to být celé zařízené místnosti, ale také detaily nebo barvy, materiály a výrobky, které se vám líbí a které nabízejí možná řešení vašich problémů.

Po několika dnech nebo i týdnech se k otázkám a postřehům vraťte. Jsou pořád platné? Jestli ne, přepište je, nebo vyškrtněte. Možná vás napadne ještě něco dalšího.

Když dojdete k názoru, že je seznam víceméně hotový, proberte inspirativní obrázky z časopisů a internetu a začněte vymýšlet, jak jednotlivé problémy řešit. Velkou roli budou samozřejmě hrát vaše finanční možnosti, ale i to, jestli jste schopni některé práce dělat sami, nebo si musíte někoho pozvat. Podobně jako v první fázi i tento soupis si nechte řádně projít hlavou a několikrát se k němu vraťte. Zkoumejte náročnost jednotlivých kroků. Některé věci je možné vyřešit docela snadno. Začněte s nimi. Jedna nebo dvě takové vyřešené věci, které si můžete ze seznamu odškrtnout, ohromně povzbudí sebevědomí. Náročnější akce si rozepište do dílčích kroků. Potřebujete probourat nové dveře? Sehnání zedníka může být jedna položka. Vyklizení obou prostor před bouráním bude druhá. Třeba i vyklizení každé místnosti figuruje jako samostatný řádek. Pokaždé, jakmile něco zařídíte, se odměňte odškrtnutím příslušné položky na seznamu a k tomu třeba i chvilkou odpočinku u kafíčka nebo oblíbeného drinku. Buďte pyšní na výsledek a neváhejte se s tím chlubit. Dělá to divy, pokud se týče energie do další práce.

Praktické tipy:

• zvolte jeden základní inspirační obrázek a snažte se uplatňovat stejný styl, materiály a barvy všude. Vyřeší vám to spoustu problémů, které vznikají při kombinaci mnoha barev a materiálů v jednom domě nebo bytě
• tmavé prostory zútulněte teplými barvami a světlým nábytkem
• správně zvolené osvětlení dělá divy
• buďte důslední a ukáznění, nenechte se strhnout okamžitým nápadem a nekupujte věci, které se do vašeho barevného a materiálového schématu nehodí.
• nezapomínejte na osobní věci: fotografie a věci, které vám připomínají krásné chvíle
• velkým a cenově dostupným pomocníkem jsou textilie. Nové závěsy, polštářky na křesle, deka k televizi a případně ubrus na stole udělají divy za relativně malé peníze.

Zařizování seniorského domova je o to důležitější, že doma trávíme většinu času. Věci, které nás iritují, nemůžeme vyvažovat pobytem v jiném prostředí. Na druhou stranu máme teď celkově víc času a všemu tomu vymýšlení, obstarávání a úpravám se můžeme opravdu věnovat.

V každém prostoru – a o to víc doma – se potkávají naše předešlá zkušenost se sny a tužbami. Je to obvykle jediné místo, které jen my sami tvoříme. Je to přímá reflexe nás samotných. Vytváření domova je tak velkou terapií pro duši. I proto vyžadují změny v prostoru domova často tolik energie. Třeba skříňka po rodičích, kde vaše babička uchovávala těžce vydělané peníze na dům, ve kterém doposud bydlíte: nedá se používat jako knihovna, protože je příliš hluboká. Má prosklené dveře, takže nemůže fungovat ani jako úložný prostor, protože je v ní všechno „vystaveno na odiv“. A přesto cítíte jakousi vnitřní povinnost se jí nezbavovat. A to je právě to. Pokud se rozhodnete ji prodat, musíte si srovnat sami se sebou, že je to v pořádku. Sloužila dobře několika generacím vaší rodiny a teď je na čase, aby z ní měl radost někdo jiný. Nedělejte to ale s pocitem, že je to hřích, protože při každém pohledu do rohu, kde stávala, se vám bude dilema znovu vybavovat. A to do „šťastného domova“ nepatří. To ji radši zkuste nějak jinak dobře využít nebo darovat další generaci.

Zkrátka neváhejte a dejte si s tím práci. Odměna se dostaví minimálně dvojnásobná: nejen v podobě velkého uspokojení, že jste byli schopni zvládnout náročné úkoly, ale i pokaždé, když se ráno probudíte nebo odemknete dveře a uvítá vás milý, osobitý prostor, s kterým si máte tolik co říct. Domov nás teď (mnohem víc, než kdykoliv jindy) musí činit šťastnými. Řekla bych, že dělat všechno pro to, abychom se doma cítili šťastní, je přímo naší povinností k nám samotným.