Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
Špalda
Foto © Jan Bartoš

Špalda – Vyjimečná obilovina

Výjimečná svým složením, nevšední svou ořechovou chutí, jemnější než ostatní druhy obilí − to je špalda. V Evropě ji pěstovali již před osmi tisíci lety. Její “sladkostí a tučností” se živili staří Egypťané, Keltové a Germáni. Špalda je velmi starý druh obilí, které se vyvinulo z jednozrnné pšenice. V současné době se pěstuje především na polích biofarmářů. Díky vysoké odolnosti proti škůdcům, neduhům a nepřízni počasí je využívána v ekologickém zemědělství.

Špalda obsahuje vitaminy především skupiny B, dále A a E. Má velké množství zásaditých látek, např. draslík a hořčík, zinek a jiné minerály a stopové prvky, které chrání organismus před překyselením. Oproti běžné pšenici je obohacena o vysoce hodnotné bílkoviny, prospěšné tuky a vlákninu. Zabraňuje zvyšování krevních tuků a čistí krev. Neobsahuje cholesterol.

Využití v léčitelství

Kdyby člověk už nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy − tolik slova sv. Hildegardy z Bingenu. Špalda je univerzálním prostředkem proti špatnému prokrvení, pro látkovou výměnu nervů, dodává energii svalům, vazivu a podpůrné tkáni. Regeneruje buňky, posiluje slinivku a slezinu, blahodárně působí na imunitní systém. Je nejlepším léčivým prostředkem pro udržení střev v optimálním zdravotním stavu a k jejich ochraně před chorobami. Její předností je dobrá stravitelnost. Je méně toxická pro lidi alergické na lepek. V některých případech alergii vůbec nespouští. Pleti dodává hezkou barvu.

Z pohledu čínské medicíny má velký význam pro posílení sleziny a slinivky, zvlhčuje, vyživuje strukturu těla a prospívá křehkým lidem. Používá se při léčbě průjmu i zácpy, na špatné trávení a na mnoho dalších střevních problémů.

Využití v kuchyni

Špaldovou mouku můžeme použít do polévek, omáček, knedlíků. Pečivu propůjčuje delší trvanlivost. Ze špaldy se vyrábí mnoho produktů: mouka, krupice, bulgur, těstoviny, sušenky, chléb, vločky, müsli, pukance, rostlinné mléko i pivo. Praží se z ní skvělá káva, která je bez kofeinu a jemnou chutí a vůní uspokojí i náročné gurmány.

Kaše ze špaldy prospívá i malým dětem. Může nahradit mléčnou výživu. Na rozdíl od krupicové kaše nezahleňuje. Je lehce stravitelná a sacharidy se z ní uvolňují postupně. Nadlouho zasytí a přitom se po ní nepřibírá. Pro svůj nízký glykemický index je vhodná pro diabetiky, lidi s oslabenou imunitou i s trávicími problémy. Jen jeden krajíc špaldového celozrnného chleba neutralizuje dostatek žlučové kyseliny, takže odezní pálení žáhy a bolest žaludku.

Špaldový koláč
3 vejce, 150 g třtinového cukru, 50 g másla, 200 g špaldové mouky, prášek do pečiva, 50 g vlašských ořechů, 50 g rozinek, 1 jablko, bílý jogurt. Celá vejce utřeme s cukrem, přidáme máslo, mouku s práškem do pečiva, jogurt, nastrouhané jablko, nasekané ořechy a rozinky. Vše promícháme, pečeme ve vymazané a moukou vysypané dortové formě. Pečeme cca 45 minut na 180°C.

Špaldové housky
300 ml mléka, 150 g špaldové mouky, 250 hladké mouky, 15 g droždí, 2 lžičky soli, 1 lžička cukru, 2 lžíce olivového oleje. Z cukru, droždí, lžíce mouky a teplého mléka necháme vzejít kvásek. Přidáme ho do prosáté mouky (smíchaná špaldová a hladká), osolíme a přidáme olej. Těsto prohněteme, necháme kynout alespoň hodinu a po vykynutí rozdělíme na 12 kousků. Není třeba podsypávat, těsto se nelepí. Umotáme housky nebo rohlíky, potřeme vejcem rozšlehaným s mlékem a téměř ihned pečeme. Nenecháváme dokynout, housky pak ztratí pletení. Pečeme na nejvyšší teplotu do zlatova, přibližně 15 minut. Sundáme ihned z plechu.

Špaldové rizoto s hříbky shiitake
200g špaldových krup uvaříme ve slané vodě, cca 30 minut. Můžeme je předtím orestovat na olivovém oleji nebo přepuštěném másle. Hrst sušených čínských hub namočíme na půl hodiny do studené vody. V pánvi orestujeme cibulku, přidáme namočené a vyždímané houby a mírně podusíme. Přidáme hrášek podle chuti a nakonec smícháme s uvařenými špaldovými kroupami. Posypeme strouhaným sýrem a ozdobíme čerstvými bylinkami.