Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
Váha obezita

Těžká váha ani k stáru nepatří!

Varovat před obezitou v čase, kdy jsme natěšeni na vánoční hodování, je možná nepatřičné, ale já se do toho přece jen pustím. Obezita, otylost či psáno hezky česky obtloustlost, je totiž strašákem naší doby.

Světová zdravotnická organizace ji dokonce považuje za celosvětovou epidemii, stejně nebezpečnou jako je třeba cholera, žloutenka či AIDS. Lidí, kteří trpí tloušťkou, stále přibývá. A nejen v ekonomicky vyspělých zemích, ale už i mezi americkými Indiány a Hispánci, v Polynésii, Mikronésii, v Číně, Thajsku, Brazílii. Genetická výbava tamějších lidí je nastavena na šetrnější vydávání energie. Když ale mají méně pohybu než jejich předci a k tomu dostatek stravy, roste i tam počet obézních raketovým tempem. V Česku má nadváhu či přímo obezitu 68 procent žen a 72 procent mužů. A to i seniorů.

Jaký je rozdíl mezi nadváhou a obezitou?

K posouzení slouží index tělesné hmotnosti, tzv. body mass index. Pokud jste dobří v počtech, vypočítáte ho snadno: svoji váhu vydělíte druhou mocninou výšky v metrech. Na internetu najdete samozřejmě snazší způsob ‒ tabulku, kam stačí zadat své parametry a BMI je na světě! Když dospějete k číslici 18,5 až 25, je vaše hmotnost normální, od 25 do 30 se mluví o nadváze a pak už je to nemilé: 30 až 35 označuje obezitu prvního stupně, 35 až 40 obezitu druhého stupně a nejvyšším stupněm je označena obezita, u níž je BMI vyšší než 40. Ale i s dobrým indexem může nastat problém. Jde o objev posledních dvaceti let a jmenuje se viscerální neboli útrobní tuk. Není vidět a také se chová jinak než tuk podkožní, který si můžete nahmatat v pase, na břiše, stehnech či bocích. Zatímco ten nám vadí především z estetického hlediska, viscerální tuk je zákeřný. Tlačí na vnitřní orgány a je biochemicky aktivní, uvolňuje do těla volné masné kyseliny. Vysoká hladina tohoto tuku má pak na svědomí zvýšený podíl „špatného“ LDL  cholesterolu, který cévy ucpává na úkor cholesterolu HDL „dobrého“, který cévám prospívá. Obzvláště tuk, hromadící se v břiše, v blízkosti žíly vrátnice, která sbírá krev z oblasti žaludku, střev a sleziny do jater, je nebezpečný. Poškozuje imunitní systém a způsobuje chronické záněty. Proto se musí brát v úvahu nejen BMI, ale i objem pasu. Pokud je u žen větší než 80 cm a u mužů přes 94, stoupá riziko stejných nemocí, jaké hrozí obézním. Cukrovka, vysoký krevní tlak, problémy s klouby, kardiovaskulární potíže, infarkt, dna, dvakrát vyšší riziko vzniku nádorů, především karcinomu tlustého střeva.

Proč tloustneme?

Jíme víc, než se hýbeme. Jinak řečeno, příjem energie z potravy je vyšší než výdej. Máme špatné stravovací návyky. Nejíme pravidelně. Ten, kdo potravu konzumuje třeba jen dvakrát za den, má metabolismus nastaven v šetřicím režimu, energií šetří, tloustne. Kdo jí pravidelně, může si „dovolit“ energii nehromadit – zůstává hubený. Důležité je i tempo pojídání. Pokud si dáváte na čas, potravu vychutnáváte, důkladně rozkousáváte, snižujete produkci tzv. hormonu hladu „ghrelinu“ a brzy získáte pocit nasycení. Když hltáte jídlo ve spěchu, tak tento pocit sytosti nenastane a za chvíli vám žaludek opět hlásí, že má hlad. Svým dílem k obezitě přispívají i genetické vlivy. Pokud jsou oba rodiče obézní, dá se předpokládat, že takové bude i jejich dítě. Tloustne se i po některých lécích, především antidepresivech, psychofarmacích, při hormonální léčbě. Jen nepatrné procento obézních se může vymluvit na hormonální vlivy ‒ sníženou funkci štítné žlázy či zvýšenou hladinu hormonů nadledvinek.  Zvláštní kapitolu v příčinách obezity píšeme my, senioři. Po odchodu na zasloužený odpočinek mnozí začnou skutečně víc odpočívat a méně se hýbat. Ztrácejí sociální kontakty, už je jim zatěžko chodit pravidelně na schůzky s přáteli, na procházky, do divadla, do kina. A začarovaný kruh začíná – svaly zakrňují, jsme nemotornější, náchylnější k úrazu, a proto raději sedíme doma. A jíme. Jídlo se stává jediným zájmem a také mírou životní spokojenosti. Nedostatek financí nás přitom nutí kupovat ve slevách a konzumovat nekvalitní jídlo. Hlavně, že je ho hodně. A co je nejhorší, obezitu nepovažujeme za zásadní zdravotní problém. Ano, ztloustla jsem, už nejsem ta pěkná štíhlá žena, co naplat, to patří k stáří. Nepatří!

Jak se dá s otylostí bojovat?

Budeme užívat další léky? Necháme si chirurgicky zmenšit objem žaludku? Ano, to lze. Ale není jednodušší naordinovat si pevnou vůli k změně stravovacích návyků? Jíst malé porce, vybírat zdravé potraviny, hýbat se. Návodů jak na to, je bezpočet. Najdete je třeba na internetových stránkách obezita.cz či obezita.zdrave.cz, pomohou i specialisté z center pro léčbu obezity. Stačí jen chtít!