Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
nebe

U konce s dechem

Panu Jiřímu je dvaasedmdesát let. Nikdo by mu je nehádal. Chodí si přivydělávat do recepce jednoho pražského administrativního centra, má rád divadlo, občas zajde s kamarády na fotbal a pár piv, umí báječně vypravovat anekdoty. V poslední době však není ve své kůži. Jako kuřák si už dávno zvykl na ranní “kuřácký” kašel, o němž s oblibou říkával, že si tak “čistí trubky”. Jenomže teď ho zahlenění, kašel a dušnost začíná provázet při sebemenší fyzické námaze. Vyjde pár schodů a sotva popadá dech. Projevy stáří, s nimiž se musí smířit?

Praktická lékařka byla obezřetnější a poslala ho na plicní oddělení s žádankou na spirometrické vyšetření. Pan Jiří byl usazen do křesla, sestřička mu kolíčkem sevřela nos a on pak ústy přes jakousi trubičku prudce vyfukoval vzduch ze svých plic. Přístroj, který snímá průtoky a objem vdechovaného a vydechovaného vzduchu se jmenuje pneumotachograf. Je propojen s počítačem a ten okamžitě ukázal výsledek…

„Máte hodnoty, které ukazují na středně těžkou chronickou obstrukční plicní nemoc,“ pravil lékař. Jiří se zalekl, protože s tímto termínem se ještě nesetkal a tak poprosil o vysvětlení. „Jste kuřák, že? Dlouhodobé dráždění dýchacích cest cigaretovým kouřem, prachem, chemickými výpary a dalšími škodlivými částicemi v znečištěném vzduchu vede k zánětlivým změnám v dolních dýchacích cestách, otokům stěn průdušek a narušení plicních sklípků. Představte si je jako komůrky, v nichž se zachycuje kyslík, který je pak krví rozváděn do celého těla. Pokud jsou sklípky zanesené hlenem či dehtem, to je ta překážka – obstrukce, trpí organizmus nedostatkem kyslíku, což se projevuje zvýšenou dušností, únavou, otupělostí. Na to, že s vaším dýcháním je cosi v nepořádku ukazuje i výdech, provázený hlasitými zvukovými projevy, pískotem, vrzotem. V těžší fázi nemoci mizí přepážky mezi sklípky, plicní tkáň se rozbourává a dochází ke vzniku tzv. plicního srdce, což je nebezpečné zvětšení srdce zaviněné nadměrnou námahou při transportu kyslíku v těle. Pacient rychle chřadne. Ubývá mu svalová i tuková tkáň, hrozí srdeční selhání, plicní embolie…“ Teď už byl pan Jiří znepokojen na nejvyšší míru. Dá se ta nemoc léčit?

Podobně jako pan Jiří by se mohlo ptát 800 tisíc lidí, kteří u nás touto nemocí trpí. V naprosté většině (85 procent) se jedná o kuřáky. Ne vždy musí jít o ty, kteří holdují či holdovali cigaretám, stejně ohrožení jsou kuřáci vodních dýmek a marihuany. Podle Světové zdravotnické organizace jde o onemocnění, které je na vzestupu. Už teď zaujímá šesté místo na žebříčku příčin úmrtí. U nás na CHOPN (zkratka, která se běžně užívá) umře ročně 2,5 tisíce lidí. Přitom se při správné léčbě dají projevy nemoci zmírnit a její průběh zpomalit či úplně zastavit. I v tomto případě ale platí: přijít včas. Panu Jiřímu se to díky pozorné praktické doktorce podařilo. Dostal inhalační sprej, který uvolňuje plicní tkáň, pomáhá mu akupunktura a je pod pravidelnou kontrolou plicního lékaře. Musí se vyvarovat virových onemocnění horních cest dýchacích, které se také podílejí na rozvoji nemoci. Chodí na rehabilitace, kde se naučil cvikům na správné dýchání, ví, že má spát na vyšších polštářích, absolvoval dokonce i pobyt v podzemní jeskyni, což má stejně blahodárný účinek jako pobývání u moře či na horách. Ale co je nejdůležitější, byť to bylo v jeho případě to nejtěžší – přestal kouřit. Úplné zdraví mu to sice už nevrátí, ale pár roků k dobru se také počítá.