Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
zuby ústa

Zuby – zrcadlo duše

Zuby toho o nás prozradí opravdu hodně, dokonce jsou stejně jedinečné jako otisky prstů. Ústům byl vždy přisuzován velký význam. Ústy tišíme hlad, ústy se dostává vzduch do plic – získáváme tak vitální energii. V neposlední řadě ústa slouží k artikulaci řeči, která je vyjádřením našich emocí. Ať již úsměvem nebo grimasou, ústa leckdy odkryjí hlubší vrstvy našeho nitra. Zuby jsou pak víc než jen okrasou úsměvu a pomůckou ke kousání potravy, pomáhají nám také správně vyslovovat slova. Dokonce existují souvislosti mezi našimi zuby a jednotlivými orgány našeho těla.

Postavení zubů určuje charakter člověka, jeho vlastnosti, sklony a tendence duše. Například máme-li nějaký psychický problém, může se to projevit kazem zubu, zánět dásní následuje často po nějakém stresu, a pokud má někdo tzv. citlivé zuby, bude mít i velmi zranitelnou duši. Důležité jsou i jednotlivé zuby, pokud nějaký vytrhneme, porušíme tok energie v této oblasti a projeví se to někde jinde v těle, na dané energetické dráze.

Zuby toho o nás prozradí opravdu hodně, dokonce jsou stejně jedinečné jako otisky prstů. Podobně jako ony mohou napomoci při identifikaci neznámé osoby, třeba oběti trestného činu, jindy zase pomohou odhalit pachatele, podle otisku chrupu, například v čokoládě. Zuby jsou v přeneseném slova smyslu symbolem i prostředkem obrany a agrese. Vyjadřují schopnost prosadit se, prokousat se případnými problémy. Gesto vyceněných zubů v nás evokuje pocit nebezpečí a každý má jistě zkušenost s kousavými poznámkami, ty mají s mírumilovností málo společného. Na druhou stranu, označíme-li někoho za bezzubého, dáváme tím najevo, že je úplně bezbranný či bezmocný stejně jako malé děti a staří lidé. Nabízí se otázka, proč mají přírodní národy zuby v tak dobrém stavu, přestože si je očividně nečistí a k zubaři nechodí.  Možná je to právě v odlišném zacházení a zpracování agrese.

Anatomie zubu

Zub je tvořen dvěma vrstvami z rozdílných materiálů, které se liší vlastnostmi. Na povrchu je sklovina, tvořená z 97% anorganickými látkami. Má tvrdost křemene a je nejtvrdší tkání našeho těla. Pod sklovinou najdeme zubovinu neboli dentin, ten je tvořen ze dvou třetin minerály, zbytek jsou pak bílkoviny a voda. Tato vrstva je méně odolná proti mechanickému poškození a také proti útoku bakterií v lidských ústech. To, co vidíme v ústech, se nazývá korunka zubu, ta přechází v krček a kořen, kterým je zub zakotven v čelisti. Všemi těmito částmi prostupuje dřeňová dutina, vyplněná nervem a cévami, které zajišťují zásobení potřebnými živinami a ochrannými látkami. Díky nervu vnímáme teplo a chlad a, bohužel, někdy i bolest. V kosti jsou zuby ukotveny závěsným aparátem, ozubicí neboli parodontem. Všechny zuby mléčného dočasného chrupu se tvoří již před narozením, od 3. měsíce těhotenství, mineralizace korunek se dokončuje po narození. Do 30. měsíce věku, má dítě 20 zubů, které drží místo svým trvalým následníkům. Definitivní chrup se pak skládá z 28 až 32 zubů (podle toho, jestli vyrostou zuby moudrosti).

Podle funkce a tvaru rozlišujeme:

  • Řezáky – díky hranám ve tvaru dláta dobře řežou a koušou.
  • Špičáky – mají jeden ostrý hrot, kterým pomáhají uchopit potravu.
  • Zuby třenové (premoláry) – slouží k drcení a žvýkání. Oproti stoličkám mají dvě zvednuté hrany.
  • Stoličky (moláry) – s plochou korunkou, v zadní části úst, kde čelisti vyvíjejí největší sílu.

K dokonalému zrcadlu našeho tělesného i duševního zdraví přirovnává zuby ve své knize “Co o nás prozrazují zuby” francouzská lékařka Michele Caffin. Každý zub, jeho postavení a kondice úzce souvisí s naším světem přání, talentů, pocitů, činů, zklamání, každý zub také má svou paměť a vypovídá o událostech, které jsme kdysi prožili. Podle čínské medicíny leží zuby na jednotlivých meridiánech a jsou tak propojeny se vším, co se v těle i duši děje.

Charakteristika jednotlivých zubů a jejich symbolika:

Ústa si můžeme rozdělit na 4 kvadranty: zuby v horní čelisti symbolizují přání a tužby, zatímco v dolní čelisti jejich konkrétní realizaci, vpravo vyjádření navenek, vlevo vyjádření našeho nitra. Pravé kvadranty také symbolizují budoucnost, levé minulost.

1. řezáky (11, 21, 31, 41)
Pravý horní řezák – archetyp otce, symbol autority, Boha, ducha. Levý horní řezák – archetyp matky, symbol ženy, duše. Témata vůle a sebeprosazení. Pokud se řezáky vzájemně překrývají, znamená to často, že v rodině hraje dominantní úlohu jeden z rodičů. Dolní řezáky naznačují, jaký význam mají rodiče v každodenním životě dítěte. Mezera mezi zuby – problémy se vztahem k rodičům a také sladěním mužské a ženské části své osobnosti. Podle akupunktury souvisejí řezáky s ledvinami, močovým měchýřem a močovými cestami.

2. řezáky (12, 22, 32, 42)
Zobrazují poměr k 1. zubu – otci a matce. Jsou-li výrazně menší než jedničky – zpravidla přívětivý a milý člověk. Jestliže přerůstají přes přední, pak má převahu dítě nad rodiči, nebo v jeho životě rodiče nefigurují. Pokud rostou dozadu, vysvětluje se to jako příznak podřízenosti. Kaz na těchto zubech (při dobré hygieně ústní dutiny) znamená zpravidla citový problém.

3. špičáky (13, 23, 33, 43)
Objevují se ve věku 13 až14 let, kdy dítě pohlavně dospívá. Souvisejí se změnami, jimiž člověk v životě prochází. Symbolizují vitalitu, energii k rozvoji. Když přečnívají, horní – vnitřní konflikt. Špičáky by se v žádném případě neměly trhat. Často po vytržení obzvláště dolních špičáků pozorujeme prudký pokles vitality. U slonů jsou špičáky prodlouženy v kly a jsou symbolem moudrosti a moci s ní spojené. Dolů směřující špičáky upírů ztělesňují ničivou sílu, jež prahne po životě a přináší smrt.

4. předstoličky, premoláry (14, 24, 34, 44)
Zastupují naše individuální tužby – EGO – já chci. Po odstranění (často u dětí) bývá sklon k sebepodceňování nebo podvědomá revolta ke všem autoritám.
Z částí těla symbolizují předstoličky koleno, symbol pokleknutí, podřízenosti a ochota někomu nebo něčemu dobrovolně sloužit.

5. předstoličky (15, 25, 35, 45)
Chci tvořit – nápaditost a kreativita. Děti, záliby, umělecká díla. Často jde o děti, které bychom rádi měli nebo o plány, které chceme uskutečnit. Zadní levý horní premolár (25) je zcela zvláštní zub. Souvisí s karmou, do jisté míry vyjadřuje prazákladní zaměření člověka, jež ukazuje, proč přišel na tento svět; může odhalit zcela skryté vlohy. Zadní předstolička vlevo dole (35) ukazuje, jak využít v životě matčiny energie. Roste-li do nitra úst, bývá přítomna autoritativní a potlačující matka. Zadní předstolička vpravo dole (45) souvisí s realizací našich plánů v profesní oblasti. Somatickým protějškem tohoto zubu jsou ramena – symbol schopnosti postavit se někomu nebo něčemu.

6. stoličky, moláry (16, 26, 36, 46)
Jaké postavení chceme zaujmout? Objevují se ve věku 6 až7 let, kdy se dítě začíná prosazovat. Molár vlevo dole (36), odpovídá naší touze být milován. Často je první, který je napaden kazem, když dítě prožívá první citová dramata. V řeči těla souvisí s kyčlemi a pohlavními orgány.

7. stoličky (17, 27, 37, 47)
Vypovídají o naší projekci okolního světa, jaký odraz se nám vrací, jak na nás reagují naši bližní.

8. zuby moudrosti (18, 28, 38, 48)
Objevují se kolem 21 roku, kdy se rozvíjí spirituální rovina. Symbolizují propojení materiálnho i duchovního světa, vztah ke kolektivnímu vědomí, nadčasovou rovinu myšlení. Mohou však zrcadlit i problém zařadit se ve světě, uplatnit se ve společnosti. Pokud tyto zuby chybí, daná osoba je zaměřena spíše na cestu analytického myšlení než směrem k mystice. Pokud jsou systematicky extrahovány, omezuje se tak možnost dosáhnout spojení s univerzálním věděním a silami všehomíra. Spoustě lidí dorůstají až v pozdějším věku, signalizují, že člověk k něčemu dozrál, něco se mění v jeho nitru. Osmičky se nazývají zuby moudrosti, jde o moudrost srdce, nikoli vědomosti. Moudrý člověk jde cestou srdce.

Skrýváme-li své emoce, často zatínáme zuby a ne nadarmo se říká podívat se někomu na zoubek. Chrup jako celek i každý jednotlivý zub o nás něco prozrazuje. Těmto signálům bychom se měli naučit více rozumět, protože každá část těla je vlastně výrazem celku. Měli bychom chápat jednotlivé potíže jako výraz disharmonie a nerovnováhy, a přihlížet tak k souvislostem těla, duše i ducha.