Starší manželé Petr a Marie Kaplanovi dříve cyklistice příliš neholdovali. Dávali přednost pěším výletům, ať už do české přírody, nebo evropských měst. Pak ale Marie musela podstoupit operaci kyčlí, a dlouhé procházky i s pomocí trekingových hůlek jí začaly dělat potíže. Lékař jí vedle plavání doporučil cyklistiku, ale protože se bála, že se svou kondičkou a mírnou nadváhou nebude svému muži Petrovi stačit, pořídili si elektrokola.

Jezdí hlavně v přírodě a terénu, a proto se rozhodli pro horská kola se širšími pneu. Pořizovací cena byla vyšší, za dvě kola zaplatili sto padesát tisíc, ale chtěli investovat do odlehčeného karbonového rámu a baterie s delší výdrží. 

Dnes je jim oběma přes sedmdesát a na e-kolech vyrážejí několikrát týdně na pravidelné vyjížďky okolo rodné vesnice u Litoměřic. Přestože je v okolí krajina hornatá, díky přídavnému pohonu bez problémů ujedou 30 až 40 kilometrů. 

„Je prima pocit, že jim stačím a můžeme jezdit všichni společně,“ vypráví Marie nadšeně o dovolených s vnoučaty

„Člověk toho stihne a zvládne mnohem víc,“ vypráví Marie. „Dřív bych na kole dojela sotva na zahradu. A teď už máme svoje pravidelné trasy s přestávkou na zmrzlinu nebo dobrý oběd. A i dovolené teď díky elektrokolům plánujeme a trávíme úplně jinak.“

Říká, že kvůli hmotnosti je obtížnější elektrokola nasazovat do držáků na autě a také se nějakou dobu musela učit těžké kolo ovládat. Námahu jim ale nahrazují rozšířené možnosti, kterém jim e-kolo poskytuje. Do měst sice vyrážejí jenom tam, kde je rozvinutá síť bezpečných cyklostezek, jako je tomu třeba ve Vídni, Štýrském Hradci nebo Hamburku. Nadšeně ale vyprávějí hlavně o výpravách po pobřeží chorvatských ostrovů nebo do německého Baltu, kam vyrážejí i s vnoučaty: „Je prima pocit, že jim stačím a můžeme jezdit všichni společně.“

Plusy a minusy

Podobné příběhy, které prožívají Petr a Marie, jsou dnes stále častější a elektrokola si získávají popularitu napříč všemi věkovými kategoriemi. Jsme svědky velkého boomu tohoto dopravního prostředku – přibližně jednu třetinu z celkového objemu prodejů tvoří právě elektrická kola či koloběžky. Po šesti růstových letech ovšem letos jejich prodeje na českém trhu klesly o 15 procent na zhruba 110 tisíc kusů. Průměrná cena elektrického kola přitom činí kolem 76 tisíc korun.

Stala se oblíbenou náhradou klasického kola právě pro seniory, kterým umožňují ujet s menší námahou delší vzdálenost. Že by však kola s baterií byla jen „pro důchodce“, to podle Petra Skůčka z centra služeb PRE rozhodně neplatí. Významnou klientelou jsou i rodiny s malými dětmi. „Dcera najednou vydrží celý den na kole,“ říká s tím, že o fyzickou námahu dítě ani na elektrokole nepřijde. Vyhne se však náročným stoupáním, díky čemuž ujede podstatně delší vzdálenost.

Hlavní radou je v prvé řadě nenabíjet a nevybíjet úplně nadoraz – tedy opak toho, co se běžně traduje

Důležitými ukazateli je především dojezd těchto strojů, jejich hmotnost a cena. Většina současných elektrokol je vybavena moderními bateriemi na bázi lithia. Dají se koupit v různých velikostech a tvarech, bývají umístěné na rámu kola, na nosiči, či za sedlovou tyčí. Životnost těchto moderních Li-Ion nebo Li-Pol baterií činí 600 až 1000 nabíjecích cyklů. Je přitom důležité s baterií zacházet správně, aby vydržela co nejdéle – tedy například ji nevystavovat přílišnému horku či chladu, nebo nevybíjet úplně na sto procent. 

„Hlavní radou je v prvé řadě nenabíjet a nevybíjet úplně nadoraz – tvrdím tedy opak toho, co se běžně traduje,“ říká Jeff Dahn, výzkumník baterií na univerzitě v kanadském Halifaxu. 

Kapacita akumulátoru je uváděna ve watthodinách, přičemž běžná hodnota dnes činí kolem 630 Wh. Online kalkulátor dojezdu vypracovala pro své motory a baterie firma Bosch (je možné si ho vyzkoušet na stránkách https://www.bosch-ebike.com/en/service/range-assistant/), ale výsledky se dají vztáhnout i na jiné značky motorů. Předpokládané hodnoty si tak lze snadno spočítat – orientačně lze říci, že na ujetí jednoho kilometru při standardních podmínkách je potřeba cca 4,5 Wh. Teoretický dojezd kola s 630Wh baterií tedy činí kolem 140 km. 

Za jednu z hlavních nevýhod elektrokol pak lze jmenovat především jejich vyšší hmotnost – málokterá váží méně než 21 kg. Kvůli tomu bývá obtížnější manipulace s těmito stroji či manévrování při jízdě. Kromě toho je nejčastějším důvodem, proč jsou zákazníci vůči elektrokolům často skeptičtí, především cena. Oproti těm konvenčním se vyšplhá výše, takže cenovka těch kvalitnějších e-kol začíná na 50 tisících korun. 

Kosmické kolo budoucnosti

Na českém trhu působí řada výrobců a distributorů, jako jsou společnosti Crussis, Cube, Author, Leader Fox, Lapierre, Apache, Haibike, Kellys, KTM, Scott a další. Před koupí je třeba zvážit několik parametrů. Především si určeme účel, na jaký budeme e-kolo používat – jestli ve městě, pro výlety, nebo v náročnějším terénu. Podle toho zvolíme vhodný akumulátor pro ideální dojezd. Kromě toho také hraje roli typ elektromotoru. Proto je potřeba vědět, jakým motorem je naše kolo vybavené, jak se liší výkonem i umístěním – právě jeho zakomponování do konstrukce se následně projeví i na jízdních vlastnostech. Motor může být umístěn v předním náboji, v zadním, či uprostřed a každé řešení přináší klady a zápory. Součástí stroje je také displej v LED či LCD provedení, který informuje o stavu baterie či ujetých kilometrech. Pomocí něj můžeme měnit elektrickou asistenci, a to obvykle v několika úrovních.

Do budoucna lze očekávat vývoj nových technologií baterií, výkonnějších motorů a materiálů, díky nimž se bude snižovat celková hmotnost

Do budoucna lze očekávat vývoj nových technologií baterií, výkonnějších motorů a materiálů, díky nimž se bude snižovat celková hmotnost. Například inženýři proslulého MIT (Massachusetts Institute of Technology) ve Spojených státech se zabývají vývojem elektrokola nové generace – bude konstruované z materiálů převzatých z leteckého a kosmického průmyslu, především z kompozitních, jako je například grafit. Elektrokolo z MIT se tak bude moci pochlubit skvělými parametry: hmotností nižší než 15 kg, maximální rychlostí 55 km/h a dojezdem na jedno nabití baterie až 150 kilometrů. Zatím však nevýhodou těchto technologií bude také „kosmická“ cena.

Bezpečnost na prvním místě

Zajímavým trendem posledních let je kategorie Speed Pedelec. Tato výkonná kola jsou splněným snem milovníků rychlé jízdy – mohou dosáhnout rychlosti až 50 km/hod. Ocitají se na pomezí motorových a nemotorových dopravních prostředků. Platí zde ale podobná pravidla jako u motorek: Je potřeba je přihlásit na SPZ a nesmí se s nimi jezdit po cyklostezkách. 

Maximální rychlost, při které funguje asistence, je legislativně omezena na 25 km/h. Pomocí „krabičky“ od externího úpravce lze tuto hranici prolomit, ovšem to jednak otevírá spory s běžnými cyklisty v provozu a jednak si na takovýto „čiptuning“ nezřídka posvítí i policisté.

„Ať je to kolo, či koloběžka, pokud dosahuje rychlosti vyšší než 25 kilometrů v hodině, je nutné, aby člověk, který na stroji jede, byl držitelem řidičského průkazu na malý motocykl. Stovky seniorů mají elektrokola z prodejen upravená na vyšší rychlost, oprávnění však vůbec neřeší. Navzdory tomu, že jim hrozí poměrně vysoká pokuta,“ zdůrazňuje dopravní expert a krajský koordinátor BESIP Miroslav Charouz. Ten mezi hlavní nešvary řadí nebezpečnou jízdu, neukázání změny směru a vysokou rychlost. 

Bezpečnost jízdy na tomto dopravním prostředku je klíčovým aspektem. Ačkoli elektrokola nabízejí pohodlný a ekologický způsob dopravy, je důležité dbát na bezpečnostní opatření, aby se minimalizovalo riziko nehod. Správné používání přileb a dodržování dopravních předpisů jsou základními kroky. Dále je třeba pravidelně kontrolovat technický stav stroje a v neposlední řadě je nutné mít na paměti, že zvýšená rychlost a hmotnost elektrických kol vyžadují větší pozornost a opatrnost při jízdě. Proto platí základní cyklistické heslo: „Vždy s přilbou!“

Slunce, které šlape do pedálů

Francouzský cyklista Florian Bailly si postavil elektrokolo, jehož motor je zásobován proudem z lithium-iontové baterie. Na tom by nebylo nic moc zvláštního, ale za kolem táhl speciálně upravený vozík se dvěma solárními panely, kterými se baterie dobíjejí sluneční energií. Tato zajímavá kombinace mu umožňuje využívat k pohonu energie slunečních paprsků, ale není zcela závislý na slunečním svitu. Životaschopnost své myšlenky Bailly prokázal dálkovou jízdou z Francie do Japonska, během níž na e-kole urazil deset tisíc kilometrů. Díky asistenci elektropohonu to zvládl během pouhých čtyř měsíců. Svým novátorským činem tak naznačil jednu z možných cest, kterou by se mohl ubírat vývoj elektrokol pro náročné dálkové jízdy.