Zeptal se proto vnuka, o co se jedná. Vnuk přiznal, že si vzal úvěr a nezaplatil včas jednu splátku, ale že už je to vyřízené. Pan Tomáš mu tedy uvěřil. Dalších pár měsíců byl klid, pan Tomáš ve schránce už žádné dopisy od vymáhací společnosti nenašel, a tak se domníval, že vnuk skutečně vše napravil. Jenže to byl jen onen pověstný klid před bouří. Šok zažil pan Tomáš ve chvíli, kdy na jeho dveře zazvonili vykonavatelé exekutorského úřadu. Vykonavatelé panu Tomášovi sdělili, že provádí exekuci, která byla nařízena na jeho vnuka. Než se pan Tomáš stačil vzpamatovat, polepili vykonavatelé všechny věci, které měly nějakou hodnotu (zejména novou televizi a ledničku), nálepkou „EXEKUČNĚ ZABAVENO“.

Marně jim pan Tomáš vysvětloval, že tyto věci jsou jeho a nikoliv jeho vnuka, že ten žádný majetek nemá a že zde jeho vnuk nemá trvalé bydliště. Vykonavatelé na nic neslyšeli, polepené věci sepsali a ponechali na místě, panu Tomášovi předali kopii soupisu a poučili ho o právu domáhat se vyškrtnutí věcí ze soupisu. Pan Tomáš byl zoufalý a nahněvaný na svého vnuka a také mu jaksepatří vyčinil, když se vrátil. Vnuk mu však jen stroze sdělil, že je mu to líto, ale že nemá peníze, aby celý dluh hned zaplatil. Pan Tomáš se obrátil na linku pro seniory a zde dostal kontakt na Poradnu při finanční tísni, o.p.s. Zavolal tedy do poradny, popsal vzniklou situaci a dohodl si osobní konzultaci. Při osobní schůzce mu poradce sdělil, že postup vykonavatelů byl z právního hlediska v pořádku, že exekuce není navázána pouze na adresu trvalého bydliště dlužníka, ale na jakékoliv místo, kde se může nacházet jeho majetek a takovým místem je logicky byt, v němž dlužník fakticky přebývá. Dále poradce panu Tomášovi vysvětlil, jakým způsobem se lze bránit prodeji zabavených věcí, které nepatří dlužníkovi. Informoval ho o právu na podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí, k němuž je však zapotřebí přiložit důkazy o vlastnictví těchto věcí (např. kupní smlouva, faktura, dodací list). Na další schůzku přinesl pan Tomáš fakturu k televizi a ledničce.

Poradce pomohl sepsat panu Tomášovi návrh na vyškrtnutí televize a ledničky ze soupisu movitých věcí. Pan Tomáš jej poslal, společně s fakturami, exekutorovi a čekal na jeho vyjádření. Po necelých dvou měsících mu přišlo od exekutora vyjádření, že se televize a lednička vyškrtávají ze soupisu movitých věcí. Ostatní věci, na které pan Tomáš neměl doklady, v soupisu zůstaly. Tyto věci však neměly žádnou větší hodnotu, takže je mohl pan Tomáš oželet. Naštěstí pak vnuk za pomoci svých rodičů dluh zaplatil a pan Tomáš tak o žádné věci nepřišel. Kdyby však nepodal návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí a vnuk by dluh v brzké době nezaplatil, mohl o všechny věci přijít, ačkoliv nic nedluží.

Pokud by exekutor návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí zamítnul, mohl by se pak ještě pan Tomáš domáhat vyloučení jeho věcí z exekuce u soudu, a to podáním tzv. vylučovací žaloby, kterou je možné podat ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení, kterým exekutor zamítl návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí.

Jak se takové nemilé situace vyvarovat? Jistotu bohužel nebudeme mít nikdy, ale již při prvním rozhovoru o společné domácnosti je třeba tuto věc prodiskutovat. Při první upomínce je nejbezpečnější vnuka nemilosrdně vystěhovat, skoro by se dalo říci za každou cenu. Kdyby se totiž panu Tomášovi nepodařilo najít nákupní doklady k jeho věcem, přišel by o ně. Vnuk by měl hned na začátku prokázat výpis z dluhových registrů, výpis z exekučního registru a výpis všech řízení okresního soudu, kde je veden jako účastník. Jak se říká, důvěřuj, ale prověřuj.