Už tušíte? Syndrom karpálního tunelu. Jako nemoc z povolání je evidována u 35 tisíc obyvatel, ale objevuje se také jako projev stárnutí či hormonálních změn, přičemž čtyřikrát častěji trpí ženy než muži.
Karpální tunel se nachází zhruba uprostřed zápěstí. Je to průchod, kterým se nervy, cévy a šlachy dostávají z předloktí do dlaně. Jsou tam například ohýbače prstů a palce a také velmi důležitý tzv. středový nerv, který má na starosti funkci většiny svalů z přední skupiny předloktí a některé ze svalů ruky, zprostředkovává cit, jemnou a hrubou motoriku. Pokud je tato část ruky dlouhodobě přetěžována, nebo byla zraněná či prodělala zánět šlach a vazů, dochází k útlaku středového nervu a k bolesti.
„Mám malou zahrádku, ale i tak se s konvemi na zalévání docela nadřu,“ řekla mi 62letá Alena, když vyprávěla o tom, kdy si poprvé všimla, že s jejím zápěstím je cosi v nepořádku. „Najednou jsem tu konev vůbec nemohla zvednout, rukou projela palčivá bolest, a i když jsem zalévání hned nechala, trnuly mi všechny prsty. Pálení a mravenčení nepřestalo ani v noci, myslela jsem, že snad ochrnu…“
O pět let mladší Eva si zase všimla, jak ji zápěstí bolí při hnětení těsta. „A otevřít víčko od petlahve s vodou je pro mne naprosto nemožné, bolest je úporná.“
Také 40letý Petr už zažil trápení s karpály. U něho jde o typický projev přetížení při práci s myší od počítače. Ruku má po dlouhých osm i více hodin opřenou o studenou podložku, zápěstí prohnuté a to se středovému nervu nelíbí. Bolest mu projíždí od lokte až po prsty a to někdy tak intenzivně, že mu znemožňuje práci.
Žádný z mých známých se nehodlal s tímto neduhem jen tak smířit. A co doporučil lékař? Zdůraznil, že nejdůležitější je včas zahájit léčbu. Zprvu stačí, když se ruka znehybní bandáží, ortézou, případně dlahou. Aleně například pomohl speciální návlek na zápěstí, bez něhož už na zahradu ani nevyjde. A také začala zvyšovat dávky vitamínu B6, který je doporučován jako prevence problémů s karpály. To znamená konzumovat játra, droždí, vejce, banány, zelí, mrkev, ořechy, špenát a ananas.
Petr teď používá k myši podpěrku, která mu udržuje ruku v rovině. Naučil se také celou řadu jednoduchých cviků. Může je provádět několikrát za den. Prsty různě protřepává, ohýbá, roztahuje od sebe. Postačí mu i stěna. Opře se o ni dlaněmi a postupně se ke zdi přitlačuje a odtlačuje. Totéž opakuje s opřením o hřbety rukou. K uvolnění zápěstí poslouží i následující cvik. Ve výši prsou proplete prsty dlaněmi dolů a pomalu je sune až do natažení ruky, tam otočí propletené prsty dlaněmi nahoru a sune nahoru zpět k prsům. To vše mu ukázal fyzioterapeut a doporučil, aby cvičení opravdu nezanedbával, protože jinak hrozí trvalé poškození středového nervu, ztráta citlivosti a porucha hybnosti ruky a palce. To pak nelze řešit jinak než chirurgickým zákrokem.
A právě tomu se nevyhnula Eva. Bolesti už byly natolik intenzivní a časté, že lékař jí po aplikaci protizánětlivých léků a elektromyografickém vyšetření nakonec navrhl operaci. V průběhu dvacetiminutového ambulantního zákroku jí chirurg prořízl příčný vaz v zápěstí. Třícentimetrová rána ji vůbec nebolela. Ruku pak měla několik dní v dlaze, často ji držela ve vyvýšené poloze, aby zabránila případným otokům a po deseti dnech přišlo na řadu odstranění stehů. Několik dalších dnů pak dlaň poctivě promazávala měsíčkovou mastí a s úzkostí čekala, zda se bolesti karpálu přece jen znovu neozvou. Neozvaly.