Možnosti zahradničení na balkóně jsou limitovány nejen velikostí  plochy, ale také poněkud extrémními  přírodními podmínkami. Na jaře a na podzim je balkón větrným stanovištěm, v létě zpravidla hodně vysychá a v zimě rostliny vymrzají. Balkón tedy vyžaduje více zahradnických zkušeností a péče, než to na první pohled vypadá. Proto je vhodné si dopředu dobře naplánovat a rozmyslet, co vlastně chceme, a co se v konkrétních podmínkách našeho balkónu dá realizovat. Velkou výhodou balkónu je, že ho máme blízko a můžeme se
o něj starat pravidelně.

Jedlý balkón

Stinný balkón se hodí k vytvoření relaxační oázy pro horké letní dny, slunný zase pro jarní a podzimní posezení. Je také vhodnější pro pěstování rostlin pro krásu i užitek. Polostín je
stavební konstrukcí. Dopředu naplánovat je nutné hlavně způsob přezimování vytrvalých rostlin, vhodné nádoby, treláže, nábytek. Myslíme i na sousedy a případné střety zájmů s prádlem, soukromím, stékající vodou a vysypanou zeminou. Výběr a nákup rostlin je  třešničkou na dortu, když už máme všechno ostatní zařízené.
Přestože jsou ozeleněné nebo rozkvetlé balkony přínosné pro krásu i kvalitu městského prostředí, filosofie přírodních zahrad se přiklání k pěstování užitečných rostlin.
Pro krásu a užitek je vhodné zkombinovat nenáročné květiny, bylinky a popínavky
s jedlými rostlinami. Na polostinném balkoně můžeme s úspěchem pěstovat třeba saláty, ředkvičky, malou karotku, hrášek, fazole, rajčata, šalotku, pažitku, špenát, lebedu, brutnák, bylinky, měsíček, afrikán, ale i jahody a mrazuvzdorné minikiwi. Pokročilejší pěstitelé mohou zkusit třeba experimenty s vinnou révou nebo borůvkami. Na větších lodžiích a terasách je možné pěstovat i drobnější ovocné keře nebo stromové zákrsky. Prostor můžeme pomocí treláží a stohování využít také  na výšku a neměla by chybět ani voda, nádržka s vodními rostlinami nebo pítko pro ptáky.
Péče, kterou balkon ve vegetačním období potřebuje, se pro nás může stát příjemným každodenním rituálem, ale i příležitostí k navázání kontaktů s lidmi, kteří se o něho mohou postarat během naší nepřítomnosti. Rostliny na balkóně můžeme přihnojovat organickým hnojivem z obchodu se zahradnickými potřebami, v případě škůdců a chorob volíme prostředky biologické ochrany. Pro krásu můžeme použít květiny z běžné balkonové nabídky trhu, vyhnout bychom se však měli rostlinám, pěstovaným na jednorázové použití, vyhnaným chemicky do rychlého a bohatého kvetení, které se po odkvětu vyhazují. Časem si, doufejme, budeme moci vybrat z pestré palety původních rostlinných druhů pro městská stanoviště, jejichž pěstování se k nám pomalu dostává z civilizovanějších zahradnických končin.

Zahrada – místo setkávání

Další možností, jak smysluplně a příjemně strávit čas v létě, jsou komunitní zahrady, které se dají najít dnes už skoro v každém větším městě. Musíme se za nimi sice vypravit dál než za práh svého domu, ale zážitky, které nám nabídnou, určitě budou stát za to.
Komunitní zahrada umožňuje vedle péče o půdu a rostliny také společenský kontakt
a někdy i spoustu nevšedních kulturních zážitků. Pojetí různých komunitních zahrad se může hodně lišit. Třeba přírodní zahrada u Smrku v Brně je umístěna v prostoru mezi panelovými domy. Vznikla z bývalých zahrádek, které chtěli urbanisté zastavět dalším panelovým domem. Malá skupina dlouholetých obyvatel okolních domů ale prosadila záměr zřízení zahrady, která by sloužila lidem. Kromě dominujícího vzrostlého smrku se v ní ukrývá přírodní jezírko, bylinková spirála, kompostovací záchod, altán, ohniště, záhonky pro děti z mateřských škol, ale také slaměný betlém. Aktivity v zahradě jsou velmi pestré, můžete zažít  slavnosti spojené se střídáním ročních období, překrásné koncerty, čajový obřad nebo třeba i biojarmark. Zahradu navštěvují nevidomí, mateřské školky, maminky s dětmi a také starší lidé. Vzájemné setkávání různých skupin lidí je prostorem pro sdílení společných zážitků a výměnu životních zkušeností, receptů, nápadů, společnou tvorbu i líhní dalších nápadů, jak si užít radost ze života.
Úplně jinak koncipovanou zahradou je pražská komunitní zahrada v prostoru lesní mateřské školky Šárynka. Lesní mateřská školka je umístěna v jurtě na velkém rodinném pozemku, kde vzniká také ekocentrum. Zahrada je zatím využívána pro pořádání kurzů, které v ní zanechávají nesmazatelné stopy. Výsledkem jednoho workshopu je plot z vrbového proutí, který její prostor odděluje od okolí. Děti se také mohou proběhnout v zeleném bludišti nebo si hrát v iglú či týpí z vrbových prutů. Další kurz zanechal v prostoru zahrady přírodní jezírko a kořenovou čističku, jejichž prostřednictvím je možné se seznámit s přírodě blízkým hospodařením s vodou. Nezapomenutelné jsou večery u ohně, kvetoucí ovocné stromy a bzučící včely, které je opylují. To jsou zážitky, které v Praze můžete zažít málokde. V době, kdy budete číst tento časopis, bude už hotov návrh komunitní lesní zahrady, který je cílem červnového praktického kurzu permakultury. Přibudou zvýšené záhony, německé kopy a bylinkový kužel, na kterých bude možné pěstovat spoustu krásných i užitečných rostlin bez velkého ohýbání zad. V brzké době vznikne také zázemí pro společné zahradničení, posezení, ale i oddych a relaxaci.
Pokud vám u vás doma taková zahrada chybí a máte dost elánu a chuti, můžete se zkusit domluvit s pár lidmi, najít vhodný prostor a komunitní zahradu založit. Třeba podobnou té,  která vzniká blízko Kostelce nad Orlicí u vily Sklenářka. Uprostřed lesů můžete posedět u jezírka mezi pávy. Brzy možná potkáte i skřítky nebo uvidíte stromový dům.