„Chtěli jsme odejít na zahrádku načesat jablka,“ vzpomíná na ono zářijové odpoledne pan Petr, „ale zarazilo mě nezvyklé chování manželky. Prý že ji pobolívá hlava a půjde se raději na chvíli natáhnout. Ke dveřím ložnice však už nedošla, sesula se na podlahu, a když jsem ji zvedal, nebyla schopna podat mi ruku, jen cosi nesrozumitelně blábolila. Chtěl jsem jí dát napít, ale měla podivně zkroucenou pusu. To už jsem se opravdu vylekal a okamžitě volal 155!“

Rychlou reakcí zachránil pan Petr své ženě život. Už v sanitce neměl lékař pochyb o diagnóze a tak blikající majáček se sirénou uvolnil cestu přímo do iktového centra. Že slyšíte to slovo poprvé? Není divu. Specializovaná pracoviště pro léčbu cévních mozkových příhod u nás vznikají teprve šest let. Jejich síť se v rámci větších nemocnic stále rozšiřuje, stejně tak ale stoupá počet pacientů, kteří tuto pomoc potřebují. Uvádí se, že ročně se u nás jedná o 35 tisíc nových případů. Přitom jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí – ročně zemře na následky mozkové mrtvice 17 tisíc lidí. Nezanedbatelný není ani fakt, že velká část těch, co přežijí, se po prodělané nemoci potýká s trvalou invaliditou a závislostí na pomoci okolí.

Rizikové faktory mozkové mrtvice? Vysoký krevní tlak, cukrovka, poruchy srdečního rytmu, kouření, věk přes 70, ale pozor, stále více se mezi postiženými objevují i mladí lidé, zejména ti, co žijí v neustálém pracovním stresu, a také ženy, které dlouhodobě užívají hormonální antikoncepci. Lékaři musí nejprve zjistit příčinu náhlé mozkové příhody. K té z osmdesáti procent dochází ve chvíli, kdy tepnu, přivádějící do mozku kyslík a živiny, ucpe krevní sraženina, tzv. tromb. Zbývajících dvacet procent má na svědomí krvácení do mozku v důsledku prasklé cévy či tepny. Léčba se liší. V prvním případě je důležité, aby se krevní sraženina co nejrychleji rozpustila a mozková tepna opět zprůchodnila. Pomáhají nitrožilně podávané léky, ale také endoskopická léčba, kdy se krevní sraženina odstraní pomocí katetru. Horší prognózu má krvácení do mozku. Tam se nejdříve musí zjistit zdroj krvácení, pak krvácení zastavit a hlídat, zda nedojde k otoku mozku. Ten vede k vyššímu nitrolebečnímu tlaku, který v případě, že postihne důležitá životní centra ovlivňující dýchací a srdeční činnost, má fatální následky. K určení přesné diagnózy užívají lékaři širokou škálu moderních vyšetřovacích technik: centrální tomografii, magnetickou rezonanci, ultrazvuk, důležité je i laboratorní vyšetření krve. Právě tak se neustále zdokonalují i léčebné metody, takže šance mozkovou mrtvici přežít se rok od roku zvyšují.

Co bychom však měli vědět my laici? Všímat si projevů blížící se příhody. Vedle příznaků uvedených v úvodu článku to může být i náhlé zhoršení vidění, porucha řeči, zvracení, závratě, brnění končetin, zmatenost. Požádejte dotyčného, ať zkusí zapískat, usmát se, ukázat zuby… Pokud to nejde, není důvod váhat s voláním o pomoc. Zrovna tak, když postiženému klesne ruka ve chvíli, kdy dá ruce před sebe dlaněmi dolů. Nezmatkujte, položte ho na záda, zakloňte mu hlavu, nikdy ji nepodkládejte polštářem, sledujte dýchání. Čím dříve přijede sanitka, tím lépe. Stejně důležitá jako následná léčba je i včasná rehabilitace.

Život po prodělané mozkové mrtvice nekončí. S pevnou vůlí, trpělivostí a pomocí od nejbližších, zvláště pak od občanského spolku Ictus, který organizuje rehabilitační a ozdravné pobyty, se i manželce pana Petra podařilo, že opět pracuje na své oblíbené zahrádce, řídí auto a v zimě lyžuje.

Doporučené webové stránky: protimrtvici.cz a ictus.cz.