Pamatujete si ještě na Konto Míša? Bylo to ani ne rok po sametové revoluci, kdy jeden vážně nemocný malý kluk ze slovenského Martina potřeboval zákrok na gama noži ve Stockholmu. Solidární Švédové tehdy shromáždili potřebné finanční prostředky na operaci, ale protože se peněz sešlo víc, vznikl nápad koupit gama nůž pro Československo. To se už iniciativy chopila Nadace Charty 77 a založila Konto Míša. Byl to nejbláznivější nápad v mém životě, vzpomíná předseda Nadace prof. František Janouch a dodává, že k dispozici měli pouhých pět tisíc dolarů a přístroj stál tři miliony! Neuvěřitelné se stalo skutkem. Na konto přispěl snad každý a podobně jako kdysi u Národního divadla i tady mohlo zaznít: Národ sobě. Rozsahem a rychlostí šlo o unikátní sbírku i ve světovém měřítku. V květnu roku 1992 byl gama nůž dovezen a o pět měsíců později – přesně 26. října 1992 byl slavnostně uveden do provozu.
Co je Leksellův gama nůž?
U jeho zrodu stál švédský lékař a profesor neurochirurgie Lars Leksell. Už v roce 1951 spolu se svým kolegou, lékařem a radiobiologem Borje Larssonem, vyvinuli koncept stereotaktické radiochirurgie – neinvazivní metody likvidace patologických ložisek v mozku s minimálním poškozením okolních tkání a v roce 1968 dokončili i vývoj speciálního přístroje pro aplikaci této metody. Léčba je založena na ozařování nemocného místa v hlavě za pomoci velice přesně zacílených gama paprsků. Léčebný výkon se obejde bez otevření lebky, bez přímé manipulace s mozkovými strukturami, jde tedy o metodu maximálně šetrnou. Zdrojem záření je izotop kobaltu Co60. Hlava pacienta je při zákroku fixována v helmě, v níž je umístěno 201 kobaltových zářičů. Jejich paprsky se protínají v jediném průsečíku – jsou zacíleny do místa, kde se nachází chorobné ložisko. Jednotlivé paprsky jsou natolik slabé, že nemohou poškodit okolní mozkovou tkáň. V místě jejich soustředění se ale daří docílit dávky, schopné vyvolat hojivý proces. U většiny diagnóz je léčba prováděna ambulantně a na rozdíl od klasické operace není nutná rekonvalescence čili pacient může ihned pokračovat v životním stylu, který měl před léčbou.
Typy léčených onemocnění
Jde především o nitrolební zhoubné i nezhoubné nádory, cévní abnormality, ale také o ovlivnění některých funkčních onemocnění centrální nerovové soustavy, které vedou k poruchám hybnosti – např. u Parkinsonovy nemoci – neztišitelným bolestem a určitým psychickým poruchám. S rozvojem medicíny se okruh indikací pro léčbu gama nožem neustále rozšiřuje. Přístroj se využívá také při léčbě očních onemocnění, zejména očních nádorů a prověřuje se při léčbě pokročilého očního glaukomu. U nezhoubných nádorů se úspěšnost léčby pohybuje kolem pětadevadesáti procent, u zhoubných mozkových metastáz přesahuje devadesát procent a pacientům se tak několikanásobně prodlužuje kvalitní život, u cévních malformací, které ohrožují krvácením, dojde obvykle do dvou let k vyhojení u pětasedmdesáti procent nemocných a u ostatních lze léčbu opakovat tak, že nakonec je vyléčeno více než 95 procent nemocných. Při léčbě bolesti trojklaného nervu je bolesti zbaveno kolem devadesáti procent pacientů, komentuje úspěšnost léčby doc. MUDr. Vilibald Vladyka, CSc., který byl prvním primářem Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie v Nemocnici Na Homolce.
Gama nůž dnes
Každý den se tu léčí zhruba pět pacientů. Ošetření nebolí. Jedinou nepříjemností je snad upevňování rámu, jakési helmice na hlavu. I z tohoto důvodu zde mohou být léčeny děti až od tří let, do té doby není jejich lebka natolik pevná, aby rám unesla. A nejstarší pacienti? Při léčbě trojklaného nervu se úspěch dostavuje i u devadesátiletých lidí. Léčení se dostane každému, kdo to potřebuje, po této stránce je spolupráce českých lékařů s Nemocnicí Na Homolce opravdu příkladná. Přístroj už prošel dvěma generálkami, přibyla nová generace robotizovaného systému, který zpracovává a řídí plán ozáření pacienta. Každých šest let se vyměňují zdroje záření. V hodnocení výsledků gama nožů, kterých je na světě nyní v provozu 249, se ten náš dělí o první místo s gama nožem Pittsburské univerzity, popisuje primář doc. MUDr. Roman Liščák, CSc. Může vás těšit, že nepatrnou kapičkou jste před patnácti lety přispěli i vy.