Člověk by řekl, že švestka u nás roste od nepaměti, ale opak je pravdou. Pochází prý z Kavkazu, odkud se rozšířila do celého světa. K nám ji ale přivezl teprve otec vlasti Karel IV. z Francie.

Keltové považovali švestku za symbol dovršení a moudrosti, který chrání srdce a poskytuje celkovou ochranu. Hledáme-li strom štěstí, nesmíme na švestku zapomenout. Naši předkové jí přikládali magickou moc, která přináší život, štěstí, zdraví a odstraňuje napětí a horkokrevnost. I proto se z pecek usušených na slunci vyráběly amulety. Dnes snad přináší štěstí novomanželům – ženichové si její modrofialovou barvu oblíbili pro svatební oblek.

VYUŽITÍ V LÉČITELSTVÍ

Švestku bychom mohli přirovnat k pilulce vitamínu B, neboť kromě vitamínu B12 a biotinu obsahuje všechny vitamíny skupiny B. Tato kombinace je pro látkovou výměnu přímo explozivní. Dále je nejlepším stimulátorem pro metabolismus sacharidů. Pozoruhodné je i ve slupce obsažené množství nenasycených mastných kyselin, které brání vysychání membrán buněk a blokují pronikání bakterií. Vysoký podíl vlákniny zbavuje střeva odpadových látek a pomáhá při zácpě. Švestky výborně detoxikují organismus, obsahují kyselinu ursolovou, která snižuje riziko některých typů rakoviny, především tlustého střeva. Také vyplavují z těla močovinu a prospívají lidem s revmatem, onemocněním jater a ledvin. Velkým benefitem je, že snižují hladinu škodlivého cholesterolu, a tím chrání srdce a cévy. V neposlední řadě pomáhají při zánětech kloubů díky vysokému obsahu vitamínu E, a aby toho nebylo málo, najdeme v nich vitamín C, H, K, vápník hořčík, železo, fosfor, draslík, měď a zinek. Pravidelná konzumace švestek snižuje i riziko osteoporózy a jsou vhodné i pro diabetiky díky nízkému glykemickému indexu.

Tradiční čínská medicína doporučuje pro udržení zdravého zažívacího traktu užívat švestky při suchosti tlustého střeva a plic, neboť vstupují do meridiánů jater, sleziny, plic a tlustého střeva, zvlhčují střeva, posilují a zvlhčují plíce. Švestka nenarušuje výměnu tekutin a solí, ani při delším užívání nedochází k dehydrataci organismu, proto člověk nepociťuje slabost. Konzumací švestky si můžete jednoduše podpořit trávení – stačí jich večer 10 naložit do čisté vody, ráno je sníst a vodu vypít.

VYUŽITÍ V KUCHYNI

Švestka je v kuchyni velkou celebritou, ráda se účastní nejrůznějších receptů –sladkých i slaných. Najdeme ji v koláčích i buchtách, švestkových knedlících, kompotech, povidlech, ovocných salátech i v masových pokrmech a sýrových mísách.

S masem a rybami to švestky báječně umí. Můžeme je grilovat nebo udit. Zvláště gril a udírna jim dodávají pikantní kouřové aroma a výsledek je skvělý. Zapomenout nesmíme ani na tekutou švestku známou jako slivovice, o které se lidově říká, že „kudy teče, tudy léčí“. Švestce se podařilo proniknout do všech oblastí kulinářského umění, a tak je těžké z nepřeberného množství receptů nějaké vybrat. Jejich množství by vydalo na pěkně objemnou kuchařku.

Belgický špíz

Kuřecí prsa, sušené švestky (mohou být naložené i v pálence), plátky anglické slaniny, cherry rajčata, sůl, sladká paprika, olej

Kuřecí maso nakrájíme na kousky, okořeníme paprikou, solí a pokapeme olejem. Po odležení napichujeme střídavě maso a švestka zabalené do plátku slaniny. Na začátek a konec špízu dáme rajčátko. Naskládáme je na plech a upečeme nebo ugrilujeme v troubě.

Sladkokyselé švestkové čatní

1 kg švestek, 4 šalotky, 2 bobkové listy, 2 celé skořice, 6 hřebíčků, kousek čerstvého zázvoru, 300 g třtinového cukru, 1 dcl jablečného octa, 1 dcl pomerančové šťávy, 1 dcl červeného vína

Švestky a šalotky nakrájíme na drobnější proužky a dáme do kastrůlku, hřebíčky vložíme do kovového sítka nebo plátýnka převázaného nití – z hotového čatní se lépe odstraní. Přidáme zbylé ingredience, přivedeme k varu a na mírném plameni za občasného míchání vaříme 30–40 minut do změknutí. Čatní je hotové, jakmile zhoustne. Horké plníme do sklenic a uzavřeme víčkem a otočíme víčkem dolů. Podáváme k výrazným masům, paštikám a sýrům.

Ovíněné švestky

1 l červeného vína, 5 lžic cukru, šťáva z citronu, kousek celé skořice, hvězdička badyánu, 2 hřebíčky, 1 kg švestek

Do vína přidáme všechny ingredience a vaříme, dokud tekutina nezačne houstnout. Pak přidáme 1 kg vypeckovaných švestek a vše cca pět minut mírně prohříváme. Cedníkem vybereme švestky a zbylou tekutinu vaříme až do konzistence sirupu. Převařené švestky naskládáme do sklenic a přelijeme horkou zahuštěnou šťávou. Zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru. Ovíněné švestky jsou výborné samotné, ale i s tvarohem nebo jogurtem. Místo vína se dá použít i rum.

VYUŽITÍ V KOSMETICE

Švestky a okurky patří mezi univerzální plody vhodné pro pleťové masky. Švestková maska se hodí na normální pleť, neboť obsahuje množství antioxidantů a pleť dokonale osvěží, zjemní a dodá jí vitamíny a minerály.

Maska pro vyhlazení a regeneraci pleti

3 čerstvé švestky, 1 lžíce jemně namletých ovesných vloček, 1 až 3 lžíce mléka,1 lžička medu

Švestky vypeckujeme, omyjeme vodou a rozmixujeme v mixéru. Přidáme jemné ovesné vločky a trochu mléka s medem. Masku aplikujeme na pleť, krk i dekolt. Po dvaceti minutách vše opláchneme vodou.

Zklidňující pleťová maska

2 zralé čerstvé švestky, 1 lžíce sněhu z vaječných bílků, 5 až 8 kapek citronové šťávy

Vypeckované švestky omyjeme a rozmixujeme. Přidáme ostatní přísady a směs naneseme na obličej a po cca 15 až 20 minutách smyjeme teplou vodou.

Chladivá a zjemňující pleťová maska s tvarohem

1 zralá švestka, 6-7 kapek citronové šťávy, 2 velké lžíce měkkého tvarohu

Čistou a vypeckovanou švestku rozmixujeme a promícháme s tvarohem a citronovou šťávou. Masku naneseme na pleť, krk a dekolt a necháme působit 1/2 hodiny, pak opláchneme.