Bydlí naproti Olšanským hřbitovům a jelikož nemá u domu zahrádku, chodí se procházet tam. A nechodí sama. Často ji doprovází manžel, jednou měla i o něco širší doprovod. Pro seniory ze Školičky internetu totiž připravila tematickou olšanskou procházku. Začali jsme u pana profesora Lukavského, pak jsme se kousíček vrátili k herci Mošnovi, pak k Herbertovi Masarykovi a jeho rodině, Šafaříkovi, Kollárovi, Voskovcovi a Werichovi. Hned naproti je Ivan Hlinka, Miky Volek. Na hlavní cestě pak Hrušínský, generál Kuttelwasher, malíři Slavíčkové, generál Syrový, Eliška Krásnohorský, Dyk, Tyrš – spousta krásných a velkých jmen, jsou to zkrátka dějiny, vypráví paní Vašutová a jedním dechem dodává, že když se jí něco líbí, hned nutí ostatní, že to musí vidět taky. Ať už jde o výstavu nebo pěknou procházku. Právě na Olšanech objevila kostel Zesnutí nejsvětější Bohorodičky, kde je pohřbený ministr financí Kramář s chotí. Kramář stavbu kostele z velké části financoval. A jsou zde pohřbeni další zajímaví lidé. Třeba Rus, v jehož domě v Jekatěrinburgu byla vyvražděna carská rodina nebo příbuzní spisovatele Nabokova.

Jitka Vašutová zná spoustu dalších zajímavých míst. Hned příště tak naplánovala procházku do Jeleního příkopu na Masarykovu vyhlídku. Miluju procházky po Praze. Vždycky si s manželem vezmeme mapu, najdeme nějaké zelené místo a zjistíme, že jsme tam ještě nebyli. Tak se tam vypravíme! Jeli jsme třeba do obory do Satalic a odtud pěšky do Vinoře. Máme to kousek k Rokytce, nejdelšímu pražskému potoku, který má asi 40 kilometrů. Jdete přírodou, nikde nikdo, kolem rybníka, můžete dojít až do Kyjí nebo pořád podél potoka a vyjdete ve starém Hloubětíně, sype paní Jitka z rukávu další a další tipy. Turistika však rozhodně není její jedinou zálibou. Ve Školičce internetu úspěšně zvládla počítačový kurz. Moc se mi tady líbilo, lidi se tu k sobě moc hezky chovají. V kanceláři Školičky jsou velmi vstřícní a pro seniory pořádají spoustu kurzů, přednášek a výletů. Tak jsem si řekla, že bych mohla také něco připravit, popisuje svoji cestu do Elpidy.

Dvacet let učila na konzervatoři jevištní pohyb, v Brně byla sólistkou baletu. Dnes tančí flamengo a chodí na kurzy malování. Začala jsem pastelem, tempery jsem strašně se bála. Kantorka mě ale přesvědčila a teď se mi tempera hrozně líbí. Starám se také o nemocnou maminku, které je přes 90 let, je to taková celodenní služba. Kvůli mamince maluji doma – různé zátiší, květiny. A maminku to moje malování hrozně zajímá. Vždycky přijde s chodítkem, podívá se na to a řekne: to není hezký, to se mi nelíbí. Jindy mě zase pochválí, líčí. Všechny její koníčky ji pomáhají rozvíjet kreativní myšlení a hlavně se u nich skvěle odreaguje. Co myslíte, vydáte se na procházku s Jitkou Vašutovou i Vy?

Chcete-li se přihlásit na příští procházku, zavolejte na tel. 272 701 335.