Ekologické zemědělství je k životnímu prostředí bez debat mnohem šetrnější než to konvenční. Nepoužívá syntetická hnojiva ani pesticidy, a tím snižuje nejen znečištění půdy, ale i vody. Nadbytečná chemie nejen do podzemních vod postupně prosakuje, a tak výrazně zhoršuje jejich kvalitu. A naopak. Jsou známy případy, kdy se v bezprostředním okolí ekologicky obhospodařovaných polí zlepšila kvalita půdy i vody. Ale nejde jen o vodu, pesticidy mají negativní dopad například i na včely, které pro nás díky neúnavnému opylování zajišťují přibližně 80 % potravy. Možná se to nezdá, nicméně bez jejich usilovné práce by nejrůznější druhy ovoce a zeleniny přestaly existovat. A čím hnojí ekologičtí zemědělci? „Namísto průmyslových hnojiv používají hnojiva přírodního původu jako chlévský hnůj, kompost nebo močůvku. Náš pěstitel Jan Šulc kultivuje půdu většinou obsahem z vlastního vermikompostéru, kde s pomocí žížal a organické hmoty získává cenný kompost,“ vysvětluje ředitel a jednatel společnosti Sonnentor Josef Dvořáček a dodává, že pěstování v biorežimu není módní vlna ani trend, ale návrat k přirozenosti, k našim kořenům a k rovnováze na naší planetě, kterou chceme pro budoucí generace zachovat co nejzdravější.

Tím, že jsou biopotraviny pěstovány přirozenějším způsobem, což jim mimo jiné umožňuje déle dozrávat, mohou nabídnout plnější a výraznější chuť, lepší nutriční hodnotu i vyšší podíl vitaminů, antioxidantů a živin. Není divu, vyrostly ve zdravější půdě s pomocí šetrných postupů při hospodaření, zkrátka měly čas vydat ze sebe to nejlepší. Je s podivem, že řada lidí stále ještě moc neřeší, jaké potraviny do svého jídelníčku zařazuje, přitom je už delší dobu známo, že kvalita střevního mikrobiomu přímo ovlivňuje nejen naše fyzické zdraví, ale i náladu a psychiku obecně. Pokud jde například o byliny a koření, díky šetrnému pěstování, sklízení, sušení a skladování je zaručena nejen jejich špičková kvalita a krásná barva, ale i vysoký obsah cenných silic, tedy esenciálních olejů, které působí jak na naše tělo tak mysl.

Nákupem bioproduktů přímo podporujete místní pěstitele a menší rodinné farmy podnikající podle principů ekologického zemědělství a udržitelnosti. Je dobré si uvědomit, komu dáváme prostřednictvím svých finančních prostředků svůj hlas – zda nadnárodním řetězcům, které většinu svého obratu získávají z prodeje konvenčních a vysoce průmyslově zpracovaných potravin, mimochodem za mnohdy netransparentních podmínek, nebo drobným biopěstitelům zasazujícím se o lokální a zdravé produkty. Objevuje se argument, že biokvalita je mnohdy dražší, ale všechno má svůj důvod. Ekozemědělci více využívají ruční a mechanickou činnost, která je dražší než chemické postupy. Dá se říct, že cena bioproduktu odráží jejich poctivost, tedy absenci syntetických aditiv či konzervantů, a svědomitou práci biozemědělců. Za vyšší cenou je tedy třeba vidět právě onen ekologický bonus a lze ji brát jako poděkování za environmentálně odpovědné chování producenta. „V současnosti je v Česku ekologicky obhospodařováno téměř 20 % zemědělské půdy, což naši republiku řadí mezi první desítku v EU s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařovaných ploch v porovnání s celkovou výměrou zemědělské půdy,“ konstatuje Josef Dvořáček ze Sonnentoru.“ A dále, ruku na srdce, kolikrát se vám stalo, že jste nakoupené potraviny nestačili spotřebovat? Vždyť podle organizace Zachraň jídlo končí celá třetina jídla na celém světě v kontejnerech na odpadky. A to je alarmující. Možná tedy stačí nakoupit jen tolik, kolik skutečně spotřebujeme, a při stejném rozpočtu získat mnohem vyšší kvalitu potravin, což je pro naše zdraví ta nejlepší volba.

Všechny ekosystémy přirozeně tíhnou k tomu, aby si zachovávaly rovnováhu. Stačí začít vnímat přírodní koloběh, který je dokonalou a dlouhodobou souhrou řady organismů, přírodních vlivů a dějů. A jak v přírodě vypadá nerovnováha, si asi umíme představit. V zemědělství jde například o monokulturu, tedy rozsáhlá pole s jednou, často velmi invazivní plodinou, která se rozpíná na úkor jiných a půdu dlouhodobě vyčerpává. Ta kvůli tomu mnohem hůře odolává erozi a její úrodnost klesá. Rozmanitost při vysazování plodin a efektivní osevní postupy pomáhají navrátit prospěšné organismy půdě a humusem či hnojem ji plnohodnotně obohacovat. Kromě toho, ekologické zemědělství produkuje o 25 % méně CO2, než to konvenční. Ano, hospodařit nekonvenčně a udržitelně představuje mnohem více energie, práce a času, ale v tomto ohledu se nám všechno vynaložené úsilí vrátí – ať už v podobě úrodnější půdy plné živin, podpory zdravého životního stylu a celkového p(r)ožitku z jídla, tak především tím, že tak přispíváme k ozdravení naší planety, jediného společného domova nás všech.