Ještě v 80. letech minulého století lidé příznaky této nemoci připisovali skleróze. Nikoho nepřekvapovalo, že se starým lidem zhoršuje paměť a myšlení. Až v 90. letech se u nás začalo mluvit o demencích a jejich nejčastější příčině – Alzheimerově chorobě.

V denním stacionáři gerontologického centra v pražských Kobylisích právě probíhá trénink paměti. Je to jedna z částí celodenního aktivizačního programu, kterého se zde klienti účastní.

Sedí na židlích v kruhu, do jehož středu terapeutka na zem pokládá listy papíru popsané nejrůznějšími zkratkami. Úkolem je určit jejich význam (například OA – obchodní akademie).
Hlásit se nikdo nemusí, kdo ví, odpoví. Většina z těchto seniorů má mírnou či střední formu demence, někteří prodělali cévní mozkovou příhodu či trpí depresemi z osamělosti. Každé ráno je sem dopraví jejich rodinní příslušníci, přijdou sami nebo je přiveze svozové auto. Den má pak svůj přesně stanovený režim, který dává klientům pocit řádu a stability. Jsme k dispozici od půl sedmé ráno do půl sedmé večer každý den. Po snídani v 9 hodin začíná skupinový tělocvik, potom je svačina, pak následují další aktivity, třeba hraní společenských her, říká jedna ze dvou dnes sloužících terapeutek Dagmar Laušmanová. Pokud je to zapotřebí, pomáhají terapeuti klientům i při jídle, hygieně na WC či oblékání. Program je sestavený až do večera, kdy většina z klientů denního stacionáře odchází domů. Někteří jsou však hospitalizovaní na zdejším lůžkovém oddělení, na které se ze stacionáře před večeří vrací.

Pražské gerontocentrum je jednou z mála institucí, které se práci s pacienty s demencí systematicky věnuje. Jeho provoz hradí převážně městská část Prahy 8, pro jejíž občany jsou zdravotní a sociální služby centra určeny především. V České republice přitom žije na 130 tisíc lidí s různými formami demence, v domovech pro seniory je to 27 tisíc. Znamená to, že každý druhý senior žijící v domově trpí syndromem demence. Vyškolený personál, který zná specifika a různé projevy nemoci však v domovech často chybí. Máme kapacitu 45 lůžek, která jsou rozdělena na jednotlivá oddělení. Máme tu stálé lékaře, každé oddělení má staniční a rehabilitační sestru a sanitáře, vypočítává obsazení lůžkové části primářka gerontocentra, MUDr. Iva Holmerová. Gerontocentrum zajišťuje pro rodiny pacientů s demencí také poradenství. Spolupráce s rodinou nás motivovala k tomu, abychom v roce 1997 založili Českou alzheimerovskou společnost. Když jsme začínali, byla obrovská poptávka po lůžkových službách a žádná pro denním centru. To se osvětou změnilo, říká Holmerová. Informovanost a včasné odhalení nemoci jsou pro další léčbu naprosto zásadní. Nepodceňujte proto příznaky, které by vás měly varovat.

Deset příznaků, které by vás měly varovat

1. Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly

Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků a vzpomenout si na ně později je normální. Lidé trpící nemocí způsobující demenci jako je například Alzheimerova nemoc však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později.

2. Problémy s vykonáním běžných činností

Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je po jídle. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou například připraví jídlo a nejen, že ho zapomenout dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali.

3. Problémy s řečí

Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty  pak nedávají smysl.

4. Časová a místní dezorientace

Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede, je to normální. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se ztratí ve vlastní ulici a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak se dostanou domů.

5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek

Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou.

6. Problémy s abstraktním myšlením

Zacházení s účtem může někoho vyvést z míry, když je  trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat.

7. Zakládání věcí na nesprávné místo

Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky.

8. Změny v náladě nebo chování

Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod.

9. Změny osobnosti

Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.

10. Ztráta iniciativy

Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce  opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil.

MUDr. Holmerová: Důležitá je včasná diagnóza

Jak lze rozlišit Alzheimerovu nemoc od běžných projevů stáří?

Ke stáří patří pomalejší tempo nebo zapomínání některých informací. Pokud však taková porucha vadí člověku v životě nebo je nápadná jeho okolí, už to není normální. Nejčastěji se jedná  o Alzheimerovu chorobu nebo aterosklerózu, tedy o cévní příčiny demence.

Co alzheimerovu nemoc způsobuje?

Přesně to zatím říci neumíme, určitě k ní vedou jisté genetické předpoklady, věk, onemocnění mozku, ale také pohlaví – více ohroženy jsou ženy. Lidé si v začátcích nemoci často stěžují na poruchy soustředění, paměti a myšlení. Podobné příznaky však může mít i člověk v depresi, nemusí se nutně jednat o Alzheimerovu chorobu. Už z toho vyplývá, že je třeba včas vyhledat lékaře – neurologa, psychiatra, u starších pacientů geriatra.

Starší lidé si někdy pamatují, co se stalo před čtyřiceti lety, ale nevzpomenou si, co dělali před hodinou. Je to příznak demence?

Nemusí být, mladý zdravý člověk si také nepamatuje, co dělal před chvílí, protože se už třeba soustředí na něco jiného. Pokud se to opakuje a prohlubuje, a člověk si i po vaší nápovědě nevzpomene, kam nějakou věc uložil, je to určitě varovný příznak.

Udělá první zhodnocení stavu praktický lékař?

Měl by, ale často neudělá. Proto je dobré obrátit se přímo na poradnu České alzheimerovské společnosti v Praze (nebo na její pobočky v regionech), kde se provádí základní testy, které odhalí, o jaký typ poruchy se jedná.

Nepodceňují praktičtí lékaři chorobu tím, že říkají: Ale prosím Vás, vždyť na to zapomínání už máte věk?

Bylo prokázáno, že praktičtí lékaři způsobují oddálení diagnózy o několik měsíců. Primárně si nemoc člověk sám nechce připustit, rodině to připadá divné, praktický lékař nad tím mávne rukou, takže když to vše sečteme, může dojít i k dvouletému zpoždění v diagnóze.

Jaké služby nabízíte pacientům v rámci České alzheimerovské společnosti?

Je to již zmíněná poradna, která kromě lidem s poruchami paměti radí i rodinným příslušníkům, dále geriatrická ambulance, kterou provozuje Gerontologické centrum v Praze 8, kde je také rehabilitační jednotka pro pacienty po nemoci či úrazu a oddělení pro lidi s těžkou demencí. V provozu je také denní stacionář pro klienty s lehkou a střední formou demence.

Existují preventivní opatření proti demenci?

Určitě zdravá dieta, správná životospráva, tělesné a duševní cvičení. U lidí, kteří již syndrom demence mají, provádíme takzvanou kognitivní rehabilitaci. V praxi to znamená, že aplikujeme metody tréninku paměti, a to čistě terapeuticky, tedy ne na soutěžní bázi.

Jak budou vypadat vánoční svátky v Gerontologickém centru?

Pojede normální provoz. Já budu sloužit na Štědrý den, a jako vždy určitě bude vánoční tabule, kapr nebo řízky. Denní centrum v provozu nebude.