ruce senioru

Léčba tancem

Jednou z nejpřirozenějších forem pohybu je tanec. Naše tělo umí sdělit mnohem více než naše slova. Pamatuje si emoce, reaguje na konflikty a stresy každodenního života. A pamatuje si víc a déle než rozum.

Tanec měl v historii nejrůznější postavení. Byl a v mnoha částech světa dodnes je součástí bohoslužby a modlitby. Podle Platóna byl člověk, který neuměl tančit, nevzdělanec. Křesťanství naopak označilo tanec za aktivitu, která směřuje proti Bohu. K rozvinutí taneční techniky a baletu došlo za Ludvíka XIV., další rozměr dala tanci proslulá americká tanečnice Isadora Duncan, průkopnice moderního výrazového tance. Po ní přišli další osobnosti jako například Martha Graham, Rudolf von Laban,  Maurice Béjart či Jiří Kylián. Ve svém experimentování s pohybem navázali na základní myšlenky moderního tance: všechny city a pocity mají svou odpovídající podobu v tělesném výrazu, intenzita citu musí odpovídat intenzitě gesta. Ve čtyřicátých letech dvacátého století začaly vznikat terapie zaměřené na tělo, které proklamovaly osvobození těla nebo svobodné sebevyjádření. Zrodila se taneční terapie a prvními terapeuty se stali profesionální tanečníci.

Vytančit si úsměv

Taneční a pohybová terapie je uznávanou léčebnou metodou také v Česku. Psychoterapeutické použití pohybu je založeno na interakci těla a mysli. Jinými slovy, působíte na klienta skrze pohyb. Uvolníte ho, záleží samozřejmě na případném postižení, dochází k harmonizaci. Podobně jako každá jiná terapie i tanec posiluje emocionální, kognitivní, sociální a fyzickou stránku jedince,  říká Helena Bartlová, taneční terapeutka a spoluzakladatelka České asociace taneční a pohybové terapie. Není zapotřebí ovládat některou z tanečních technik. Jde především o objevování nových způsobů bytí, cítění a odhalování emocí, které neumíme či nechceme vyjádřit verbálně. Metoda pracuje na odstranění patologických stereotypů, bloků v chování či pohybu a na rozšíření pohybového rejstříku jedince. Taneční terapeuti pracují s klienty v každém věku, individuálně nebo ve skupinách, v ambulantních zařízeních, rehabilitačních centrech, na školách, spolupracují s psychiatrickými odděleními.

Komu může taneční pohybová terapie pomoci? Obvykle se doporučuje dospělým s emočními problémy (např. úzkostí a depresí) a obtížemi ve vztazích. Může být účinná i u vážnějších chorob, u schizofrenie, maniodepresivních stavů, anorexie a bulimie či u alkoholové a drogové závislosti. Lze ji aplikovat také v rámci poúrazové rekonvalescence či při srdečních obtížích. Obecně může tanec prospět mentálně či tělesně postiženým i obětem násilí. Slouží také jako podpůrná metoda v léčbě neplodnosti a prospívá i seniorům.

Taneční pro seniory

Pohybová aktivita je pro starší lidi stejně důležitá jako pro lidi mladé. Nedokáže sice zastavit proces stárnutí, může ale příznivě ovlivnit jeho fyziologické aspekty, snížit riziko úrazů, zabránit poklesu svalové síly a vytrvalosti, preventivně působit při kardiovaskulárních a metabolických onemocněních. Prostě zlepšit náladu, vytrvalost, kondici, kvalitu zdraví a života. Dobře trénovaný šedesátník může mít ostatně lepší kondici jako netrénovaný třicátník. Terapie tancem pro seniory představuje aktivizačně-rehabilitační program. Jedná se o cvičení na rytmickou hudbu, které je speciálně sestaveno s přihlédnutím na seniorský věk. Cíleně se procvičují jednotlivé partie těla, koordinace pohybů i paměť. Každé setkání terapeuta se seniory je jakýmsi představením. Taneční pro seniory pozitivně ovlivňují nejenom psychický a fyzický stav, sebevědomí, ale podporují také kreativitu a posilují sociální kontakty. Tanec je pro seniory v domovech důchodců či v jiných zařízeních nejenom vítanou pohybovou aktivitou, ale i společenskou událostí. Navíc muzikoterapie a taneční terapie se ukazují velmi účinné pro zachování soběstačnosti, dobrého psychického i fyzického stavu seniorů i pacientů se středními a pokročilými formami demence, říká doc. MUDr. Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8. Právě zde se už několik let pokoušejí zjistit, jestli lze tanec jako medicínu úspěšně aplikovat u seniorů, u pacientů postižených demencí, u seniorů na invalidním vozíku, nebo také u seniorů ve velmi pokročilém věku.

Tančí se na příjemnou hudbu, pohyb je přizpůsoben věku, případnému postižení i kondici. Zdraví senioři mohou s přestávkami na uvolnění tančit až dvě hodiny. Je zapotřebí dbát na dostatečný oddech i pitný režim a na úměrnou délku trvání lekce, která může probíhat vestoje i vsedě. Chodítko, hůl a další rehabilitační a kompenzační pomůcky rozhodně nejsou překážkou. Potvrzuje to i taneční mistr a choreograf Petr Veleta, který už několik let pracuje se seniory s psychickým a fyzickým postižením v rámci programu České alzheimerovské společnosti a Gerontologického centra v Praze. Hledají odpovědi na otázky, zda může tanec a hudba u pacientů s demencí evokovat jejich dávná přání, přimět je k rozhovoru a k výrazu radosti a spokojenosti, zda je možné, že se hudba, pohyb, příjemné prožitky a silné emoce, které jsou při tanci časté, mohou u pacientů postižených demencí uchovat v paměti delší dobu. Snažíme se vytvořit postupy a pohybový program, který by seniorům vyhovoval a působil pozitivně a terapeuticky na jejich psychiku i fyzickou stránku, posílil jejich sebevědomí, dodal jim více radosti a optimismu a přispěl tak k vytvoření lepší kvality jejich života, vysvětluje Petr Veleta, bývalý sólista baletu Slovenského národního divadla v Bratislavě, nyní asistent opery Národního divadla v Praze. Do centra v Kobylisích jej před lety přivedla demence nevlastního otce, českého varhaníka Milana Šlechty. Jak Petr Veleta hodnotí dosavadní výsledky taneční terapie a jejího vlivu na seniory? Úsměv, radost, aktivizace, zlepšení komunikace, posílení sebevědomí, zlepšení pohyblivosti, zmírnění vlivu deprese, markantní zlepšení kvality života. Taneční a pohybová terapie je vskutku dobrou medicínou pro seniory a můžeme ji bez obav předepisovat.

Co udělat pro zdraví?

  • Procházky 30 minut denně minimálně 5 dnů v týdnu.
  • Tři desetiminutové pohybové aktivity denně minimálně 5 dnů v týdnu (příklad pohybových aktivit v jednom dni: rytí na zahradě 10 minut, rychlá chůze na poštu 10 minut a hra na honěnou s dětmi 10 minut).
  • 30 minut namáhavých domácích prací v jednom dni, 30 minut namáhavých prací na zahradě v jiném dni a ve 3 dnech nejméně 30 minut svižných procházek denně (může se jednat o tři desetiminutové intervaly denně).
  • Další doporučené aktivity jsou chůze, cyklistika, nordic walking, taneční terapie.

Víte, že?

  • Aktivní imaginaci jako psychoterapeutickou techniku v tanci a pohybu poprvé použil v roce 1916 slavný psychoanalytik Carl Gustav Jung.
  • v roce 1966 založila Marian Chace American Dance Therapy Association (ADTA). Taneční terapii definuje jako terapeutické využití pohybu k dosažení emoční a fyzické integrace jedince.
  • tanečnice Lilian Espenak úzce spolupracovala se zakladatelem bioenergetiky Alexandrem Lowenem a z bioenergetické analýzy převzala body reading (čtení těla) – podrobné posouzení pohybů, postojů těla a jeho dynamiky, které pomůže odhalit zablokované zóny jedince.
  • ve 40. letech Trudi Schoop, ovlivněná C.G. Jungem, tancovala v nemocnici Camarillo se schizofrenními pacienty, aby rozvinula jejich tělesné sebepojetí.
  • potřeba platformy pro mezinárodní výměnu informací a zkušeností vedla v roce 1993 k založení Evropské asociace taneční terapie (European Dance Therapy Association, EDTA).
  • v roce 2002 vzniká Česká asociace taneční a pohybové terapie. Založili ji absolventi prvního výcviku v taneční a pohybové terapii v České republice pořádaného v letech 1997-1999 pod záštitou ADTA (American Dance Therapy Association).

Obyčejný pohyb je podle amerického psychologa Jaspera Smitse ideální při léčbě úzkosti a deprese. Jeho metoda nestojí nic a na rozdíl od antidepresiv, za něž Američané každoročně zaplatí deset milionů dolarů, nemá ani vedlejší účinky v podobě poruch spánku, zvracení, třesu a váhových výkyvů. Už v 70. a 80. letech se prováděly studie, které prokázaly, že ten, kdo cvičí, nepodléhá depresi v přítomnosti a chrání se před ní i pro budoucnost.

Nevěříte? (Perlička na závěr)

Proslulá americká horolezkyně Hulda Crooks ve svých 91 letech zdolala nejvyšší horu Japonska Fujijamu (3 766 m) a od svých 65 let každoročně vystoupila na nejvyšší horu USA Mt. Whitney (4 418 m), proto si také vysloužila přezdívku babička Whitney. Dožila se 101 let.

Dočetli jste až sem? Zastavte se na chvíli a zvažte, zda-li můžete podpořit Vital i vy.

obálka

Časopis, který čte stále více čtenářů, vychází především díky podpoře dárců. Pomoci je tak jednoduché – zašlete nám dárcovskou SMS na číslo 87 777. Přispějete tak částkou 30, 60, nebo 90 Kč.
DMS ELPIDA 30
DMS ELPIDA 60
DMS ELPIDA 90

Pokud čtete Vital pravidelně a můžete nás podpořit každý měsíc, zašlete zprávu ve tvaru:
DMS TRV ELPIDA 30
DMS TRV ELPIDA 60
DMS TRV ELPIDA 90

Více na darcovskasms.cz. Časopis si můžete také předplatit pro sebe, nebo jako dárek pro své blízké.