Je zajímavé, že většina vánočního koření působí jako přírodní afrodiziakum. Ale není se co divit, vždyť Vánoce jsou svátky lásky. Odkud k nám rok co rok vánoční vůně připlouvají a jak prospívají našemu tělu i duši? Na tyto otázky odpoví příběh hřebíčku a skořice.

Hřebíčkový Zanzibar

Kvalitní hřebíček prý poznáme podle toho, že se po vhození do vody potápí nebo plave ve svislé poloze, vyčichlý hřebíček plave vodorovně na hladině. Svou pravlast má na Moluckých ostrovech v Indonésii. Na Dálném východě a v Indii znali jeho vůni a účinky už ve starověku. Číňané jej odtud dováželi již 400 let před naším letopočtem. Prvním Evropanem, který spatřil růst tropického stromu hřebíčkovce kořenného, byl prý ve 13. století benátský kupec Marco Polo. Do Evropy se hřebíček začal dovážet spolu s jiným tropickým kořením na začátku novověku. Dnes bychom za “hlavní hřebíčkové ostrovy” mohli označit Zanzibar (východoafrické pobřeží) a Pembu. Odtud pochází skoro 90% jeho světové produkce. Vlastním kořením jsou sušená nerozvitá květní poupata s charakteristickou příjemnou hřebíčkovou vůní, skládající se ze stopky, kalichu a hlavičky. Nerozvité květy se sbírají ručně a suší na slunci dokud neztmavnou.

Hřebíček v kuchyni

Vánoční cukroví se bez hřebíčku neobejde stejně jako koláče, perníky, jablečné pudinky, sušenky a spousty dalšího sladkého pečiva. Používá se však také k přípravě masa, klasických omáček, kečupů, ke kořenění vín. Výborně se hodí k aromatizaci kompotů, k marinování sleďů, kysaného zelí, hub, konzervaci ovoce, koření se jím marinády, červené zelí, zvěřina, skopové, šunka … Podporuje chuť k jídlu, pomáhá při trávení a povzbuzuje krevní oběh. Používá se i jako dekorace.

Léčivé účinky

Po staletí byl používán proti bolestem zubů a k navonění dechu. Hřebíček působí jako antiseptikum a také jako konzervační prostředek. Má tišící účinky,  pomáhá  při žaludečních potížích a při kolice. Ve směsi s tymiánem, černým či zeleným čajem představuje jeden z nejúčinnějších přírodních dezinfekčních prostředků, který je možno podávat vnitřně i zevně. Je účinný jako léčebné klyzma při těžkých střevních infekcích, například při úplavici. Velmi příznivě  působí jako  prevence před vznikem  paradontózy a zubního kazu.

Pro tyto účely je výborná hřebíčková tinktura:
10 g hřebíčku a asi polovinu větší tyčinky skořice naložíme do 0,5 litru lihu (alespoň 60%) a necháme nejméně 14 dní uzavřené na teplém místě louhovat. Potom tekutinu přecedíme a uschováme v tmavé uzavřené láhvi. Tinkturou si pravidelně dvakrát denně vyplachujeme a masírujeme dásně. Lze ji  použít i při revmatických potížích a při dně. Stejné účinky jako tinktura má hřebíčkový olej, který zároveň působí jako osvěžovač dechu. Stačí jedna kapka éterického oleje do sklenice vody. Olej je vhodný při bolestech zubů. Namočíme do něj  kousek vaty a zub ošetříme. Hřebíčkový olej v aromalampě desinfikuje dýchací ústrojí a léčí průduškové záněty.

Nálev proti vráskám
Vráskám, záhybům a podobným projevům můžeme předcházet  tímto léčivým nálevem:
5 hřebíčků přelijeme šálkem vřící vody a necháme 20 minut přikryté louhovat.  Ráno a večer si pravidelně tímto nálevem natíráme obličej a postižená místa.

Ranhojičské sladké dřevo
Skořice se používá se už více než čtyři tisíce let. Pěstuje se na Cejlonu, v Číně, na Jávě a v dalších tropických oblastech. Dlouhou dobu nebyla používána jako koření, ale jako léčivá nebo rituální rostlina. Bylo obtížné ji získat, protože byla velmi drahá. V antickém Řecku díky výrazným antimikrobiálním účinkům byla oblíbeným prostředkem na hojení ran. V ranném středověku se používala při nachlazení, teplotě, trávicích obtížích a poruchách menstruace. Jako koření začala být známa teprve v pozdním středověku. Oblíbenost skořice jako koření vytlačila na začátku novověku její léčebné vlastnosti z povědomí obyvatel, ale nikoliv ze zkušenosti lékárníků.

Skořice v kuchyni

Existují pokrmy a nápoje, které by bez skořice ztratily své typické kouzlo. Vánoční cukroví, jablečný závin, perníčky, sušenky a jiné pečivo, zavařeniny. Používá se ale i k dochucení masitých pokrmů, chutney, gurmánských omáček a marinád. Skořicová kůra se uplatňuje při výrobě likérů a pálenek (malý tip: zkuste do lahve rumu, koňaku nebo vodky vložit jeden svitek skořicové kůry a za 14 dní ochutnejte…)

Pohár zamilovaných
1 láhev červeného vína, šťáva z 1 citronu, šťáva z 1 pomeranče, 2-3 svitky skořicové kůry, 6 hřebíčků, med nebo nerafinovaný cukr pro ochucení – ve větším hrnci smícháme víno a šťávu z citrusů, přidáme koření, necháme krátce přejít varem, odstavíme z vařiče a podle chuti osladíme.  Podáváme horké a popíjíme nejlépe ve dvou.

Jak skořice léčí

Skořice podporuje chuť k jídlu a má celkově velmi příznivý vliv na naše zažívání, pomáhá léčit průjmová onemocnění a působí i proti nadýmání. Pro své dezinfekční a antibiotické účinky a schopnost prohřátí organismu je účinná také při léčbě nachlazení, kdy ji přidáváme do bylinkových čajů. V Asii se tradičně předepisuje pro léčbu onemocnění močových cest.  U žen upravuje poruchy menstruace, při klimakteriu pomáhá omezit nepříjemné průvodní potíže. Podle posledních výzkumů byl prokázán účinek skořice při léčbě cukrovky, kdy užívání skořicových výtažků či skořice samotné úspěšně snižuje hladinu krevního cukru u diabetiků. Stejně tak snižuje i hladinu cholesterolu v krvi.

Prolistujeme-li první vydání slavného Mattioliho herbáře, zjistíme, že účinky a použití bylin, jež jsou v herbáři uváděny, odpovídají interpretacím orientálních medicín. Mattioli o skořici říká: Skořice je přirozenosti horké a suché téměř na třetím stupni. Rozděluje, rozráží, zažívá, sílí, rozpouští a má v sobě jakousi malou trpkost. Pomáhá studenému žaludku, játrům i mozku, odpírá jedu, posiluje srdce, obnovuje dobrou krev. Mathioli dále zmiňuje staré přísloví: Divím se, že umírá člověk, který užívá skořici. Tohle přísloví bylo údajně rozšířeno ve starém Řecku a Římě, kde byla skořice považována za rostlinu vznešenou a vysoce ceněnou pro její silné léčebné účinky. Skořici znali a používali též staří Egypťané.

Voňavá masáž
Pro vnější aplikaci používáme skořicových výtažků především formou masážních olejů a tělových krémů. Aplikují se  při bolesti svalů, při svalových křečích, na revmatické bolesti kloubů a celkovému prohřátí a regeneraci tkání. Účinné látky také pomáhají urychlení metabolismu v buňkách a zrychlení látkové výměny, čehož se v posledních letech hojně využívá k odstraňování celulitidy. Pro své dezinfekční a antibiotické účinky se výtažky skořice přidávají i do ústních vod, léčí zánětlivá onemocnění dásní.