Název wiki pochází z havajštiny a znamená „rychlý“, resp. „velmi rychlý“. Například expresní autobusy z letiště mají v Honolulu na sobě napsánu wikiwiki. Pojmenování pro největší on-line encyklopedii je proto trefný: fakt, že dostaneme odpověď na složitý dotaz na jedno kliknutí myší, je velmi wiki.

Wikipedie funguje v bezmála třech stovkách jazykových verzí a všechny jsou zdarma, dostupné všude a všem. Najdete v ní celkem přes 34 milionů článků. Jen anglická verze jich má 4,7 milionu. Česká má přes 314 tisíc článků (dvojnásobek počtu hesel Ottova slovníku naučného). Za jediný den na její stránce hledá odpověď více než 3 miliony českých uživatelů. Víc než samotná velikost Wikipedie však je ohromující způsob, jakým vlastně vzniká. Wikipedii totiž píší přímo její čtenáři. Každé heslo má v záhlaví tlačítko „editovat“ – stačí ho zmáčknout a během vteřiny se ze čtenáře můžete i vy stát autorem, tzv. wikipedistou. Ani není třeba se někam registrovat, váš příspěvek (ať už oprava překlepu nebo kompletní přepsání článku) se ihned uloží a ostatní ho uvidí.

Tato absolutní otevřenost může fungovat jen díky mnohým dobrovolníkům, kteří, kromě psaní vlastních článků, kontrolují příspěvky ostatních. Díky tomu jsou závadné změny většinou velmi rychle odhaleny a stornovány. Dobrovolníci jsou tudíž pro udržení a zvyšování kvality Wikipedie klíčoví. Komunita kolem české Wiki ale není nijak veliká a navíc ji z velké většiny tvoří mladí muži do 30 let.

Projekt „Senioři píší Wikipedii“, který zaštítil prof. Jan Sokol, je výzvou pro všechny, kteří by rádi s někým sdíleli své celoživotní zkušenosti a znalosti. Wikipedie může být pro seniory ideálním prostředím. Kromě obohacujícího čtení zde mohou najít potěšení právě v předávání svých vědomostí ostatním lidem, především mladším generacím.

Nechme ale na chvíli promluvit seniorskou wikipedistku Markétu, která píše o českých malířích: „Ve výtvarném umění chybí řada biografických hesel a jsem ráda, že můžu napsat hesla umělců, které jsem osobně znala.“

A co jí na Wikipedii nejvíce zaujalo? „Nejvíc mě dostala ta svoboda a volnost. Každý, kdo někdy přišel do styku s nějakou encyklopedií, ví, že tam panuje velmi přísný řád, například heslo Shakespeare musí být delší než hesla nějakého autora detektivek. Myslela jsem si vždycky, že to tak musí být. A najednou je všechno jinak, záleží na autorovi, jak velké heslo napíše, a má to samozřejmě i velké výhody pro čtenáře: o Shakespearovi se dočte všude, ale nějakého méně známého autora detektivek třeba nikde jinde nenajde. Líbí se mi, že ve Wikipedii najdu i tzv. méně důležitá hesla.“

A co by vzkázala ostatním, kteří váhají, jestli se zapojit? „Práce na Wikipedii může zaujmout každého, není třeba hned psát hesla, je možné začít s opravami, doplňováním odkazů atd. V každém případě se člověk dozví mnoho nového, a to nikdy nikomu nemůže uškodit. Je to ovládání počítače zase v jiné rovině, takže začátek možná někoho trochu potrápí (což je můj případ). Ale stojí to za to!“ říká paní Markéta.

Pustit se do vylepšování Wikipedie je možné hned, není to nic těžkého. Pro ty, kdo by ale v počátcích uvítali pomoc, pořádáme kurzy psaní Wikipedie V Centru Elpida a v několika pražských knihovnách. Kromě pravidelných kurzů a poradny se v Centru zde chystají různé další wikipedistické akce. Například 9. – 11. března máte možnost přijít si naskenovat staré filmy a fotografie. Budete si moci zdigitalizovat své snímky a ještě k tomu jimi obohatit českou Wikipedii. Staré (ale i nové) fotografie jsou totiž pro encyklopedii nesmírně cenné!