Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
senioři ženy
Foto © Jan Bartoš

Když to v nás začne skřípat

Pokud jste překročili šedesátku a nevíte, co je to bolest kloubů, můžete mluvit o zázraku. V koleni zavrže a v rameni lupne už asi každému. Potvrzují to i nejčerstvější data zveřejněná Českým statistickým úřadem. Bolesti pohybového aparátu jsou v této věkové kategorii nejčastějším zdravotním problémem, v různé intenzitě je pocítilo osmdesát procent lidí. A opakující se dlouhodobou bolest – tedy obtíže, které trvají déle než půl roku – uvádějí už dva z pěti dotázaných mezi 60 a 64 roky.

Proč nás tělo tolik zrazuje?

MUDr. Eduard Šťastný z ortopedické kliniky 2. LF UK  FN Motol vysvětluje, že se nemáme čemu divit. Vždyť například na klouby dolních končetin je po celý náš život vyvíjen tlak, který se rovná čtyřnásobné váze lidského těla. Klouby jsou sice stavěny tak, aby tento nápor vydržely, ale časem se přece jen opotřebují. A zvlášť když na ně klademe vyšší zátěž, než by bylo záhodno. Není divu, že kloubními onemocněními trpí mnohem více lidé s nadváhou. Svůj díl viny nese i nedostatek pohybu nebo pravý opak: jednostranné přetěžování kloubů, vazů a šlach při náročných sportech jako je fotbal, tenis, basketbal, lyžování, aerobik. Vadí nesprávná výživa, špatně léčené angíny a chřipkové stavy, ale i stres. Ne nadarmo jogíni říkají, že negativní pocity, úzkost, spěch, nervozita, neúspěch, se dlouhodobě ukládají právě v kostech a kloubech.

Jak kloub vypadá?

Určitě si ty obrázky ze školních kabinetů dokážete po letech vybavit i vy. Dvě kosti: jedna s hlavicí, druhá s jamkou, do které ta první pevně zapadá. Styčné plochy jsou pokryty chrupavkou a to celé je ukryto v pouzdře, které je zesíleno vazy. Zvnitřku ho vystýlá synoviální vrstva, která produkuje kloubní maz. Ten nejenže zmírňuje vzájemné tření kostí, ale vyživuje chrupavku a zajišťuje pevné přilnutí kloubních ploch k sobě. Tento popis se hodí na jednoduchý kloub, který máme v rameni, ty složitější – například v zápěstí a v koleni – spojují více kostí a umožňují ohýbání i otáčení. S přibývajícími roky kvalita chrupavky klesá a její vrstva se ztenčuje.

Signál, že s chrupavkou se cosi děje

Ano, může to být to známé vrzání a lupání, ale také ranní ztuhlost kloubů, kdy vám chvíli trvá, než vstanete z postele a uděláte první kroky. Postupně vás začnou klouby bolet po zvýšené námaze a časem se přidá ještě něco horšího – tělo bolí i v absolutním klidu. To už můžeme mluvit o artróze. Diagnostikovat ji není jednoduché. Podobnými projevy totiž trpí i pacienti s revmatickou artritidou nebo dnou. To jsou zánětlivá onemocnění, zatímco artróza je degenerativní onemocnění kloubů nezánětlivé povahy. Může ji odhalit rentgen, ale není stoprocentní, stává se, že i když klinický obraz pacienta vykazuje jasné příznaky artrózy, rentgen nic neprokáže. To ovšem neznamená, že by se s bolestí kloubů nedalo nic dělat. Jde především o to, zpomalit, případně úplně zastavit, úbytek chrupavky. Chrupavka je ze 40 procent tvořena kolagenem, ve vodě nerozpustnou bílkovinou, která kromě kvality chrupavky ovlivňuje i stav pokožky, šlach, kostí, zubů, vlasů i cév. S dostatečným přísunem kolagenu v potravě a potravinových doplňcích bychom měli počítat vlastně už od dětského věku. Stále totiž přibývá dětí, které mají v době svého překotného růstu podobné bolesti kloubů jako my starší při artróze. Kolagen se doporučuje i sportovcům. Takže co jíst? Hodně želatiny v podobě sulce, rosolovaných ryb, tlačenky, želatinových krémů a bonbónů, účinná je i červená mořská řasa. Kdosi ale spočítal, že pokud bychom chtěli pokrýt potřebu kolagenu přirozenou cestou, tak by nestačil ani kamion vepřových nožek proměněných ve vývar. Na trhu je naštěstí dostatek potravinových doplňků, které obsahují kolagen v koncentrovaném množství. Od akutní bolesti kloubů pomáhají masti, například kostivalová a koňská. Naše babičky nedaly dopustit na francovku nebo koupel v bobkovém listí, doporučovaly také ve větší míře jíst borůvky, maliny, brusinky. Nic z toho nemusíme podceňovat ani my. Připočteme-li ještě dostatečný pohyb – nejlépe rychlou chůzi a plavání – můžeme stavy bolesti podstatně zkorigovat. S trvalejšími potížemi pochopitelně vyhledáme lékaře, ti předepíší léky, zvolí rehabilitaci, doporučí lázně a také nás umí bolestivých kloubů radikálně zbavit a nahradit je klouby umělými. To už je ale nejzazší řešení. Mnohem sympatičtější je cesta, kterou před časem nabídl internet, když zveřejnil fotografii pružné takřka stoleté cvičenky na bradlech. Přejme si ji následovat.