Červené oko je charakterizováno jako výsledný stav od relativně nesignifikantního podráždění oka až po závažný nález, někdy výrazně ohrožující kvalitu vidění. Se stavem červeného oka se v běžné praxi setkávají nejenom oftalmologové, ale i pediatři, praktičtí lékaři a celá řada dalších specialistů. Vzhledem k tomu, že se jedná o komplex chorobných změn přední části oka a jeho okolí, patří červené oko k nejfrekventovanějším projevům očních onemocnění. Důraz se klade na pečlivou diferenciaci subjektivních potíží pacienta a objektivních znaků červeného oka. Ze základních dat v rozhovoru s pacientem lékaře zajímají subjektivní potíže a údaje pacienta o vzniku, vývoji a charakteru objektivních příznaků. Správně vedený rozhovor lékaře s pacientem se stává klíčem pro stanovení přesné diagnózy a následně i léčby.

Jaké jsou subjektivní potíže u červeného oka?

Subjektivní potíže jsou strasti pacienta, které mohou předcházet nebo se vyskytovat současně s rozvíjejícím se červeným okem.

Slzení – bývá spojeno s pocitem písku, cizího tělíska, se světloplachostí až blefarospasmem. Provází zánět spojivky, zánět rohovky, zánět skléry, přítomnost cizího tělíska na rohovce nebo pod víčkem, poškrábání rohovky – tzv. erozi, fotoelektrickou oftalmii, vyskytuje se u syndromu suchého oka, ale i u změn postavení víčka nebo tzv. astenopických potíží pacienta (vznikajících z poruchy akomodace nebo při nesprávné a nedostačující korekci).

Sekrece – může být vodnatá, hlenovitá, hnisavá, často charakteristická pro některé onemocnění jako je zánět spojivky, neprůchodnost slzných cest, ječné, vlčí zrno.

Bolest – bývá typická pro postižení dané tkáně. Je determinována lokalizací (z okolí oka, pod víčkem, z předního segmentu oka), charakterem (pálivá, řezavá, píchavá, tlaková, tepavá, propagující se), intenzitou (slabá, nesnesitelná, stupňující se, přechodná, trvalá).

Porucha vidění – přechodný nebo trvalý pokles kvality vidění (přes zadýchané sklo, nekontrastné vidění, barevné a světelné fenomény, dvojité vidění).

Jaké jsou objektivní příznaky u červeného oka?

Objektivní příznaky, tedy to, čím se červené oko projeví navenek, jsou dané topografií, charakterem, rozsahem i souvislostí s celkovým onemocněním (např. onemocnění štítné žlázy, revmatismus apod.).

Co plyne ze spojení subjektivních potíží a objektivních příznaků? Ze subjektivních potíží pacienta a objektivních příznaků červeného oka můžeme vyčlenit tři skupiny závažností tohoto onemocnění:

Pro první skupinu pacientů jsou charakteristické tzv. stavy zčervenání oka a víček nezánětlivého původu (krevní výrony kůže a spojivky, prokrvení z novotvarů – névus, hemangiom, bazaliom, papilom, pterygium – tzv. spojivková duplikatura oka). Pacienti přicházejí do ordinace jenom kvůli estetickému vzhledu, bez subjektivních nebo výraznějších subjektivních potíží.

Do druhé skupiny patří pacienti s tzv. zarudnutím kůže víček, nebo jenom jejich okrajů (ekzémy víček, ječné a vlčí zrno, záněty slzné žlázy a slzného vaku, herpes zoster, absces). Potíže pacientů jsou charakteristické s pěticí příznaků: calor – dolor – rubor – tumor – functio laesa, což znamená: teplo – bolest – červeň – prominence –postižení funkce v dané oblasti.

Ve třetí skupině pacientů je červené oko důsledkem výrazného prokrvení povrchové nebo hluboké cévní pleteně (zánět spojivky, rohovky, skléry, živnatky, glaukom, pooperační stavy, poúrazové stavy). Pacienty přivádí k lékaři jak stupňující se bolest, tak změna kvality vidění a výrazná červeň oka. Za tím vším se hlásí strach.

Kdy s červeným okem k lékaři?

Už s prvními příznaky je vhodné vyhledat zdravotnické zařízení. Často pomůže a správně pacienta nasměruje jednoduché vyšetření oka a jeho okolí ve fokálním světle s palpací a orientačním vyšetřením zrakové ostrosti u praktického lékaře. Některé stavy vyžadují speciální oční vyšetření, jakým je: biomikroskopické prohlídnutí očních struktur, změření nitroočního tlaku, vitální barvení spojivky a rohovky, vyšetření kvality a kvantity slz, ultrasonografické vyšetření oka nebo stanovení refrakce a stavu binokulárních funkcí oka. Při každém vyšetření červeného oka se věnuje pozornost i celkovému stavu nemocného. Včasná návštěva u lékaře vede k rychlé, ale zároveň správné diagnóze, co determinuje rychlý a správný léčebný postup s možností rychlého obnovení zrakových funkcí a předcházení možným komplikacím. Takže, jestli i vás trápí rozmar červeného oka, nic nenechávejte náhodě spontánního vyléčení a rozhodně vyhledejte lékařskou pomoc. Následky mohou být vážné.