Vital O nás Podpořte Inzerce Archiv Kontakt Předplatné
Rudolf Křesťan
Foto © Redakce

Fejeton: Připomeň mi… jestli mám u sebe klíče, občanku a mobil

Všiml jsem si, že začínám být závislý na tom, jak mi někdo (nebo něco) připomíná, co bych neměl zapomenout. Rozličné připomínání nás vlastně provází po celý život.

Jsem stále vděčnější, když mi při odchodu z bytu připomíná žena, jestli mám u sebe klíče, občanku plus mobil. A taky kartu zdravotní pojišťovny kdyby něco.

Podobně vítané bývá pak i její upozornění, že po jídle mám jako dezert pozřít předepsaný lék.

Někteří moji známí, kteří užívají rozsáhlejší rejstřík medikamentů, mají za tím účelem dokonce chytré krabičky. Ty je v náležitý čas dokážou upozornit (někdy dokonce zvukově), že nastal čas k zobání.

Když jsem si v rámci svých postupujících dnů všiml, že začínám být závislý na tom, jak mi někdo (nebo něco) připomíná, co bych neměl zapomenout, málem jsem propadl trudnomyslnosti a sebelítosti. Obával jsem se, že to se mnou jde z kopce – z Krkonoš do propasti Macocha.

Abych se však nelitoval příliš, začal jsem hledat spásnou omluvu. Nalezl jsem ji v poznatku, že rozličné připomínání nás vlastně provází po celý život. Už odmalička. Jen jsem si toho kvůli jiným aktivitám zřejmě blíže nevšímal.

Zpětně jsem však dospěl k poznatku, že prvnímu připomínání jsme byli nablízku už s mateřským mlékem!

Doslova.

Některé matky měly – a dodnes mají – ve zvyku si při kojení označovat stužkou na kojící podprsence, ze kterého ňadra nás právě napojily. Činí tak proto, aby si v rámci spravedlivého střídání obou párových zdrojů připomněly, že příště mají zvolit sousední z tandemu.

Jeden z výrobců kojících podprsenek k nim přidává zmíněné stužky zdarma jako bonus, a to s příznačným názvem Připomínáček.

Jestliže jsme coby mimina tak mohli být bezděčnými svědky, jak je něco připomínáno našim maminkám, pak s určitou návaznou logikou vzápětí ony připomínaly leccos nám, a to už od školáckého věku.

Například abychom si ráno nezapomněli dát do tašky svačinu, cvičky a žákovskou knížku s podepsanou informací o chystané třídní schůzce Sdružení rodičů a přátel školy.

V dobách mé povinné vojenské služby byla významnou součástí tašky takzvaná vycházková knížka. V jednotlivých zápisech nám chrabrým strážcům vlasti důrazně připomínala, do kdy se máme vrátit do kasáren, aby nás vlast nepostrádala.

Abychom na přikázanou hodinu návratu náhodou nezapomněli, pomáhalo nám nahlédnutí do oné knížečky na přesné časové určení. Nabádalo nás neplést si povolenou vycházku do večerky omylem s výjimečnou dorankou (= do rána, tedy do rána příštího dne).

Že riziko opomenutí nějakého časově určeného termínu není spojeno jen s věkem seniorským, mohu doložit taky tím, že pro náležité braní antibiotik jsem se i v mládí jistil budíkem, a to nejen v noci, ale taky přes den, abych nevypadl z rytmu.

Existují ovšem i výjimeční jedinci, kteří veškeré termíny nosí spolehlivě ve své hlavě, a to od raného věku až do pokročilého. Jsou schopni recitovat nejen narozeniny širokého příbuzenstva do třetího kolena, ale i data různých splátek, a někdy dokonce i aktuální jízdní řády přilehlého městského autobusu.

Komu čest, tomu čest.

U ostatních je to složitější. Proto máme u nás doma magnetickou tabuli, kam si vyvěšujeme informace o různých budoucích dějích, na které bychom neměli zapomenout. Například termín divadelního představení, na které jsme si zakoupili vstupenky dva měsíce předem, a mohlo by dojít k riziku, že datum prošvihneme.

Ještě v dobách předpočítačových bývaly pro různé šéfy vzácnými pomocnicemi jejich sekretářky, které jim připomínaly rozličné domluvené schůzky. Když byly zvlášť servilní, tak včas avizovaly i narozeninová data dětí svého nadřízeného, aby náhodou nezapomněl na dárek.

V současnosti umí mnohé z toho obstarat počítačový program včetně aplikace v mobilu.

Slyšel jsem dokonce o vykukovi, který si počítačově vede přesná data, do kdy je možné zakoupené zboží vrátit. Řídí se připomenutím, do kdy tak může učinit, aby si dotyčných produktů mohl bezplatně užívat.

Ohledně připomínání má elektronika nekonečné možnosti. Kdysi tu funkci míval uzel na kapesníku, jenže na novodobém papírovém se uzlování moc nedaří.

Počítač je nám schopen poskytnout v tom směru mnohé. Včetně doporučení, kdy je radno od něj odejít. Ano, i takovou připomínací aplikaci si lze do komputeru nasoukat. Její smysl je následující – cituji:

„Práce s počítačem představuje pro člověka velkou zátěž. Proto jsou doporučovány krátké přestávky. Na to však během práce často zapomínáme. Tento program vám přestávku včas připomene. Program nabízí i návod na správné procvičení zad.“

Ejhle, jak široký a různorodý sortiment připomínání je nabízen pro všechny věkové kategorie. Za zmínku stojí v této souvislosti i název písně Jana Budaře Nezapomeň mi připomenout, že všechno smysl má.

Zmíněná potřeba je zjevně obecná, takže si z toho my senioři nedělejme vrásky, už takhle jich máme dost.

Pravda, přiznejme si, někdy toho připomínání potřebujeme o něco víc, než tomu bylo dříve. Ale takový už je život.

Viz anekdota:

Roztržitý profesor říká s údivem své ženě: „Proč jsou na stole květiny?”

„Koupila jsem ti je k výročí naší svatby.”

„To je moc milé. Nezapomeň mi prosím připomenout, až budeš mít výročí naší svatby i ty.“

Dočetli jste až sem? Zastavte se na chvíli a zvažte, zda-li můžete podpořit Vital i vy.
Časopis, který čte stále více čtenářů, vychází především díky podpoře dárců. Pomoci je tak jednoduché – zašlete nám dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru:

DMS ELPIDA 30  DMS ELPIDA 60  DMS ELPIDA 90

Přispějete tak částkou 30, 60, nebo 90 Kč.
Pokud čtete Vital pravidelně a můžete nás podpořit každý měsíc, zašlete zprávu ve tvaru:

DMS TRV ELPIDA 30  DMS TRV ELPIDA 60  DMS TRV ELPIDA 90

Více na darcovskasms.cz. Časopis si můžete také předplatit pro sebe, nebo jako dárek pro své blízké. Děkujeme vám!