Pěší cesta nemusí vždy znamenat jen přesun těla a příslušného zavazadla z bodu A do bodu B za účelem sportovního výkonu nebo příslibu kopečku zmrzliny na nádvoří hradu. Rozdíl mezi turistou a poutníkem přesvědčivě popsal již Josef Čapek ve svém knize Kulhavý poutník.
Turista spěchá, aby všechno stihl, vrší zážitky a polyká kilometry, je otrokem času, rychlosti a kvantity. Zatímco …poutník na spousty zážitků rezignuje, nestihne toho tolik, zato však četnost zážitků nahrazuje jejich hloubkou.

Jiří Zemánek, povoláním historik umění, se letos již po osmé vydal z Mělníka na Bezděz. Vždy prvního května putuje po stopách Karla Hynka Máchy. Smyslem takových cest je vzdát poctu romantickému básníkovi a slovy Zemánka …poděkovat také české krajině, ze které si neustále něco bereme a nic nevracíme. Zhruba třicet pět kilometrů dlouhá cesta vede přes Kokořín, Housku až na Bezděz.

Mácha byl básník-poutník, který v krajině hledal odpovědi po smyslu lidské existence. Svoje četná putování z Prahy na sever do Mělníka a dál přes Pojizeří a Český ráj až do Krkonoš ztvárnil v několika svých hlavních dílech: v prózách Cikáni a Sen, v básni Máj a ve vizionářské próze Pouť krkonošská, která zrcadlí příběh básníkovy vnitřní proměny na základě putování krajinou.

Po Máchově vzoru Jiří Zemánek a jeho přátelé ze sdružení Pilgrim plánují letos koncem srpna založit velkou Máchovskou pouť z Mělníka až na Sněžku. Vznik této poutnické cesty v roce dvoustého výročí básníkova narození má být nejenom oslavou české krajiny, ale i drobným příspěvkem k proměně životního stylu naší konzumní a přetechnizované společnosti.

Sdružení Pilgrim chce k cestám krajinou motivovat i ostatní zájemce. Podél 230 kilometrů dlouhé stezky má v plánu rozmístit více než dvě desítky kamenů s vytesanými citacemi z Máchových veršů. O básníkovi a jeho cestách i díle by dále mělo novodobé poutníky informovat 15 speciálních tabulí. Koho Sněžka ani Karel Hynek Mácha neosloví, a nebo to má na sever Čech daleko, má možnost ponořit se do krajiny v jižních Čechách, kde je již hotová Zemánkem připravená Váchalova poutnická cesta Šumavou.

Grafik, malíř, spisovatel a básník Josef Váchal (1884-1969) patří k nejoriginálnějším osobnostem českého výtvarného umění 20. století. Šumava se stala doslova krajinou jeho duše a svůj vztah k ní vyjádřil v monumentální autorské knize Šumava umírající a romantická.
Josef Váchal v ní líčí Šumavu jako poslední ostrov divočiny, v němž se vnímavý člověk může ponořit do mystéria přírody. Varuje před jejím necitlivým ničením a přichází s řadou přesných postřehů, které jsou v ochraně šumavské přírody dodnes aktuální.

Poutnická stezka Josefa Váchala představuje chodecky náročnější trasu, která se pokud možno vyhýbá příliš turisticky frekventovaným cestám. Pomocí informačních tabulí s citacemi a reprodukcemi z knihy Šumava umírající a romantická se chce Zemánek pokusit zprostředkovat umělcovo inspirativní nazírání na jedinečnou pohraniční oblast. Stezka vede poutníka na tři pozoruhodné šumavské pohraniční hory – Poledník, Roklan a Luzný, seznamuje ho s třemi ledovcovými jezery – Prášilské jezero, Roklanské jerezo a jezero Lachensee a s rozsáhlými oblastmi pohraničních slatí a mokřadů na německé i české straně. Trasa stezky začíná v Hartmanicích a končí na Březníku, respektive na Modravě. Její celková délka je 65-70 km, lze ji projít během tří až čtyř dnů. Vzhůru na cestu!