Rada seniorů

Když doma vládne násilí…

Manželé Březinovi prožili hezký život, i když jim osud nedopřál děti. Věnovali proto svou přízeň neteři a synovci, kteří s nimi stále udržovali kontakt, i když dospěli. Když manžel paní Březinové zemřel, zůstala v jejich třípokojovém bytě sama. Především neteř Katka byla pro starou tetu společnicí a oporou v jejím osamění.

Chodila ji navštěvovat i se svým přítelem. Paní Březinové bylo s mladými dobře a potěšila  ji zpráva, že se budou brát, i když zatím nemají kde bydlet. Krátce na to přišli s návrhem – tetin byt je velký, kdyby v něm bydleli společně, tetě by nebylo tak smutno, mohli by jí pomáhat s úklidem a vůbec se o ni lépe starat. Stačí jenom podepsat smlouvu, je to čistě formální záležitost, na úřadech vše potřebné mladí vyřídí sami. Paní Březinová s vidinou příjemného spolužití na návrh přistoupila. Spolubydlící však její představy naplňovat nezačali. Místo, aby s úklidem pomohli, přidělávali staré paní práci – nepřezouvali se, všude nechávali své věci, o které zakopávala, chovali se bezohledně při používání koupelny, často snědli z lednice          i potraviny, které jim nepatřili, chodili domů pozdě v noci a o tetiny názory nebo problémy přestali úplně jevit zájem. Paní Březinová je omlouvala – nemají čas, jsou přepracovaní, to dnešní životní tempo je strašné.
Po čase začala mít zdravotní problémy, to tak ve stáří bývá. Nastoupila do nemocnice na nějaké vyšetření, z kterého se vyklubala neočekávaná několikatýdenní hospitalizace. Mladí za ní přišli na návštěvu dvakrát, bylo jí to líto, ale zase je omlouvala. To ještě netušila, co ji čeká po návratu domů. Vlastně už to její domov nebyl. Katka s manželem jí oznámili, že čekají rodinu a jistě tedy pochopí, jak naléhavě potřebují celý byt. Zajistili jí ale krásný pokoj v domově důchodců, kde se jí s odbornou péčí na dosah, jistě bude žít mnohem lépe. A že s tímhle řešením nesouhlasí a byt je její? Mladí ji rychle vyvedli z omylu – ukázali jí smlouvu, na které svým podpisem stvrdila, že se byt převádí do jejich vlastnictví. Ano, byl to její podpis. Když ale tenkrát předložená lejstra podepisovala, ani si je pořádně nepročetla. No řekněte, napadlo by vás někdy, že vás někdo z vašich blízkých chce hanebně podvést?

Podpis s rozmyslem

Nenechte se nutit něco podepsat v časovém tlaku, aniž byste věděli, co podepisujete. Ten, kdo chce váš podpis ve spěchu získat, argumentuje tím, že když smlouvu včas neuzavřete, budete vystaveni nějakým sankcím nebo dalším zbytečným výdajům. Jde však jen o to, abyste si nemohli všimnout nastražené záludnosti. Vždy si vše v klidu pečlivě přečtěte a raději konzultujte s právníkem. Nechte si poradit od dalších věrohodných osob, třeba jiných blízkých příbuzných, ke kterým máte důvěru.
Není správné, abyste z dobroty srdce za svého života převedli na potomky všechen svůj majetek, a tak se dostali do naprosté závislosti na nich. To, co vám patří, jste získali vlastní celoživotní prací a zasloužíte si to v důchodu užít. A budou-li potomci po vaší smrti platit vyšší dědickou daň, než by byla nyní daň darovací, to už je jejich starost, však si na to vydělají. Vy jste také nic nedostali zadarmo.
Většina institucí a nevládních organizací, která poskytuje pomoc seniorům, nabízí i bezplatnou právní poradnu.

Zanedbávání a týrání

Smutné jsou případy, kdy starší člen rodiny již nemá tolik fyzických sil, nebo je oslaben nemocí a je závislý na pomoci svých blízkých. Je řada důvodů, proč někteří tuto péči zanedbávají – nedostatek času, trpělivosti, ochoty nebo empatie. Když se ještě přidá touha z dané situace snadno vytěžit něco do vlastní kapsy a nedostatek úcty ke stáří, bývá to začátek tragických konců.
Děti či vnuci pak neposkytují potřebnému členu rodiny to, co potřebuje, zanedbávají ho, nezajišťují mu dostatečně pravidelnou stravu, hygienu, dostatek pohybu a sociálních kontaktů. To může vést k jeho dalším zdravotním problémům, podvýživě, ztrátě hybnosti a soběstačnosti. To vyvolá pochopitelně zhoršení psychiky a oslabení seniora při obraně proti manipulaci, zneužívání, případně proti násilí. Takto postižený člověk má pocit, že jeho situace je bezvýchodná. Na jedné straně se bojí prozrazení toho, že si někomu stěžoval nebo hledal pomoc, a pak za to bude svými trýzniteli trestán. Na druhé straně se stydí za to, jak se k němu mohou chovat  vlastní  děti  či  vnuci, jeho vlastní rodina. Je potřeba si uvědomit, že daný stav věcí není jeho ostuda, ale vyvolá odsouzení těch, kteří mu takové příkoří činí.

Najděte pomocnou ruku

V každém případě je nutné z této situace co nejdřív vyváznout, dostat se z takové domácnosti, udělat všechno pro to, aby vám pomohl někdo jiný.  Svěřte se někomu, komu důvěřujete (sousedce, kamarádovi z mládí, pošťačce apod.), zkuste navázat kontakt s někým mimo vaše trapitele. Může to být obtížné, oni vám třeba brání telefonovat, neodeslali by váš dopis, zastrašují vás. Je ale třeba sebrat odvahu i síly, tady mnohdy nejde jen o zdraví, můžete být ohroženi i na životě. Ať už to dokážete sami, nebo skrze nějakého prostředníka, je nutné kontaktovat vašeho praktického lékaře nebo sociální odbor příslušného krajského či obecního úřadu. Ti jsou schopni podat vám pomocnou ruku a zařídit vše potřebné k vyřešení vaší obtížné životní situace.

Dočetli jste až sem? Zastavte se na chvíli a zvažte, zda-li můžete podpořit Vital i vy.

obálka

Časopis, který čte stále více čtenářů, vychází především díky podpoře dárců. Pomoci je tak jednoduché – zašlete nám dárcovskou SMS na číslo 87 777. Přispějete tak částkou 30, 60, nebo 90 Kč.
DMS ELPIDA 30
DMS ELPIDA 60
DMS ELPIDA 90

Pokud čtete Vital pravidelně a můžete nás podpořit každý měsíc, zašlete zprávu ve tvaru:
DMS TRV ELPIDA 30
DMS TRV ELPIDA 60
DMS TRV ELPIDA 90

Více na darcovskasms.cz. Časopis si můžete také předplatit pro sebe, nebo jako dárek pro své blízké.