Vezměte si třeba chrám svatého Mikuláše na Malé Straně v Praze – úžasná stavba z první poloviny osmnáctého století, klenot českého baroka. Hned od vstupu vás ohromí obrovskými mramorovými sloupy, které podpírají nádhernou klenbu. Běžte si je ale podrobněji prohlédnout a položte na různé z nich ruku. Některé se budou zdát studenější, některé méně. Ty chladnější jsou z mramoru, ale povrchová úprava těch ne tak chladných je náhražka – skvělým způsobem zpracovaná sádrová omítka, která je barevně upravena a zaleštěna k nepoznání od skutečného kamene.

S rostoucími technologickými možnostmi rostou i další možnosti předstírat, nahrazovat a kamuflovat při stavění a zařizování interiérů: podlahovina z plastu se tváří jako keramika, keramika jako dřevo, dřevěný odpad je laminován a potištěn tak, že vypadá jako kámen, a tak dále. Geometrickou řadou rostou i možnosti, jak spotřebitelům všechny takové produkty nabízet, ba přímo vnucovat. A co my s tím? Je jasné, že výrobci představují své výrobky v tom nejlepším světle a při jejich propagování se snaží co nejvíce přiblížit představám svých zákazníků. Jinými slovy, zkoumají, jak jsme mentálně nastaveni a co budeme považovat za nejatraktivnější.

Příkladem je katalog firmy IKEA: „Dveře jsme navrhli tak, aby skvěle ladily k rámům šatních skříní. Díky jednoduchému povrchu s efektem dřeva je sladěný vzhled přímo zaručený. Ale nenechte se zmást fólií – na pohled i na dotek je od dřeva k nerozeznání….“

Pro úspěšný „fake – faleš“ jsou vždy potřeba dva. Ten, kdo nabízí, a ten, kdo akceptuje… a to jsme my.

Ony dveře k šatním skříním jsou vyrobeny z vlákninových desek ne nepodobných papíru, na které je nalisovaná tenká potištěná fólie, v tomto případě se vzorem dřeva. Vše v tak laciném provedení, jak je to jen vůbec možné. Firma sice nepředstírá, že nám nabízí výrobek z poctivého masivu, ale výrazy jako „povrch s efektem dřeva“, „skvěle ladí k rámům“, „na pohled i na dotek je od dřeva k nerozeznání“ v nás evokují představy o skutečném, opravdovém dřevu. Popis výrobku využívá naši tendenci dávat přednost přírodnímu materiálu. Vůbec bych se nedivila, jestli to mnohé zákazníky zmate a uvěří, že ony dveře jsou vyrobeny z materiálu, který je v podstatě dřevo, nebo se dřevu hodně blíží. Ostatně dnes existuje tolik různých náhražek dřeva překližkou počínaje přes různé typy dřevotřískových a dřevovláknitých desek až po stoprocentní plast, nebo dokonce i potisknutý hliníkový plech, že i odborník má dost co dělat, aby se v tom vyznal.

fake (z angličtiny)
nepravý, padělaný, podvodný, předstíraný, smýšlený, vymyšlený, falešný, zfalšovaný, fingovaný, napodobený, imitovaný, náhražkový, šarlatánský, klamný…

Mým záměrem ale není zastávat jedno nebo druhé stanovisko a horovat buď pro pravé přírodní materiály, nebo naopak pro jejich napodobeniny. Každý výrobek má svá „pro“ a „proti“ a své místo na trhu. Jde ale o to, abyste věděli zcela přesně, co si pořizujete, protože každá úprava domova nebo nákup nového kusu nábytku či bytového vybavení obvykle představuje dost podstatnou finanční částku. Věci vypadají v obchodě, neřku-li v televizi nebo na internetu, velmi lákavě. Necháte se strhnout a prostě to musíte koupit. Nicméně po čase zjistíte, že to nebyla dobrá volba. Výrobek nemá ty kvality, které jste předpokládali, dost často proto, že jeho výrobci použili náhražkové, lacinější materiály a vy jste si toho nevšimli. Peníze jsou utracené a vy žijete s dalším předmětem, který se vám vlastně nelíbí a nevyhovuje vám. A tady se kruh uzavírá, protože ten, kdo neudělal svůj domácí úkol, kdo si nenašel dostatek informací a uvěřil chytře vymyšlené reklamě, jsme my sami. Jsme to my, kdo jsou mentálně připraveni „fake – faleš“ akceptovat.

Znamená to, že pro úspěšný „fake – faleš“ jsou vždy potřeba dva. Ten, kdo nabízí, a ten, kdo akceptuje… a to jsme my. Samozřejmě si můžeme stěžovat, že ten druhý nás oblafnul, že jsme si mysleli, že nám nabízí něco trochu jiného, ale nakonec jsme to my a jenom my, koho musíme vinit, pokud máme pocit, že nás někdo opravdu napálil.

Plyne z toho, že netřeba se ukvapovat. Nezbývá než se na každou věc, kterou chcete do svého bytu (a nejen tam) koupit, velmi dobře informovat a ujasnit si vlastní preference.

Dělejte svůj domácí úkol. Ověřuje si, co vám je předkládáno. Jen tak se můžete vyhnout nepříjemným překvapením a zklamáním. Otázky, na které si musíme odpovědět:

• Na jak dlouho si něco pořizujeme, jak dlouho nám to má vydržet?
• Z čeho je věc vyrobena – z jakých základních materiálů, jaká lepidla / pojiva byla při výrobě použita, jaký materiál byl použit pro povrchovou úpravu?
• Očekáváme každodenní, intenzivní používání, nebo občasné užívání s menším opotřebením? Jaké materiály a zpracování nám budou v tom případě nejlépe vyhovovat?
• Jaký vliv mají použité materiály na naši volbu z hlediska alergií nebo jiných zdravotních problémů, které musíme zohlednit?
• Jaké jsou naše preference barev a povrchových úprav?
• Jak nám nový kus bude ladit se vším ostatním, co doma už máme?
• Jsme zavilí zastánci klasických přírodních materiálů, nebo rádi experimentujeme s novinkami?
• Kolik peněz chceme utratit?
• Opravdu to potřebujeme?