Babička pocházela z Podkrkonoší a za druhé světové války byla jako mladá dívka pracovně nasazená v muniční továrně v Poličce. Jako dítě jsem její vzpomínky na válku doslova hltal. Nejvíc mě zajímalo vyprávění o Pérákovi, tajemném fantomovi přeskakujícím vysoké ploty a ohrady. Babička a ostatní děvčata vracející se z nočních směn se jím navzájem strašily: „Ježíšmarjá, představte si, kdyby na nás najednou teď vyskočil!“ Podle babiččina podání byl Pérák šikovný kutil, který si sestrojil skákací zařízení z ocelových per připevněných na nohou, pomocí kterého unikal nacistickým vojákům, proti kterým hrdinně bojoval. Takový vynalézavý odbojář a první český superhrdina v jednom.

O mnoho let později jsem začal dokumentovat veškeré zmínky o Pérákovi – v dobovém tisku, obecních kronikách, denících a vzpomínkové literatuře. Brzy se ale ukázalo, že písemné prameny nebudou stačit. Pérák jako by mi, s pružností sobě vlastní, neustále unikal. Začal jsem proto po celé republice sbírat vzpomínky lidí, kteří si Péráka pamatovali. Bylo jich překvapivě mnoho – ve své knize jsem nakonec využil vyprávění téměř stovky z nich – a přinesly mnohá zajímavá zjištění.

Za prvé se ukázalo, že příběhy o Pérákovi nebyly vyprávěny jen za války. Nejstarší z nich se podařilo objevit v severozápadních Čechách, kde se skákající fantom údajně objevoval již ve dvacátých letech. Pérákova sláva navíc neskončila s posledními výstřely druhé světové války. Na konci čtyřicátých let prý zastrašoval nové osadníky v pohraničí, v padesátých letech bojoval proti zakládání jednotných zemědělských družstev, na přelomu padesátých a šedesátých let zase po několik týdnů děsil podkrkonošský Jičín.

Druhé fascinující zjištění bylo, že pověsti o Pérákovi nebyly jen českou záležitostí. Podobné skákající přízraky se objevily i na Slovensku, v Německu, ale především v Rusku. Zde terorizovaly Petrohrad během občanské války. Ruští kolegové mě vydatně zásobili informacemi o nich, včetně unikátních fotografií zločineckého gangu, který se za ně vydával, aby děsil a okrádal noční chodce. Ty se – společně s desítkami dalších fotografií, ilustrací a map – staly ozdobou mé knihy, která po dlouhých patnácti letech shánění podkladů konečně vyšla. Myslím, že si ji Pérák, první český superhrdina, zaslouží. Ještě větší význam pro budoucnost ale mají cenné vzpomínky desítek pamětníků jeho údajných legendárních kousků – včetně mojí babičky – které by možná jinak upadly dočista v zapomnění.

Petr Janeček: Mýtus o Pérákovi
Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou.
Argo v edici Folkloristika (svazek druhý).
Praha 2017. 360 stran. ISBN 978-80-257-2315-9