Výsledkem je má nová kniha Novičok nebo kulka. Jak umírají Putinovi kritici.

Současné dění v Rusku pod vládou prezidenta Vladimira Putina sleduji řadu let a o aktivitách jeho tajných služeb v České republice i jinde v Evropě jsem napsal mnoho článků. Přesto mě útok na Navalného velmi zaskočil.

Opravdu za ním stály ruské tajné služby, jak ihned spekuloval zahraniční tisk? Pokud by tomu tak bylo, riskoval by Putin po obsazení Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny další ostré reakce západních států a ekonomické sankce? Nebyl to spíš někdo z ruských mafiánů nebo oligarchů, kterým opozičník drze šlápl na kuří oko, když o nich natočil jedno ze svých investigativních videí? A proč přišel útok právě teď? Chtěl jsem tomu přijít na kloub.

Bývalé sovětské satelity mohou očekávat zvyšování už existujícího tlaku. Současný vládce Kremlu zdejší prostor považuje za sféru ruského vlivu a bude se nepochybně snažit nad ním získat ještě větší kontrolu.

Když se před 20 lety stal ruským prezidentem neznámý agent tajné služby a lokální aparátčík Vladimir Putin, nikdo nevěděl, jak dlouho zůstane u moci. Poměrně brzy ale začalo být jasné, že s jeho nástupem se Rusku zavírají dveře k proměně v modernější otevřenou společnost, které se před těžce zkoušenou zemí nakrátko a chaoticky otevřely za Putinova předchůdce Borise Jelcina. Nový prezident se vydal opačným směrem: rozpad totalitního Sovětského svazu prohlásil za největší geopolitickou katastrofu 20. století, násilnou expanzí začal obnovovat velikost někdejšího sovětského impéria a jeho represivní aparát začal zavírat a vraždit režimní kritiky.

Nedávno pro svou cestu získal Putin posvěcení v celostátním referendu, jež mu změnou ústavy dalo možnost nerušeně vládnout dalších 12 let (současný mandát mu skončí za čtyři roky). V úřadu tak bude moci být až do roku 2036, a pokud toho využije, překoná o 12 let vládu doposavad nejdéle sloužícího sovětského vládce, diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina.

Nejen pro Rusko, ale i pro nás ve střední Evropě tato dlouhá perspektiva další Putinovy vlády něco znamená. Zkušený ambiciózní autokrat získal v referendu na domácí půdě legitimitu vůdce lidu a upevnil si tak svoji moc vůči zbytku mocenské elity v zemi. Dá se tedy předpokládat, že své imperátorské sny začne uskutečňovat s ještě větší rozhodností než dosud. Bývalé sovětské satelity jako Česko tak mohou očekávat zvyšování už existujícího tlaku. Současný vládce Kremlu zdejší prostor považuje za sféru ruského vlivu a bude se nepochybně snažit nad ním získat ještě větší kontrolu.

Ve své nové knize Novičok nebo kulka se zaměřuji na násilné operace ruských tajných služeb v Evropě i samotném Rusku. Putinovi totiž už nestačí „jen“ vyzvídat, krást naše tajemství, korumpovat politické elity, šířit chaos a nestabilitu. Stále častěji přistupuje také k přímému násilí. V knize nechci podat vyčerpávající přehled všech jeho akcí, zaměřuji se na nejvýraznější případy, jako je právě pokus o vraždu Alexeje Navalného, dvojitého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii, bývalého agenta FSB Alexandra Litviněnka a další podobné atentáty. Za řadou z nich jsem cestoval po Evropě.

Aktuální zjištění policie a českých tajných služeb, že za útokem na muniční sklad ve Vrběticích, při němž zahynuli dva čeští občané, stála ruská vojenská rozvědka GRU, se toto násilí s plnou silou přeneslo i do Česka. Na rozkrytí tohoto případu jsem spolupracoval s mezinárodní investigativní skupinou novinářů Bellingcat, což v knize Novičok nebo kulka také popisuji.

Pokud se česká společnost nechce vrátit pod vliv Moskvy, kladou na ni další roky Putinovy vlády jisté nároky. Především nárok disciplíny a solidarity diktovaný vědomím faktu, že Kreml nelze udržet před branami bez spojenců a pevných vazeb. Zásadním českým zájmem je proto vzorná spolupráce v NATO včetně plnění slibu o výdajích na obranu ve výši dvou procent HDP a opravdové, vstřícné a aktivní členství v Evropské unii.

Ondřej Kundra doporučuje

Alena Morštajnová − Listopád
Nadchla mě Hana, silný příběh na pozadí temných dějin naší země. Bavily mě psychologické Tiché roky a na nový román výborně píšící Mornštajnové Listopád se vyloženě těším.

Blanka Budínová, Gabriela Plačková − Kotrmelce u krmelce
Hravá, zábavná kniha pro děti. Kdo přemýšlíte, jak je zajmout pro čtení, dobrá volba.

Filip Zajíček, Kirill Ščeblykin − Jsme jako oni
Velmi dobrý knižní rozhovor s jedním z nejzajímavějších středoevropských novinářů a intelektuálů Milanem Šimečkou.

Karin Ledecká − Šikmý kostel
Karvinsko je zajímavé, až románová kronika Šikmý kostel mi ale ukázala, jak hodně. Od této knihy se neodtrhnete.