Pane starosto, tak jak to je? Může podle vás péče o seniory kvalitně fungovat „sama od sebe“ v rámci běžné radniční agendy?

Samozřejmě, že fungovat může, a v řadě měst a městských částí tak určitě funguje, protože snad každá samospráva má ve svém rozpočtu položku určenou právě pro seniory. My v Praze 1 ale k této problematice přece jen přistupujeme mnohem sofistikovaněji a také – nebojím se toho výrazu – mnohem velkoryseji.

Proč to děláte? Kvůli voličským hlasům?

Voličská přízeň je jistě zajímavá pro každého politika, nicméně pro mne to v souvislosti se seniorskou problematikou není to hlavní. Jsem starostou všech občanů Prahy 1 – mladých, v produktivním věku a samozřejmě i těch, kteří prožívají svůj podzim života. A mým úkolem jako starosty – alespoň jak chápu svoji funkci – je z pohledu obce zajistit všem generačním skupinám adekvátní životní podmínky.

Pojďme tedy na věc. Čím se liší stáří v Praze 1 od stáří jinde?

Péči o seniory v naší městské části lze rozdělit na dvě základní oblasti – primární a řekněme nadstavbovou. Primární péče spočívá v tom, že senior může využívat pečovatelskou službu a další podpůrné projekty. Když je někdo v pokročilém věku a má i třeba nějaké pohybové problémy, může se zaregistrovat do systému tísňové péče. Žije i nadále doma, a díky speciálnímu tlačítku má jistotu, že kdyby například upadl a zlomil si nohu, okamžitě může přivolat pomoc. A kdo již nezvládá samostatné bydlení, může si samozřejmě zažádat o bydlení v domě s pečovatelskou službou.

Co mi řeknete o oné „nadstavbě“?

(usmívá se) Kolik máme času? Je toho tolik, že bychom si mohli vyprávět hodně dlouho…

Povídejte!

„Mozkem“ všech volnočasových aktivit – od prosté zábavy po vzdělávací projekty – je naše středisko sociálních služeb, které je příspěvkovou organizací městské části Praha 1.
Programová nabídka je velice široká – od posezení a popovídání u kávy či čaje, přes nabídku sportovních aktivit (plavání, cvičení, pétanque), bridžový klub, country tance, ruční práce, přednášky z nejrůznějších oblastí, návštěvy divadel a koncertů, výlety parníkem, po prohlídky památek s průvodcem. Hitem jsou právě poznávací tuzemské zájezdy, kdy senioři dvakrát do měsíce jezdí po naší vlasti a poznávají zajímavá místa.

Pokud vím, senioři z Prahy 1 mají dokonce jakousi obdobu letního tábora…

Máte pravdu, jde o unikátní projekt, který svou výjimečností potvrzuje to, co jsem již řekl o velkorysosti v seniorské oblasti. Naši senioři jsou každý rok na svém táboře ubytováni po dvou v útulných a pohodlných chatkách s vlastním sociálním zařízením tvořeným WC a sprchovým koutem. K dispozici mají pětkrát denně výbornou stravu. Samozřejmě nezapomínáme ani na jejich zvláštní požadavky a nároky. Diabetici dostávají druhou večeři, ale vyhoví se i dietetickým omezením či náboženským alimentárním tabu. Je jen třeba vše v předstihu při podepisování přihlášky nahlásit.

Vymýšlíte pro seniory i nějaké nové projekty a aktivity, nebo se spíše držíte již osvědčeného?

I když by se možná nabízelo tvrzení, že pokročilejší věk již nekoresponduje s novotami, v případě našich seniorů platí opak. Mnoho z nich je skutečně velmi aktivních a já to přičítám nejen jejich naturelu, ale také naší podpoře aktivního stáří.

Nedávno jsme pro naše seniory například uspořádali první ročník kulatého víceboje. Jde o sportovní hry, kdy účastníci soutěží a sbírají body v devíti disciplínách: košíkové, volejbalu, házené, ping-pongu, tenisu, kopané, pétanque, golfu a kuličkách. Tři nejúspěšnější si odnesli poháry, ale pro mě byl vítězem každý, kdo se přišel zúčastnit. Kulatý víceboj se tak stal nejnovějším střípkem v mozaice akcí a aktivit, které Praha 1 svým seniorům nabízí.

Máte v Praze 1 i nějaké centrum, kde by se mohli senioři scházet, přátelit a podobně?

Ano, taková centra pochopitelně máme – jde o kluby seniorů a denní stacionáře. Pak ale také máme unikátní sportovní centrum, kde mohou senioři provozovat fyzickou aktivitu adekvátní svému věku. Tím objektem je Tělocvična, jak se naše centrum v Žitné ulici číslo 13 oficiálně jmenuje. Tělocvična vznikla rekonstrukcí bývalého fitness centra a dnes nabízí množství zajímavých cvičení: základní tělocvik, cvičení na židlích a s náčiním, cvičení na žíněnkách, cviky pro uvolnění a posílení hrudní a bederní páteře, jógu 50+, jógu pro zdravá záda, pilates, tanec v rámci aktivit seniorského tanečního kroužku Meduňky, ale třeba i speciální sebeobranu pro seniory.

Jak je to s placením?

A to je právě to! Drtivá většina aktivit a projektů je pro naše seniory zdarma, případně s malou finanční spoluúčastí – jako když se jede například na vícedenní výlet nebo na vánoční trhy do zahraničí. Limity existují spíše kapacitní – zájem je obrovský a třeba právě u zmíněných výletů je samozřejmě nutné zajistit, aby se vystřídali všichni zájemci, aby nejezdili jen stále ti samí.

Vy jste se tak „rozjel“, že je mi až líto, že už náš rozhovor musíme zakončit. Je něco, co byste rád na závěr alespoň ve stručnosti dodal?

Víte, mí političtí oponenti mě občas osočují z nulové empatie – například když jsem proti tomu, aby se nahuštěnými ulicemi historického centra proháněli cyklisté a způsobovali zranění kolemjdoucím. Já přitom „pouze“ chráním zdraví občanů Prahy 1. A podobně vnímám seniory: jsou tou slabší skupinou občanů, a proto je mou povinností zajistit jim to, co vyznává každá vyspělá komunita: důstojné a aktivní stáří po desetiletích, kdy oni přinášeli společnosti hodnoty. Není to žádná obtěžující generace – jsou to naši dědové a otcové, naše mámy a babičky. Jsou neodmyslitelnou součástí týmu, tedy všech občanů Prahy 1.