Nebojte, nebudu vám radit, jak si ochočit a nalákat na zahradu stádo divokých prasat, i když o praseti prohlašuje jeden propagátor permakultury v sousedním Rakousku, Sepp Holzer, že je to nejlepší mašina, protože vpředu ryje a vzadu hnojí …Že nevíte, co to je ta permakultura? Před třiceti lety si australský vědec Bill Mollison, který studoval vztahy organizmů v přírodě, pomyslel: Co kdybychom tu dokonalost přírody, kde si všechny organizmy navzájem prospívají a pomáhají, napodobili? Vytvořili bychom jedlý les, kde by rostla spousta potravy bez našeho přičinění. A pak spolu se svým nadšeným studentem Davidem Holmgrenem sepsali základní principy trvale fungujících společenství, které se dají aplikovat na všechno, co člověk dělá. Nazvali je permakulturou podle spojení permanent agriculture. Bill Mollison pak jezdil po celém světě a učil lidi, hlavně v místech s extrémními podmínkami, jak si vypěstovat dostatek potravy. Jeho žáci učili další a ti zase další, a tak se před deseti lety permakultura dostala k nám.
Ale zpátky k rytí. Asi nevěříte, že by se vaše zahrada mohla obejít bez něj. Kdybych to neměla už víc jak deset let odzkoušené, neodvažovala bych se vám to radit. Ale pojďme se napřed podívat, proč půdu ryjeme. Prvním důvodem je provzdušnění půdy. Kdo to za nás udělá? Krtci to sice zvládají docela dobře, ale většinou tam, kde se nám to hodí nejméně. Za takovou spolupráci s přírodou jsme málokdy vděční, i když krtina je ideální místo k sázení i zakořeňování řízků nebo uschování roubů v zimě. Její čistou zeminu můžeme využít i pro pokojové rostliny. Spolehlivějšími spolupracovníky jsou žížaly. Jejich přítomnost je závislá na dostatečné zásobě organických látek v půdě i na jejím povrchu. Taková půda je přirozeně kyprá a dobře poutá vodu, což je velmi důležité i pro mikrobiální život. Další způsob, jakým se do půdy dostává vzduch, jsou kořeny hluboko kořenících rostlin, hlavně plevelných. Kromě provzdušnění spodních vrstev půdy, které je nejvýznamnější po odumření rostliny a kromě zpřístupnění půdy pro vodu je významným přínosem hluboko kořenících rostlin to, že čerpají minerály často až z matečné horniny a vynášejí je na povrch, čímž je zpřístupňují dalším organizmům. Některé z nich můžeme sníst, některé zkrmit, některými zamulčovat a některé mohou samozřejmě sloužit jako potrava volně žijících býložravců a později ještě i různých mikroorganizmů. Takže nakonec se stanou zdrojem živin v kompostu. Ve skutečnosti tedy plevele půdu zlepšují. Pokud to pochopíme, nebude nám zatěžko odpustit si podzimní rytí a spoléhat na mráz, že pomůže rozbít hroudy. Jaké hroudy? Pokud se nám podařilo dodat půdě dostatek organických látek nastýláním, zeleným hnojením a kompostem a rytí oželíme, žádné hroudy vznikat nebudou.
Druhým důvodem pro rytí bývá potřeba zbavit půdu plevelů. Plevele po převrácení půdy vytáhneme možná snadněji, podle mých zkušeností stačí na to jen zapíchnutí rycích vidlí, případně mírné nadzvednutí zapíchnutými vidlemi. Pokud půdu obrátíme, vystavíme při tom světlu zbytečně mnoho semen plevelů, v půdě přítomných, a ta tak dostanou signál, že se ocitla v podmínkách umožňujících růst a vyklíčí. Naši předkové si tuto souvislost uvědomovali, a tak se můžeme setkat i s trochu poťouchlým doporučením, rýt v noci. Pak vyklíčí jen semena na povrchu půdy. Plevele se dají mírnit i jinými způsoby, než rytím, třeba plečkou nebo mulčováním, ale také je dobré se neukvapovat s jejich odstraněním, zvláště na jaře dobře chrání půdu. Našim plodinám nemusí nijak významně vadit, zakročit můžeme až když se plevel chystá vykvést nebo naše plodiny příliš utiskuje.
Dalším důvodem k rytí nebo orbě, převzatým z velkovýroby, je potřeba vracet na povrch živiny splavené do hlubších vrstev. Splavují se hlavně živiny z umělých hnojiv. Není však lepší nahradit je přiměřeným množstvím hnojiv organických, hlavně kompostem nebo zeleným hnojením? Pak se živiny budou prostřednictvím půdní živěny pomalu a pozvolna vázat na drobné částečky půdy a uvolní se pro rostliny právě jen tolik, kolik budou potřebovat, nesplaví se ani do spodních vrstev půdy, ani do spodní vody. A my nebudeme muset vystavovat půdní život zemětřesení a obracet ho naruby.
K rytí můžeme mít ještě jeden dobrý důvod a tím je sklizeň. Přeji vám, ať je letos opravdu vydařená a navíc zdravá, bez zbytečných chemických přísad.
Rýt či nerýt
Taky závodíte se sousedy, kdo bude mít dřív poryto? Přitom spoustu práce můžete nechat na přírodě. Tam ryjí sice občas divoká prasata nebo krtci, ale jinak si tu všechno roste klidně i bez rytí.
Dočetli jste až sem? Zastavte se na chvíli a zvažte, zda-li můžete podpořit Vital i vy.
Časopis, který čte stále více čtenářů, vychází především díky podpoře dárců. Pomoci je tak jednoduché – zašlete nám dárcovskou SMS na číslo 87 777. Přispějete tak částkou 30, 60, nebo 90 Kč.
DMS ELPIDA 30
DMS ELPIDA 60
DMS ELPIDA 90
Pokud čtete Vital pravidelně a můžete nás podpořit každý měsíc, zašlete zprávu ve tvaru:
DMS TRV ELPIDA 30
DMS TRV ELPIDA 60
DMS TRV ELPIDA 90
Více na darcovskasms.cz. Časopis si můžete také předplatit pro sebe, nebo jako dárek pro své blízké.