Saunování seniorů omezuje jen nejvyšší stupeň nedostatečného výkonu srdce (dušnost i v klidu, otoky, zmodrání okrajových partií). Finové rádi poukazují na to, že v počtu 96 % saunujícího obyvatelstva figurují i osmdesátiletí. Skromně dodávám, že jsem dříve udávaný limit sám překročil mnohokrát. Pokud zdravotní stav seniorů dovoluje, mohou zkušení dlouholetí saunisté po dosažení důchodového věku v saunování pokračovat. Dokonce lze se saunováním začít i v této věkové kategorii, ovšem po poradě s lékařem. Začít lze i s břemenem některých chronických nemocí. Nic nehovoří proti prožitku ze saunování i ve vysokém stáří, ovšem pod podmínkou vyhovující funkce srdce a cév a dodržení zásad zdravého saunování.

Kůže

U seniorů je kůže vrásčitá a suchá, protože nedostatek vody ve tkáních způsobuje snížení nitrobuněčného tlaku. Mnohonásobně zvětšené prokrvení kůže při prohřívání vede k jejímu dostatečnému prosáknutí a k oživení tvorby buněk zárodečného pásma pokožky. Pozitivní vliv prokrvení kůže se projevuje zjemněním, ale zároveň i zpevněním, zpružněním pokožky. Vrásky se vyhlazují, a to přispívá k lepšímu vzhledu pleti. Ve stáří se zmenšuje sekrece kožního mazu. Výdej mazu z mazových žláz je saunováním mírně povzbuzený, maz pokrývá povrch pokožky. Aby se zachovala jeho proměna v kyselý protibakteriální kryt, má se po posledním prohřátí sprchovat jen krátce a jinak suchou kůži ošetřit vhodnými mastnými krémy. Mokvavá, hnisající a krvavá poranění kůže jsou pro saunování vyloučená.

Pravidelné saunování může pomoci zlepšit kvalitu života i ve stáří povzbuzením autonomního nervového, hormonálního a imunitního systému.

Často se udává, že pobyt v horku saunové lázně vysušuje kůži. Naopak ‒ intenzivním prohříváním se sekrece potních žlázek oživuje a silné termální pocení je užitečné, jednak proto, že odpařující se voda z potu ochlazuje krev v kožních cévách, a to vede ke zpomalení stoupající vnitřní teploty, jednak kvůli vylučování odpadových látek metabolismu. Např. nadbytek urátů solí kyseliny močové v krvi se usazuje v okolí kloubů a vzniklá bolest trápí a omezuje pohyblivost.

Srdce a cévy

Zatížení srdce v sauně někteří dříve hodnotili a dosud hodnotí jako vysoké a nestojí o ně. Neprávem, pracovní výkon srdečního svalu se při saunování shoduje se zatížením při rekreační pohybové aktivitě. Odpovídá také přiměřené zátěži 75 wattů na bicykloergometru. Je možné si ověřit výkon svého srdce násobením změřeného počtu pulzů ve zvolené minutě prohřívání číslem 70 (jde o množství krve vypuzené do oběhu jedním stahem srdečního svalu). Porovnáním s výkonem srdce v klidu zjistíte výši momentální zátěže, která bývá jen o 30 % vyšší a nevede k zatížení ani posílení srdečního svalu. Zátěž srdce při výkonech sportovců je vyšší o 150 %. Navíc masivní prokrvení se týká koronárních cév srdce, a to znamená vyšší přívod kyslíku jeho buňkám. Finští saunologové zjistili nižší počet úmrtí na infarkt myokardu u saunistů do 40 let, kteří saunu používali vícekrát týdně, než u těch, kteří se saunovali jen jednou za týden. Přikládají to zvýšení přílivu krve do srdečních cév vlivem častého zrychlování pulzové frekvence.

Krevní tlak

Dochází v sauně k jeho zvýšení? Obava je zbytečná, protože rozšíření cév v periferii vede ke snížení napětí stěn malých tepen a tím ke snížení krevního tlaku, ovšem jen přechodnému. Při léčené hypertenzi zůstává krevní tlak v žádané normální hodnotě 120/80 mmHg.

Ostatní nemoci

Pro vyšší věk je typická větší míra různých systémových onemocnění, která se většinou chronizují. Saunování je možné, ale záleží na stavu stavu tří stadií chronického onemocnění. V prvních dvou (začátku chronizace a jejím pokračování) je podmínkou, že jsou odstraněné příčiny nemoci kauzální léčbou. Člověk musí mmít racionální životosprávu a výkonný kardiovaskulární systém. Při pochybnostech může lékař uskutečnit zátěžový test na bicykloergometru, nebo za vhodných podmínek otestovat snášenlivost saunové lázně přímo v kabině sauny. V třetím stadiu nemoci je organismus zatížený pokročilým patologickým procesem a komplikacemi. Saunování je pak vyloučené.

Šetrnější saunování

Musí se zajistit snížení teploty saunové lázně (o 10 °C v prohřívacím teplotním pásmu) a upravit postup saunování zkrácením doby prohřívání a ležením na nižším stupni lehátek. Rychlá změna z polohy vleže do stoje není vhodná, po prohřátí je nutné se na chvíli posadit a masírovat lýtka. Při opouštění horké prohřívárny je na místě obezřetnost. Celkové ochlazování v bazénku se vynechává, postačuje sprchování (i vlažnou vodou) a hlavně pobyt na čerstvém vzduchu. Obvykle se saunuje iritačním anebo tonizačním typem běhu saunování, tj. s jednou či dvojí výměnou horka a chladu. Po skončení běhu saunování je vhodný odpočinek a doplnění tekutin. Závěr saunování lze doplnit mírnou chůzí a dechovými cviky. Vdechování čerstvého vzduchu po saunování je neocenitelné kvůli přívodu kyslíku.

Pravidelné saunování může pomoci zlepšit kvalitu života i ve stáří povzbuzením autonomního nervového, hormonálního a imunitního systému, což vede k tělesnému uvolnění a osvěžení, ke zmírnění bolestí a únavy, k příznivému ovlivnění psychického stavu zlepšením labilní nálady a k prevenci virových onemocnění dýchacích cest. Žádné zázraky ‒ a přece to stačí!