Mnoho výzkumů a studií staví rozumného konzumenta vína do lepší pozice než naprostého  abstinenta. Riziko úmrtí na následky kardiovaskulárního onemocnění je totiž u abstinentů stejně vysoké jako u silných pijáků. Podle nejnovějších vědeckých poznatků, účinkem stresu, kouřením, působením špatného ovzduší, při tělesné zátěži, ve stáří a pod vlivem dalších procesů neustále probíhajícím v lidském těle, vznikají v organizmu volné kyslíkové radikály, které způsobují oxidaci LDL cholesterolu. Ten se podílí na ucpávání cév tukovými usazeninami. Víno obsahující flavonoidy a fenol zvaný resveratrol tyto volné radikály vychytává a brání organizmus před jejich ničivými účinky. Prokazatelně snižuje hladinu škodlivé složky LDL cholesterolu a zvyšuje podíl potřebného HDL cholesterolu, který brání vývoji srdečně cévních chorob. Alkohol ve víně snižuje shlukování krevních destiček a působí také na další faktory způsobující ucpávání tepen. Asi jste už slyšeli o tzv.francouzském paradoxu.  Spočívá v tom, že ačkoliv se Francouzi nijak nezříkají konzumace živočišných tuků v podobě másla, sýrů a vepřového masa, umírá jich o čtyřicet procent méně na akutní selhání srdce než ostatních Evropanů. Díky pravidelné konzumaci vína.

Resveatrol

To je ten zázrak, který se kromě prevence srdečních onemocnění podílí i na zpomalování degenerace mozku a stárnutí buněk. Vlivem alkoholu a zvláště vína na lidský organizmus se zabývá i přednosta Kardiocentra Nemocnice Na Homolce v Praze, Doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc. Tvrdí, že by bylo velmi užitečné, kdyby se na etiketách lahví vína objevovala nejen obvyklá data jako je složení vína, obsah a pěstební oblast, ale také  množství resveratrolu. To ale není tak jednoduché. Koncentrace resveratrolu je velice variabilní, o čemž svědčí porovnání dvou ročníků italského vína Trentino. Ročník 1989 obsahoval 7,17 mg resveratrolu na litr, ročník 1991 ho měl sedmkrát méně – 1,33 mg/l. Ono totiž nezáleží jen na odrůdě, ale i na podmínkách, za kterých dozrává.Víno, které je ohroženo nějakým stresem, třeba plísněmi, chladem, vlhkem produkuje resveratrol jako svoji obranu, takže není divu, že například vína pěstovaná v severnějších oblastech ho mají více než vína z jihu. Vždy ale záleží na kvalitě odrůdy a kvalitě zpracování. Všeobecně se má za to, že červené víno obsahuje více resveratrolu než víno bílé, lisuje se totiž i se slupkami, ale bílé víno ze severu vše dohání právě díky méně příznivým podmínkám, ve kterých uzrává. Možná vás budou zajímat i výsledky českých vín: výborně na tom bylo víno Roudnické, které mělo 6,3 mg/l, pak víno z oblasti Strážnice se 4,9 mg/l a víno Žernosecké s rozpětím mezi 1,8 – 3,5 mg/l, které předčilo i jižní Mikulov, které mělo 1,3 mg/l. Ale jak už bylo zmíněno, tyto hodnoty se mohou rok od roku měnit.

Kdo je rozumný konzument?

Podle Světové zdravotnické organizace to jsou ženy, které vypijí maximálně pětkrát v týdnu 2 dcl kvalitního vína za den, muži 3 dcl. Důležité je ovšem zohlednit zdravotní stav, životní styl, stravovací návyky a pohybovou aktivitu. Víno v tomto množství prospívá i kardiakům, ti by však nejvhodnější míru měli přesto raději konzultovat s lékařem.