Proč jen jsme v předjaří takoví „přichcíplí“? Ospalí, bez nálady, unavení, ba přímo vyčerpaní? Příčin je víc. Od října do března je u nás málo sluníčka, víc inverzí, které znemožňují pohyb na čerstvém vzduchu, chybějí nám vitaminy. Možná namítnete, že jíte zdravě, ale rychlená zelenina neobsahuje tolik vitaminů jako ta vypěstovaná v přirozených podmínkách. Málo slunce znamená i málo hormonu štěstí – serotoninu, právě jeho nedostatek vede ke změně nálad, k depresím, nervozitě, nespavosti. Tělo se přes zimu vyrovnává s atakem různých virových a bakteriálních infekcí. I tak běžné onemocnění jako je rýma dokáže pořádně vyčerpat.

Imunitu si představte jako obranný val, hradbu nebo štít, který nás chrání před škodlivinami. Na jaře ale bývá pěkně proděravělý. Podle hrubých odhadů trpí poruchou imunity ve vyspělých zemích každý třetí člověk. Patří sem alergici, nemocní AIDS, lidé s nádorovými onemocněními, ale oslabení prokazují i starší lidé a děti. Pokud i vy trpíte vleklými záněty průdušek, středního ucha, mandlí, dutin, angínami, opary a obvyklá léčba nepřináší zlepšení, měli byste podstoupit vyšetření imunity. Je to poměrně snadné. Vyšetřením krve lze prokázat hladiny obranných protilátek, stejně jako počty a funkce krvinek a některých jejich produktů, které se na imunitě podílejí. Důležitými „imunitními“ orgány jsou totiž orgány krvetvorné (kostní dřeň, slezina, brzlík, mízní uzliny, játra, ale také sliznice střeva, úst, dýchacího traktu a mléčné žlázy). I jejich činnost lze podpořit, dodat chybějící protilátky nebo činnost imunitního systému znormalizovat. To je úkol pro odborníky – lékaře z oboru alergologie a klinické imunologie. Hodně však pro vlastní ochranný štít můžeme udělat sami.

Dobře si rozvrhněte čas práce a čas odpočinku, nešiďte spánek, otužujte se, choďte do sauny, cvičte. Nekuřte a vyhýbejte se zakouřeným prostorám. Zdravě se stravujte, odborníci doporučují pro posílení imunity zejména probiotika, tedy jogurty, mléčné výrobky. Jezte hodně ovoce a zeleniny, ale s tabletkami vitaminů opatrně. Berte je jen v období chřipek, při nachlazení či velké zátěži. Dlouhodobé užívání totiž vede k tomu, že tělo si na tyto dávky zvykne, zleniví a ztrácí schopnost získávat vitaminy z potravy.

A jsme znovu u zelí. To kysané obsahuje pestrou směsici nejdůležitějších vitamínů, ale také stopové prvky jako draslík, železo, zinek, vápník, selen, vlákninu, bílkoviny, aminokyseliny. Má protizánětlivé účinky, pozitivní vliv na svaly a mozkovou činnost, snižuje cholesterol, krevní tlak, očišťuje, hojí hemoroidy, šťáva z kysaného zelí léčí žaludeční vředy, má pozitivní vliv na střevní mikroflóru. Co si přát víc? Naložte si misku kysaného zelí – a na zdraví!