Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑

Gnómon aneb čas po babylonsku

Máte volné dva metry na zahrádce? Rádi si hrajete a zároveň nemusíte nikde být na minutu přesně? Potom je tento návod právě pro vás.

Gnóm není nic jiného než obyčejná tyč vrhající stín. Slovo gnómon je řeckého původu a znamená poznání. První sluneční vodorovné hodiny s kamennými ukazateli se objevují ve druhém tisíciletí př. n. l. v Egyptě, Babylónu, Indii a Číně. Asi nejznámějším z gnómonů je obelisk na Náměstí svatého Petra v Římě.
K sestrojení slunečních hodin potřebujeme nejen bezmračnou oblohu, ale i správný den. Jenom čtyři dny v roce poloha slunce na obloze odpovídá času, který čteme na našich náramkových hodinkách. Nejbližším takovým dnem je 1. září, potom 25. prosinec a 16. duben. Mezitím se bude čas slunečný s tím lidským rozcházet v řádech minut, maximálně však o čtvrt hodiny.
Vlastní sestrojení vodorovných slunečných hodin je spíše celodenní zábavou než skutečnou prací. Stačí k tomu pouze zakotvit tyč do země pod určitým úhlem – ten musí svírat s rovinou našeho zahradního ciferníku úhel odpovídající zeměpisné šířce místa, kde si hodiny stavíme: v Čechách a na Moravě je to přibližně padesátý stupeň. K jejímu správnému naklonění pomůže skládací metr, vodováha, provázek s olovnicí a zasutá vzpomínka na školní geometrii. Pokud si zjistíte přesnou souřadnici svého domu a jste z Aše, budete mít tyč o něco vztyčenější než váš kolega z Rožnova pod Radhoštěm. Druhou podmínkou je, aby tyč směřovala na sever – vedle kompasu zcela postačí i turistická mapa. V jednu hodinu odpoledne (díky letnímu času nikoli v poledne) by pak slunce na obloze mělo koukat přesně proti gnómu – tyči. Zbývá si už jen přát, aby v neděli bylo po celý den slunečno. Od rána pak musíte hlídat čas a v každou celou trpělivě zasazovat do oblouku kolíky, kameny nebo jiné čárky vašeho starověkého ciferníku. Večer máte hotovo.