Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑

Osteoporóza u mužů

Zhoršování kvality kosti a úbytek kostní hmoty (osteoporóza) a s tím spojené nízkotraumatické zlomeniny u mužů jsou zdravotním, sociálním a ekonomickým problémem. Ročně se u českých mužů ve věku nad 50 let evidováno 3 800 zlomenin v oblasti kyčle a přes 4 600 zlomenin obratle. V prvním roce po zlomenině kyčle umírá 37 % mužů a 20 % žen. Pouze 20 % mužů po zlomenině v oblasti kyčle má uchovánu původní nezávislost na dopomoci.

S věkem postupně narůstá riziko obratlových a zejména neobratlových zlomenin a zlomenin v oblasti kyčle, často i jen po pádu ze stoje. Tato involuční osteoporóza je projevem stárnutí. U mužů s geneticky podmíněnou osteoporózou jsou už ve středním věku charakteristické bolestivé zlomeniny obratlů. Přičinou zrychleného úbytku kostní hmoty a více než poloviny všech nízkotraumatických zlomenin u mužů je sekundární osteoporóza. Nejčastější příčinou je zvýšená tvorba parathormonu při nedostatečném zásobení těla vitaminem D, dále nedostatek pohlavních hormonů, kouření, nadměrný příjem alkoholu, nadměrná funce štítné žlázy, diabetes mellitus, zánětlivá revmatická onemocnění, chronická onemocnění zažívacího ústrojí a ledvin a úbytek kostní hmoty navozený léky (zejména glukokortikoidy).

Pro stanovení diagnózy onemocnění je nezbytné klinické vyšetření, doplněné hodnocením výsledku dvouenergiové rentgenové osteodenzitometrie, morfometrií obratlů a laboratorními testy. Cílem vyšetření je odlišit úbytek kostní hmoty, zlomeniny a bolest kostí při osteoporóze a při jiných klinicky významných situacích (např. osteomalacii nebo Pagetově kostní nemoci), kdy jsou léčebné postupy odlišné od postupů při osteoporóze. Léčba osteoporózy se proto nemá zahajovat, pokud není zjištěna příčina úbytku kostní hmoty a zlomeniny. Důvodem pro zahájení nebo odmítnutí léčby nemá být v žádném případě jen výsledek osteodenzitometrie. Osteodenzitometricky se osteoporóza zjistí jen u 21 % mužů s neobratlovými zlomeninami a jen u 39 % mužů, kteří utrpí zlomeninu v oblasti kyčle. Protože v ČR je pro úhradu léčby zvažována především osteodenzitometrická diagnóza onemocnění, je klinická diagnóza osteoporózy u mužů stanovována pozdě. Pozornost osteoporóze je nezbytné věnovat zejména u mužů s prodělanou nízkotraumatickou zlomeninou, u mužů, jejichž rodiče utrpěli zlomeninu v oblasti kyčle, a u mužů léčených glukokortikoidy.

Osteoporóu lze léčit a zlepšit tak (anebo alespoň udržet) množství a kvalitu kostní hmoty, snížit riziko zlomemnin a zachovat nebo zlepšit kvalitu života. Pro léčení osteoporózy u mužů jsou dostupné jednak antiresorpční, jednak osteoanabolické léky.

Prevence osteoporózy u mužů spočívá v zajištění přiměřené fyzické aktivity, přiměřeného přívodu vápníku a bílkovin v potravě, zásobení vitaminem D a vyloučení toxických vlivů prostředí (kouření a nadměrná konzumace alkoholu). Pokud u dospělých mužů s osteopenií nejsou přítomny důvody sekundární osteoporózy, nedošlo ke zlomenině a není zrychlena kostní remodelace, postačuje přiměřený přívod živin a vápníku potravou a vitaminu D. V dospělosti je pro udržení rovnováhy mezi příjmem a výdejem vápníku a tím také stavu kostí třeba přijmout 1 g vápníku denně. Pokud jídelníček neobsahuje mléko nebo mléčné výrobky, je denně v potravě kolem 0,5 g vápníku. Dalších půl gramu vápníku lze s výhodou doplnit mléčnými výrobky (půl litru nízkotučného mléka, 65 g tvrdého tvarohu nebo eidamského sýra nebo čtvrt litru bílého jogurtu). Doporučováno je pravidelné zatěžování skeletu rychlou chůzí, 2 – 4 hodiny denně. Fyzicky aktivní muži mají významně nižší riziko zlomenin v oblasti kyčle než muži s nízkou fyzickou aktivitou.