Chvilková radost nad novým autem může vyjít pěkně draho. Zatížíte rodinný rozpočet splátkami natolik, že po další měsíce vám zbude sotva na nákup základních potravin. Nevěříte ? Bankovní i nebankovní společnosti nabízejí řadu akčních nabídek, které jsou podle Sdružení na obranu spotřebitele (SOS) mnohem méně výhodné, než to na první pohled vypadá. V případě úvěrů bez navýšení musí obvykle zákazník splatit celou částku v horizontu několika měsíců, v opačném případě bude splácet včetně vysokých úroků.

Nejdříve si půjčím a pak to nějak splatím, snad to nebude takový problém. Bohužel, i tímto způsobem uvažuje řada lidí. Není ovšem problém dostat se do dluhové pasti, čili neschopnosti splácet půjčky. V zoufalství pak lidé dočasně řeší situaci novou půjčkou, kterou použijí na splacení dřívějších úvěrů. Svůj problém tím však pouze odkládají a bance nebo splátkové společnosti platí tučné úroky navíc. A pokud se jejich finanční situace nezlepší a nezačnou normálně splácet, mohou čekat i exekutora.

Na klienty banky vytahují nejúčinnější zbraň, a tou je maximální rychlost a jednoduchost. Není nic jednoduššího, než si nyní v bance vyřídit spotřebitelskou půjčku. Stačí jen doložit nějaký příjem a půjčce nic nebrání. V drtivé většině těchto úvěrů není třeba řešit žádné zajištění. Řada klientů má navíc půjčky již předschválené, protože jim na účet chodí pravidelně výplata. Pak banka nepožaduje ani žádný doklad o příjmech. V takovém prostředí je pro mnoho lidí velmi obtížné odolat pokušení a nekoupit si nový širokoúhlý televizor, automobil či spoustu jiných zajímavých věcí. Splátky je možné pohodlně rozložit na desítky měsíců, což neznamená velkou měsíční finanční zátěž, připojuje šéfredaktorka časopisu Test Ida Rozová.

Než si půjčíte, udělejte si předem jednoduchou kalkulaci. »V prvé řadě si zjistěte svůj disponibilní měsíční příjem. To znamená, kolik jim měsíčně zbývá peněz po uhrazení všech výdajů. Je nutné pamatovat na všechny platby, zejména splátky jiných úvěrů, leasingu či hypotéky a samozřejmě náklady na jídlo a bydlení. Teprve peníze, které zbudou, je možné využít ke splácení další půjčky. Rozumná výše spotřebitelské půjčky je přitom taková, kterou je klient bez potíží schopen splatit do jednoho roku,.« radí Ida Rozová a uvádí následující příklad: Klient, který má měsíčně navíc tři tisíce korun, by si neměl brát větší půjčku než 36 tisíc korun. Pokud si půjčí více, neznamená to, že se již dostává do dluhové pasti. Splátky spotřebitelského úvěru je totiž možné rozložit do několika let. Svůj rozpočet ale zbytečně napíná. V případě nenadálé události, kdy jsou zapotřebí další peníze, může už nastat problém. V takovém případě obvykle požádá o další půjčku, tu předchozí ale stále nemá splacenou. A najednou zjistí, že mu měsíční disponibilní zdroje na celkové splátky nestačí. A pak nastává skutečný problém, protože dluhová past je nebezpečně blízko.