Vital O nás Podpořte Inzerce Archiv Kontakt Předplatné
Foto © Thomas J. O'Halloran

Burza je o nervy. Málokdo si dnes troufne vsadit všechno na jednu kartu

Doba vlků z Wall Street je už minulostí, akcie nepadají o pětinu za den, nikdo se nehroutí ani nevyhrožuje. Makléři hrají spíš roli privátních poradců pro bonitní klienty. Což ale neznamená, že se z práce vytratil adrenalin.

Byl pátek, 9. května 1873. Pro většinu Vídeňanů den jako každý jiný. Ale ne pro makléře a investory, kterým právě tento den převrátil život naruby. Vídeňská burza se otřásla v základech. Z minuty na minutu přišli burziáni o všechno. Byl to takový šok, že celkem 214 jich spáchalo sebevraždu.

Za tehdejším krachem vídeňské burzy stály dva důvody. Samotným spouštěčem byl neúspěch světové výstavy, na kterou kvůli epidemii cholery přijelo místo očekávaných dvaceti jen sedm milionů lidí. Zadlužené firmy kvůli tomu bankrotovaly jedna za druhou. Příčiny krachu burzy ale byly hlubší a souvisely s problémy vzdálenými tisíce kilometrů – s krizí amerických železničních společností. I s jejich akciemi se ve Vídni obchodovalo. Popularita burz byla tehdy obrovská. Obchodovat a spekulovat se pokoušeli nejen bohatí, ale prakticky všechny vrstvy obyvatelstva. Spoléhali na to, že akcie a pravidelná roční výplata dividend budou už navždy zdrojem snadných příjmů. Nikdo si nepřipouštěl, že vmžiku může být všechno jinak, že jde v podstatě o riskantní, adrenalinem nabitý podnik.

Dnes už kvůli ztrátám na burze lidé sebevraždy nepáchají. Málokdo si troufne vsadit všechno na jednu kartu. Investuje se obezřetně tak, aby případné riziko ztráty bylo rozložené. Pořád ale platí, že obchodování může přinášet vzrušující zážitky srovnatelné s adrenalinovými sporty.

Přemíru adrenalinu musel nepochybně zažívat Jordan Belfort. Vychytralý obchodník, který v devadesátých letech minulého století zbohatl na tom, že při konzultacích se svými klienty doporučil investovat do pochybných akcií. Klienty tak připravil o 200 milionů dolarů, které utrácel za drogy, prostitutky, luxusní auta a nesmyslná povyražení. Skončil na necelé dva roky za mřížemi. Jeho život se později stal předlohou kasovního trháku, filmu Vlk z Wall Street.

Dnes už je doba vlků z Wall Street minulostí, akcie nepadají o pětinu za den, nikdo se nehroutí ani nevyhrožuje. Makléři hrají spíš roli privátních poradců pro bonitní klienty. Což ale neznamená, že se z práce vytratil adrenalin. Podle mnohých jde pořád o ten nejtvrdší byznys, jaký lze dělat. Nikde jinde se nedají peníze vydělat tak rychle jako na burze.

Práce burzovního makléře tak není pro každého. V prostředí, kterému vládne stres, strach a kde jediným měřítkem jsou peníze, musíte mít tvrdé lokty a nervy ze železa. Obchodování na burze totiž často připomíná hazard. Cena špatné investice může být vysoká, ale ani to neodrazuje. Každý úspěšný obchod je totiž navzdory podstupovanému riziku obrovskou satisfakcí.

Bojovnost, odvaha a chuť riskovat – základ, který musí mít každý dobrý burzián. To, co stimuluje právě tyto vlastnosti, ale není adrenalin, nýbrž testosteron. Hormon, který zvyšuje nárůst svalové hmoty, stejně tak významně působí na centrální nervovou soustavu a poznávací funkce. Při jeho poklesu se může zhoršit paměť, schopnost soustředit se, vstřebat informace a analyzovat je. Psycholog John Coates byl jedním z prvních, kdo upozornil na to, že hladina testosteronu mění nejen vzhled mužů, ale i jejich chování. Podnětem bylo právě sledování obchodníků na burze. Ti se chovali, když kurzy akcií rostly, nápadně iracionálně – ztráceli zábrany, stávali se důvěřivějšími, mizel u nich pud sebezáchovy a víc riskovali. Coates si všiml, že se nápadně podobají samcům některých zvířat během říje a bojů o samice. Může za to zvýšená hladina testosteronu, a tak ji Coates změřil i makléřům a prokázal, že v obou případech jde o stejný mechanismus.

Když se podíváme na žebříčky profesí s největší dávkou adrenalinu, makléře na nejvyšších příčkách paradoxně nenajdeme. Touhu po dobrodružství hasí podle průzkumů daleko líp povolání, která zachraňují životy lidí. To ale nic nemění na tom, že adrenalin a burza, na které se točí peníze, jsou nerozluční parťáci.

Největší adrenalin na burzách:

1929–1932: Americké akcie od svého vrcholu ztratily 90 procent své hodnoty. Trhy zažily vůbec největší pád během pouhých dvou dnů počínaje tzv. černým úterým, kdy přišly o čtvrtinu cen. Dopad na celou ekonomiku byl devastující. Bez práce se tehdy během velké hospodářské krize v USA ocitlo 15 milionů lidí.

2007–2009: Zatím poslední velká recese stlačila ceny akcií zastoupených na amerických burzách o víc než polovinu (54 procent). Prvotní příčinou bylo prasknutí nemovitostní bubliny a na ni navazující americká hypoteční krize, která postupně přerostla v krizi finančnictví světových rozměrů. Nejen v USA, ale i v Evropě musela být v důsledku toho řada velkých bank „zachraňována“ vládami.

Králem spekulantů, který dokázal inkasovat největší zisk z akcií během jednoho roku, byl Američan Jesse Livermore. Na počátku velké hospodářské krize, v roce 1929, vydělal sto milionů dolarů. Za jediný den si na své konto dokázal připsat tři miliony, ale také o prakticky všechny své peníze několikrát málem přišel.

Vůbec jeden z největších výdělků realizoval James Chanos, který na pádu amerického energetického gigantu Enron v roce 2001 vydělal 500 milionů dolarů.

Zvýšený adrenalin zažívali burziáni i v roce 2018. Podle dat, která shromažďuje Deutsche Bank, investice prodělaly ve více než 90 procentech případů v sedmdesáti třídách aktiv, včetně akcií, dluhopisů, měnových instrumentů či komodit. Je to nejhorší výsledek za celých 117 let, po které německá banka statistiku sleduje. Se ziskem skončily prakticky jen hotovostní peníze, ale ani ty nevynesly tolik, aby je neznehodnocovala inflace. Loni zkrátka před poklesy nebylo kam utéct.

10 nejvíce adrenalinových profesí:

1. Lékaři a chirurgové na pohotovosti
2. Zdravotní sestry na JIP
3. Detektivové a kriminalisté
4. Policisté
5. Pyrotechnici
6. Hasiči
7. Vězeňští dozorci
8. Dispečeři na tísňových linkách
9. Záchranáři
10. Pracovníci bezpečnostní ochranky

Dočetli jste až sem? Zastavte se na chvíli a zvažte, zda-li můžete podpořit Vital i vy.
Časopis, který čte stále více čtenářů, vychází především díky podpoře dárců. Pomoci je tak jednoduché – zašlete nám dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru:

DMS ELPIDA 30  DMS ELPIDA 60  DMS ELPIDA 90

Přispějete tak částkou 30, 60, nebo 90 Kč.
Pokud čtete Vital pravidelně a můžete nás podpořit každý měsíc, zašlete zprávu ve tvaru:

DMS TRV ELPIDA 30  DMS TRV ELPIDA 60  DMS TRV ELPIDA 90

Více na darcovskasms.cz. Časopis si můžete také předplatit pro sebe, nebo jako dárek pro své blízké. Děkujeme vám!