Na počátku toho druhého, smutného konce přitom může stát záměr. Cíleně poškodit konkrétní společnost, zničit nebo alespoň na chvíli vyřadit nepohodlnou konkurenci. A jestliže jsou fake news v současnosti pro společnost novým fenoménem, ve světě finančních trhů rozhodně nejsou novinkou, byť se jim tak neříkalo. Paniku na londýnské burze způsobil už na začátku devatenáctého století, před vypuknutím francouzsko-britské války, falešný dopis o mírovém urovnání sporu. Než se zjistilo, že šlo o padělek, akcie vzrostly o pět procent.

O několik století později jsme na trzích svědky podobných událostí. K jak velkým propadům akcií může dnes na základě jedné falešné zprávě dojít, ilustruje případ šest let starý. V dubnu 2013 syrští hackeři napadli Twitter zpravodajské agentury AP a vypustili do světa zprávu o výbuchu náloží, které měly vážně zranit tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamu. V následujících třech minutách ztratily akcie pěti set největších společností obchodovaných na Wall Street hodnotu 139 milionů dolarů. Ačkoli se cena akcií poté, co se ukázalo, že šlo o fake news, opět zvedla, jasně to ukázalo na sílu a moc sociálních sítí, jakožto velice pohodlného prostředku pro šíření falešných zpráv. Dobře si to uvědomují i samotní brokeři, obchodníci na burzách. Ignorovat například Twitter si už nedovolí nikdo z nich. Stalo se totiž pravidlem, že nové produkty, strategie a obchodní plány jsou ohlašovány právě jeho prostřednictvím. Oblíbený je u většiny nejdůležitějších zástupců světového byznysu, včetně šéfa společnosti Apple, Tima Cooka, nebo majitele Tesly, Elona Muska. Ten je svými zavádějícími tweety už pověstný. Musk je dnes pro regulátory trhů cosi jako enfant terrible. Sílu Twitteru si otestoval před pěti lety, kdy na svém účtu oznámil novou produktovou řadu. Akcie vzápětí vystřelily raketově vzhůru a připsaly si čtyři procenta. Vzápětí se ovšem ukázalo, že šlo o aprílový žert.

Dokud úřady nenajdou způsob, jak vymýtit takové falešné zprávy, nejlepší věc, kterou mohou investoři udělat, je zůstat v klidu a zprávy důkladně prověřovat.

Loni americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) dokonce na šéfa výrobce elektromobilů Tesla podala žalobu kvůli jeho jinému prohlášení týkajícího se možného stažení akcií z burzy. Což způsobilo na burze chaos. Muskův účet přitom na Twitteru sleduje 22 milionů lidí. Konflikt s regulátorem Musk urovnal dohodou, v níž se mimo jiné zavázal, že nebude zveřejňovat informace s možným dopadem na akciový trh, pokud nejdřív nedostane souhlas hlavního právníka Tesly. Tento závazek ale porušil počátkem tohoto roku, když zveřejnil nepřesnou zprávu o předpokládaném objemu výroby Tesly v letošním roce. Teď tedy Musk navíc čelí obvinění z pohrdání soudem.

Skutečně je to tak jednoduché, jak to vypadá? Určovat pohyby na burze šířením fake news? Zdaleka ne, ale průzkumy z poslední doby ukazují, že „příběhy o americké ekonomice“ jsou pro investory stále víc rozhodujícím faktorem, zda prodat, nebo koupit. Výrazně už nyní předčí tradiční ukazatele o stavu ekonomiky jako například výzkumy ohledně spotřebitelské důvěry. Vedle tradičních makléřů tak na Wall Street můžeme častěji potkat i analytiky médií. Zásluhu na tom mají stále populárnější sociální sítě. Jejich význam stoupl mimo jiné i díky tomu, že je ke komunikaci s veřejností hojně využívá současný americký prezident Donald Trump.

Za současných podmínek, kdy už skutečné zprávy způsobují, že trhy neustále mění kurz, poslední věc, kterou investoři potřebují, je, aby falešné zprávy pronikly do systému a způsobily ještě větší rozkolísání trhu.

Rozpoznat fake news od pravdivých informací z prostředí byznysu může být někdy pořádný oříšek. Obzvlášť, když se jedná o mainstreamová média, která tyto zprávy zveřejňují. A navíc jde o hospodaření čínské firmy. Právě na to se před šesti lety zaměřil novinář tamní státní televize CCTV Chen Yongzhou. V sérii příspěvků zveřejněných v průběhu necelého roku poukázal na chyby a nekalé praktiky v hospodaření strojírenského gigantu Zoomlion. Na základě těchto informací Zoomlion tehdy na hongkongské burze ztratil víc než čtvrtinu své ceny. Chen byl jednoho dne zatčen a krátce nato z obrazovek státní televize přiznal, že zprávy o Zoomlionu byly vymyšlené, podstrčené konkurencí s cílem firmu poškodit. Novinář byl usvědčen z údajného braní úplatků. Část kolegů, kteří Chena znali, ale verzi prezentované oficiálním establishmentem dodnes nevěří. Někteří z nich posléze i poukázali na provázanost lidí ve vedení Zoomlionu s tamními politiky a policií. Případ jasně ukazuje, jak tenká hranice mezi údajnými fake news a skutečnými fakty (která ovšem nejsou dohledatelná) může být.

Faktem je, že stále větší intenzita fake news, které mohou ovlivňovat ceny akcií, znepokojuje i amerického regulátora finančních trhů Komisi pro kontrolu cenných papírů. Ta vydala nedávno pro investory varování o zdánlivě nezávislých článcích na internetu, které jsou součástí placených kampaní s cílem zvednout ceny akcií. Jak tedy nenaletět ve světě, kdy každá minuta váhání nebo nerozhodnosti může vést k obřím ztrátám? Analýzy burzovních regulátorů například zjistily, že hlavním zdrojem falešných zpráv jsou sítě WhatsApp a Facebook. Takže těmto zdrojům opravdu nevěřte a zprávu si ověřte alespoň ze dvou jiných zdrojů. Za současných podmínek, kdy už skutečné zprávy způsobují, že trhy neustále mění kurz, poslední věc, kterou investoři potřebují, je, aby falešné zprávy pronikly do systému a způsobily ještě větší rozkolísání trhu. Dokud úřady nenajdou způsob, jak vymýtit takové falešné zprávy, nejlepší věc, kterou mohou investoři udělat, je zůstat v klidu a zprávy důkladně prověřovat.

V září 2008 vzbudil mezi investory rozruch článek o bankrotu vlastníka letecké společnosti United Airlines. Zveřejněn byl na internetu. Během následujících několika málo minut ztratily akcie aerolinek 76 procent své hodnoty a padaly by dál, kdyby s nimi technologická burza NASDAQ tehdy nezastavila obchodování. Posléze se ukázalo, že šlo o šest let starý článek z roku 2002. Akcie se poté začaly zotavovat, i tak ale uzavíraly onen inkriminovaný den o 11 procent slabší oproti předchozímu dni. Negativní sentiment se přitom přelil na celé odvětví leteckých společností. Trvalo celkem sedm dní, než se akcie United Airlines vrátily na stejnou cenu před uveřejněním falešné zprávy o krachu.

V roce 2015 americká Komise pro cenné papíry a burzy obvinila z podvodu jistého obchodníka ze Skotska. Ten pod falešným jménem, které se nápadně podobalo názvu firmy zabývající se průzkumem trhu, zveřejnil na Twitteru informace, které poškodily akcie dvou firem. Jejich cena vlivem výprodejů po zveřejnění těchto falešných informací klesla o 28 procent. Akcionáře tento podvod stál přes jeden a půl milionu amerických dolarů.

Komise pro cenné papíry a burzy také před sedmi lety rozkryla rozsáhlejší případ záměrně zavádějící série článků. Zveřejnil je portál zaměřený na finance, Seeking Alpha, který má poměrně značný vliv a také vysoký počet předplatitelů. Týkaly se farmaceutického oboru. Pojednávaly o úspěších při vývoji léku proti rakovině a mluvily o levnější alternativě konkurenčního produktu. Během několika málo měsíců akcie společnosti ImmunoCellular, která měla nový lék vyvíjet, takřka ztrojnásobily svoji hodnotu. Jak ale čas běžel, bylo stále víc zřejmé, že žádný nový lék na obzoru není, a tak akcie rapidně klesly. Dnes se dají pořídit za tři pence.

Zavádějící články plné fake news na respektovaných finančních webech znamenají ránu pro důvěryhodnost novinářů. I přesto, že portál Seeking Alpha přijal opatření, kdy odhalil identitu jednotlivých autorů a nutil je doložit, že za články neinkasují nic od zainteresovaných stran, několik novinářů o rok později stejně vedení vyhodilo s tím, že bralo peníze za falešně pozitivní zprávy o některých firmách.

Komise pro cenné papíry a burzy jen v roce 2017 vyšetřovala 27 subjektů, mezi něž patřila některá média i PR agentury, že za úplatu publikovaly stovky článků, které měly ovlivnit ceny akcií biotechnologických firem. Obvinila deset společností a 11 lidí a donutila je zaplatit pokuty od několik tisíc do několika milionů dolarů.