Domnívám se, že by to měla být motivace k pečlivějšímu celebrování kratších než půlstoletých jubileí. A že těch možností je! Díky Wikipedii jsem se dovzdělal a teď vím, že téměř každé výročí svatby má nějaký název. Jak záhy předestřu, nejde zdaleka jen o kulaté počty let.

Roztodivné názvy jednotlivých jubileí byly pro mě objevem. Mnohé jsou vskutku překvapivé. Jak vznikly a z čeho povstaly, to mi zůstává utajeno. Snažil jsem se sice pátrat po pramenech, ale nic jsem nevyšťoural. Nezbylo mi tedy, než uchýlit se k tuzemsky kutilskému Udělej si sám. V daném případě: Vysvětli si sám.

Trochu jsem si s těmi jednotlivými názvy z Wikipedie pohrál. Nabízím vám své amatérské domněnky, z čeho jejich názvy mohly povstat.

První výročí je spojováno s výrazem bavlněná svatba. Možná proto, že novomanželé dělají v počátcích vzniklého svazku vše pro to, aby se vzájemně hýčkali jako v bavlnce. Pokud se týče vhodného dárku k prvnímu výročí sňatku, stylově by se mohlo hodit dílo Sarah Morenové s názvem Žijí jako v bavlnce. V knížce jde o význam symbolický, nikoliv tedy o život v bavlnce vyšívací.

Druhé výročí se jmenuje papírové. Dalo by se dešifrovat jako odkaz na skutečnost, že oba oslavenci mají na sebe papír. Tedy oddací list. Je to papír úředně významný, i když by zjevně nemělo docházet k případům, jako je ten v internetově zveřejněném příběhu s bulvárním titulkem (cituji doslova): Mám na tebe papír, křičel a Kateřinu doma zamknul už měsíc po svatbě!

Třetí jubileum sňatku je označováno jako kožené. Jak známo, kůže je symbolem určité pevnosti. Tento fakt začíná mít svůj statisticky kladný význam už i pouze po tříletém manželství. Ad oficiální vyjádření, že „největší intenzita rozvodovosti se vyskytuje kolem tří let po sňatku, a to u manželů, kteří se brali ve věku 20–24 let“.

Dodávám, že klasický kožedělný materiál v takové časové zkoušce obstojí a v optimálním případě pak vydrží i spoustu dalších let. Viz úctyhodná trvanlivost tyrolských kožených kalhot.

Z několika dalších možností v postupu let zmiňuji osmé výročí spojované s přídomkem plechové. V přítomnosti může pro novodobější páry jít o vzpomínku na rachotící svatební plechovky. Mám na mysli zvyk, který se i u nás začal uplatňovat ve stylu některých zemí. Sada takových prázdných plechovek je v tuzemsku nabízena dokonce už i inzerátem. Cituji:

„Připravte novomanželům překvapení. Přivažte jim při odjezdu ze svatebního obřadu za auto plechovky, které budou během jízdy vesele řinčet o cestu a hlásat do okolí zprávu o dalším šťastném páru. Plechovky dodáváme v balení po pěti ks. Plechovky mají navázané provázky o délce 1,45 m.“

Čtrnácté výročí se nazývá slonovinové. Může jít o skryté memento pro páry, které z nějakého důvodu začaly žít ve věži ze slonoviny. Toto podobenství ze Šalamounovy Písně písní novodobě vyjadřuje odtržení od běžného života. Není od věci si takovou skutečnost uvědomit, zvláště pro lidi na vyšších postech a ve finančním blahobytu.

Neřkuli že život manželského páru v doslovné věži ze slonoviny by v přítomnosti nejspíš narazil na protesty ze strany ochránců zvířat.

Patnácté výročí se jmenuje křišťálové. Zmíněný počet let je už dostatečně dlouhý na to, aby si oba podílníci uvědomili, že životaběh se někdy ubírá záhadnými cestami. Možná právě proto se nabízí symbolika věštecké křišťálové koule. Tu doslovnou lze dát k tomuto jubileu i jako dárek. Cenové rozpětí je značně široké. Z nabídek na trhu zmiňuji možnost některých už za stovku, ale jsou i dražší.

Kdo ví, zda příslušná cena předznamenává, jak daleko do budoucna lze prostřednictvím této pomůcky vidět. Autenticky sděluji, že ve sklářské nabídce je k mání i věštecká koule o průměru 500 mm a v ceně neuvěřitelných 400 tisíc korun. Kdyby takovou kouli měla k dispozici Elina Makropulos ze známé Čapkovy hry, kdo ví, jak by se tvářila, kdyby jí koule předpověděla, že bude žít dlouhých 337 let.

Dvacáté výročí svatby označuje Wikipedie jako porcelánové. Spatřuji v tom respekt ke skutečnosti, že porcelánově tak křehký vztah, jako je soužití dvou lidí, vydržel už dvě desetiletí. Jako člověk, který v mládí žil ve městě porcelánek, mám ovšem i vzpomínku na rodiče jednoho z mých starorolských spolužáků. Ti při vzájemné hádce roztřískali několik talířů. Když mi o tom jejich syn vyprávěl, říkal, že to rodičům nevadilo, protože si dokoupí z fabriky další talíře, které se tam v rámci takzvaných aušusů prodávaly za pakatel.

Po uvedeném dvacátém výročí následují k manželskému oslavování ještě další příležitosti – až po čas seniorský. Ale jsou tu ještě i některé možnosti z času mladšího, které jsem neuvedl.

Zmiňuji to v souvislosti se skutečností, že moje amatérské samodomo výklady obsahu těch několika předestřených výročí si můžete podle libosti doplnit tvůrčím způsobem a po svém i u dalších, která jsem pominul.

Podle manželských let v závorce vám z Wikipedie nabízím k výkladovému kutilství následující jubilea:

Květinové (4), dřevěné (5), železné (6), vlněné (7), hliněné (9), cínové (10), ocelové (11), hedvábné (12), krajkové (13), stříbrné (25), perlové (30), korálové (35), rubínové (40), safírové (45), zlaté (50), smaragdové (55), diamantové (60), kamenné (65), platinové (70) a vše korunuje jubileum korunovační (75).

Jestli vás u těch zmíněných výročí napadá nějaký váš osobní výklad vzniku jejich názvu, berte to prosím jako nabídku, abyste si taky pohráli a pustili fantazii na špacír.