Najednou zůstala paní Zuzana na vše sama. Jelikož se chtěla s manželem důstojně rozloučit, za peníze, které si po troškách střádala, mu zaplatila důstojný pohřeb. Problémy přišly hned následující měsíc, když se blížil termín splatnosti nájemného. Jelikož by celý důchod paní Zuzany padnul na nájem a ona by neměla peníze na jídlo a ostatní výdaje, zaplatila jen polovinu nájmu a zbytek si ponechala na jídlo a ostatní výdaje. Tímto způsobem postupovala paní Zuzana několik měsíců, než jí přišla upomínka od vlastníka bytu k zaplacení dlužné částky. Pronajímatel paní Zuzaně zároveň pohrozil výpovědí z nájmu. Paní Zuzana byla z této zprávy vystresovaná a přemýšlela, kde vzít peníze na doplacení dluhu na nájmu. Jako jediné řešení ji napadlo vzít si půjčku. Zašla tedy do banky a požádala o půjčku 30 000 Kč se splátkou 799 Kč měsíčně. Banka půjčku paní Zuzaně poskytla a paní Zuzana ihned doplatila dluh na nájmu. Jenže velmi brzy zjistila, že to není řešení, protože musí další měsíc zaplatit celý nájem a k tomu splátku na půjčku. Aby měla na zaplacení, zašla do jiné banky a požádala opět o půjčku 30 000 Kč. I tentokráte banka paní Zuzaně půjčku poskytla.

Paní Zuzana tak měla chvíli klid. Jenže i tyto peníze za 2 měsíce došly a paní Zuzana opět musela řešit, kde vezme peníze na nájem a splátky nyní už dvou půjček. A tak to řešila opět další půjčkou a takto se to ještě několikrát opakovalo, až jí žádná banka ani úvěrová společnost nechtěly další půjčku poskytnout. Paní Zuzana začala být bezradná, protože si již napůjčovala téměř 150 000 Kč a jen na splátkách by měla měsíčně splácet 7 000 Kč. Jelikož už paní Zuzaně nikdo další půjčku poskytnout nechtěl, bylo jasné, že paní Zuzana všechny splátky není schopna platit, natož ještě nájem. Paní Zuzana tak začala věřitelům splácet po troškách, ovšem věřitelé byli nekompromisní, začali paní Zuzaně volat, posílali jí písemné upomínky, v nichž hrozili žalobami a exekucemi, a po několika měsících paní Zuzaně většina věřitelů vypověděla smlouvy a začala se domáhat jednorázové úhrady celého dluhu. Celkový dluh paní Zuzany i s úroky, úroky z prodlení a sankcemi už dosahoval téměř částky 1 000 kolik? Milion? Kč. Za dalších pár měsíců přišel paní Zuzaně od soudu první platební rozkaz, aby zaplatila dlužnou částku, jinak může dojít k nařízení exekuce. Paní Zuzana byla zoufalá a nevěděla, co má dělat. Jeden její známý jí poradil, aby se obrátila na poradnu pro seniory, zda by jí tam s problémem neporadili. Poradna pro seniory odkázala paní Zuzanu na Poradnu při finanční tísni, kde s ní poradce probral její závazky a jako řešení doporučil oddlužení (tzv. osobní bankrot). Zároveň však paní Zuzaně vysvětlil, že si bude muset najít levnější bydlení, protože částka, která jí bude v oddlužení zůstávat, nepokryje současnou výši nájmu. V případě, že by se paní Zuzana nechtěla stěhovat, musela by přijít na pomoc širší rodina a hradit část splátek i nájmu za ní. Zvláště vysoké jsou sankční úroky pro neplacení nájemného dané občanským zákoníkem – 90 % dlužného nájmu ročně.

V případě exekuce na starobní důchod by po dražbě movitých věcí z bytu stejně pravděpodobně nebylo možné ve starém bytě zůstat, protože by nebylo na nájem a celkový dluh by se díky úrokům a sankcím stále zvyšoval i v exekuci. Paní Zuzana nakonec našla levnější ubytování, byť v jiném městě. Poradce jí zdarma sepsal žádost o oddlužení, kterou paní Zuzana zaslala na soud a ten jí oddlužení povolil. Paní Zuzaně bude nyní Česká správa sociálního zabezpečení srážet z jejího důchodu částku 2 090 Kč, která bude prostřednictvím insolvenčního správce rozdělována mezi všechny věřitele. V této částce je již zahrnuta měsíční odměna insolventnímu správci ve výši 1 089 Kč. Po 5 letech soud paní Zuzanu na její žádost osvobodí od placení zbylých závazků.