Paní Alena pracuje jako účetní u velké firmy. Letos jí bude šedesát let a vychovala dvě děti. Nárok na starobní důchod měla již v roce 2008, ale pracuje dále, tzv. na procenta. Zaměstnavatel jí již dvakrát nabídl smlouvu na dobu určitou, a to na jeden rok. To byla doposud maximální délka. Nyní se její situace mění: bude moci pracovat dva roky. Ale pozor: do těchto dvou let se započítává doba trvání pracovního poměru před 1. lednem 2010. Pokud tedy paní Aleně skončila roční lhůta například 31. března 2009, její dvouletá smlouva končí dnem 31.3.2011. O kvalifikované účetní mají však firmy zájem, proto má paní Alena šanci, že s ní zaměstnavatel uzavře smlouvu na dobu neurčitou.

V odlišné situaci se nachází pan Karel, ročník 1949. Celý život pracoval jako malíř pokojů, ale vzhledem ke zdravotním problémům by rád odešel do předčasného důchodu. Nárok na starobní důchod bude mít v 62 letech + 4 měsíce, podle přesného data narození tedy v listopadu 2011. Do předčasného důchodu odejít samozřejmě může. Splnil podmínku – minimálně 25 let platil sociální a zdravotní pojištění. Jeho důchod se mu až do uvedeného data bude dočasně krátit  o 1,3 % výpočtového základu za každých, i započatých, 90 kalendářních dnů doby předčasnosti. Jakmile dosáhne důchodový věk, bude mu přiznán řádný starobní důchod. Může si však přivydělat činností, která nezakládá účast na důchodovém pojištění. To je taková činnost, z níž se neplatí pojistné na sociální zabezpečení. Tuto podmínku splňuje prakticky jen činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce. Výše příjmu získaného ze zaměstnání na základě této dohody není nijak omezena. Další možností je výkon zaměstnání v pracovním poměru, popřípadě na základě dohody o pracovní činnosti. V tomto případě ale jeho měsíční příjem nesmí přesáhnout 2000 korun.

Nově na vybranou

Další změnou je i to, že si pracující důchodce může zvolit ze dvou variant:
1) Bude-li pobírat důchod ve výši jedné poloviny (polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry), zvýší se mu starobní důchod o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti.
2) Jestliže bude důchodce pobírat důchod v plné výši, důchod se bude navyšovat o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti. Pracuje-li důchodce nepřetržitě, náleží zvýšení vždy až po dvou letech výkonu výdělečné činnosti.  Za nepřetržitý výkon zaměstnání se považuje i situace, kdy na kalendářní den skončení bezprostředně navazuje kalendářní den začátku výkonu jiné výdělečné činnosti. Zvýšení náleží také v případě, že poživatel starobního důchodu získá alespoň 360 dnů výdělečné činnosti a zaměstnání ukončí.

Finanční gramotnost

Máte pocit, že neustále dotovat děti či vnoučata je v naprostém pořádku? zkuste se podívat na to podívat jinak. Buďte finančně gramotní! nejde jen o to, co je RPSN či jistina, spíše je nezbytné umět se zamyslet nad tím, jak s penězi nakládat a získat k nim zdravý a stereotypy nezatížený vztah. Bez něj totiž nemůžete činit kvalifikovaná rozhodnutí při správě osobních financí či rodinného majetku. Proto jsme se rozhodli nabídnout vám možnost nechat si na konkrétních příkladech poradit od našeho finančního poradce. Posílejte na adresu redakce či na e-mail: vitalplus @ elpida.cz své příběhy týkající se financí – např. právě o nakládání s financemi v rodině, o tom, komu peníze dáváte a proč, o odkazování majetku či dědění, o tom, jak finance mění vztahy v rodině atd. na základě vašich příběhů připraví náš finanční poradce analýzu příběhu a poradí, jak se v dané situaci správně zachovat, jak o ní správně přemýšlet.