Experiment se konal po oba dny voleb na takzvaných exit polech, tedy se skutečnými voliči, kteří právě odcházeli z volební místnosti. Zúčastnilo se ho bezmála 2500 lidí náhodně vybraných z celé republiky. Každý respondent mohl odevzdat až čtyři hlasy. A nejen to. Spolu s těmito „plusovými“ hlasy mohl odevzdat až dva hlasy „minusové“. Jimi označil ty kandidáty, u kterých si v žádném případě nepřál, aby byli zvoleni. Nevybíralo se přitom z kompletních kandidátek jednotlivých stran a hnutí, ale z listin zredukovaných pouze na první dva kandidáty. Respondenti byli žádáni, aby do dotazníků uvedli, jak volili ve volebních místnostech (včetně uvedení preferenčních hlasů), a následně pak odvolili znovu podle systému Karla Janečka.

Janečkův volební systém se od toho současného neliší pouze zredukovaným počtem kandidátů a rozšířeným počtem voličských hlasů, ale také tím, že nepočítá se 14 volebními kraji, ale s 81 okrsky, stejně jako je tomu ve volbách do Senátu. Tyto změny ve svém součtu způsobují, že větší váhu mají hlasy informovaných voličů, a to při zachování rovnosti voličských hlasů. Zároveň má nový volební systém očistný efekt – komplikuje cestu do Sněmovny extremistům a populistům. Potvrdily to výsledky volebního experimentu. To nejzajímavější z hlasování podle Janečkovy Demokracie 2.1 se dá shrnout do čtyř bodů:

Komunisté bez šancí

Experiment dokázal, že využití minusových hlasů ve volbách může zásadně přispět k očištění demokracie. KSČM ve čtrnácti okrscích nezískala ani jeden mandát. Ani ostatní extrémistické nebo populistické strany jako DSSS nebo Úsvit přímé demokracie neslavily úspěch.

Potvrdilo se, že minusovým hlasem volič skutečně říká, jakého kandidáta nechce. Existence minusového hlasu prakticky vylučuje úspěch populistů a extremistů, kteří minusové hlasy obdrží. Minusový hlas přináší silný tlak na očistu politického systému od zlojedů.

Hnutí ANO ve Sněmovně, ale bez Babiše

Jasným vítězem experimentu se stalo hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše. Kandidáti této strany získali 19 z 28 mandátů. Sám Babiš by se nicméně do Sněmovny nedostal, protože stejně jako v případě kandidátů KSČM ho o možnost připravily minusové hlasy.

Demokracie 2.1 nemůže ovlivnit, jaká je nálada mezi voliči a jakým směrem chtějí, aby se česká politika vyvíjela. Systém ale může už v příštích volbách současné vítěze o jakýkoliv podíl na moci připravit. Stačí, aby politici z hnutí ANO ztratili důvěru. Velmi jednoduše pak mohou dopadnout jako jejich kolegové z KSČM.

Voliči jsou hladoví po osobnostech

Úspěch ANO zároveň svědčí o nespokojenosti voličů s počtem výrazných a důvěryhodných osobností v současné české politice. Mandáty v zásadě získali lidé, kteří jsou v politice noví a bez zkažené reputace.  Naopak notoricky známá jména s pošramocenou minulostí či reputací nový Janečkův systém patřičně potrestal.

Plusové a minusové hlasy

Nejvíce minusových hlasů získal Miroslav Kalousek (TOP 09). V důsledku toho by se do Sněmovny nedostal. Nejlépe naopak z hlasování vyšel Kalouskův stranický kolega Karel Schwarzenberg. Během experimentu se ukázalo, že lidé hlasovali pouze pro svou stranu jen ve 26 procentech případů.  Bezmála desetina lidí pak v testovacím hlasování nedala své preferované straně (tzn. straně, které dali hlas v řádných volbách) vůbec. Čtyřicet čtyři procent lidí se pak přiklonilo k volbě osobností i z jiných partají, nejen ze své oblíbené strany.

Systém Demokracie 2.1 v testu předvedl, že umí zvýšit šance slušných a schopných lidí na zvolení do sněmovny. Že má potenciál zlepšit fungování státu a ozdravit klima společnosti.

Zaujal vás, čtenáře časopisu Vital Plus, návrh tohoto nového volebního systému? Byli byste pro, aby se podle něho volilo v reálných volbách? Máte k němu kritické postřehy nebo náměty ke zlepšení? Budu rád, když mi napíšete na email bob.fliedr @ kareljanecek.com.