Když třiasedmdesátiletý Zdeněk Svoboda navštívil před časem konferenci o knize Konec prokrastinace, autorovi Petru Ludwigovi si postěžoval, že se v bestselleru vůbec nezabývá seniory. Odkládáme odpuštění nebo smíření se s lidmi, odkládáme péči o svoje tělo, procházky. Pak žijeme s výčitkami,“ vypráví usměvavý Svoboda, který se pak s Ludwigem domluvil na cyklu přednášek o kvalitě života ve vysokém věku.

Pod hlavičkou nadace Lepší senior teď Zdeněk Svoboda objíždí republiku a beseduje se svými vrstevníky – třeba i na téma kritického myšlení a dezinformací, tedy vymyšlených a záměrně zavádějících informací, na které člověk nezřídka narazí hlavně na internetu.

„Lidé mého věku si někdy přeposílají e-maily, z nichž vstávají vlasy hrůzou. Je potřeba ale koukat na ně s odstupem, zamýšlet se,“ upozorňuje Svoboda a sáhne po šálku kávy ležícím na stole „Má ten hrníček ucho?“ zeptá se a hrneček s kávou pootočí tak, až je ucho najednou vidět. „Podobně by měl člověk přemýšlet i nad zprávami, nenechte se zneklidnit, místo toho vezměte rozum do hrsti,“ říká Svoboda.

Připomíná, že takzvané fake news, cíleně nepravdivé nebo zdeformované zprávy, nejsou žádnou novinkou. Už v pátém století před naším letopočtem přelstil athénský vojevůdce Themistoklés pomocí lživých informací rozšířených zdánlivě uprchlými otroky perského krále Xerxese a díky tomu jej pak porazil v bitvách.

Každý devátý senior používající internet setkal s řetězovým e-mailem, každý pátý se dokonce i podílel na dalším rozesílání.

V poslední době je ale význam dezinformací zesílený. Technologie umožňují zprávy rychle šířit mezi lidi. Ukázalo se to například před letošními prezidentskými volbami, kdy Česko zažilo doposud nejvyšší nárůst šíření poplašných zpráv (hoaxů) a dezinformací. Mezi lidmi kolovaly hlavně řetězovými e-maily. Některé z nich měly zásah i několik desítek tisíc schránek. Možná i tu vaši.

Řetězové e-maily navazují na tradici předinternetových klasických dopisů. „Jejich obsah spočíval v báchorkách typu Zaručený tajný návod na zbohatnutí (štěstí, lásku, zdraví), který vyzývá adresáty k dalšímu šíření, neb jinak to nebude fungovat,“ říká Petr Nutil, zakladatel webu Manipulátoři.cz a autor knihy Média, lži a příliš rychlý mozek. Upozorňuje, že řetězovými e-maily se nešíří jen neškodné nesmysly jako „Microsoft rozdává peníze“, ale také poplašné zprávy, lživé informace a konspirační teorie.

O tom se právě během prezidentských voleb na vlastní kůži přesvědčil kandidát Jiří Drahoš, který byl v e-mailech označován za homopedofila, člena „zednářské“ organizace Římský klub nebo „vítače uprchlíků“. V jednom z hromadně rozesílaných dokumentů se lze také dočíst, že Česká republika posílá 850 milionů korun do Evropské unie za členství nebo že autorem písně Mešita namířené proti muslimům je Karel Kryl. Nic z toho samozřejmě není pravda.

Aby byl řetězový e-mail úspěšný a dobře se šířil, musí především oslovovat emoce, ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu.

Právě senioři jsou k šíření takových zpráv po e-mailu nejvíce náchylní, podle nedávného průzkumu, který si nechala zpracovat organizace Elpida a Nadace O2, se každý devátý senior používající internet setkal s řetězovým e-mailem, každý pátý se dokonce i podílel na dalším rozesílání. Až polovina seniorů si podle průzkumů tyto informace nijak neověřuje.

Podobné jsou výsledky výzkumu „Starci na netu“ Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého a společnosti Seznam: „E-maily varující před nebezpečím (migrace, islám) rozšiřuje 35 procent lidí ve věku 55 až 64 let a 47 procent lidí starších 65 let. To je čtyřikrát více než u lidí mladších. Pravdivé i nepravdivé zprávy o politickém dění posílají senioři šestkrát častěji než osoby mladší,“ uvádí oficiální výstup.

Co mají řetězové e-maily společného? Analytik Josef Šlerka v rozhovoru pro Český rozhlas říká, že jsou charakteristické senzacechtivostí a vyvolávají u příjemců pocit ohrožení, podezřívavosti vůči okolnímu světu a mainstreamovým médiím. „Aby byl řetězový e-mail úspěšný a dobře se šířil, musí především oslovovat emoce, ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu,“ doplňuje Petr Nutil. Operují s falešnými statistikami, populistickými provoláními i všelijakými budoucími katastrofami.

Upozorněte toho, kdo vám takovou zprávu poslal, že jde o blábol a výmysl, že to není pravda. Třeba se časem poučí.

A to je také důvod, proč se šíří – je pochopitelné, že tito lidé chtějí o potenciálním nebezpečí informovat své známé, ale je důležité nepropadat panice, držet si odstup a zachovat si chladnou hlavu. Hned zkraje je důležité si uvědomit, že ne vše na internetu je pravda. „Když nám něco pošle soused, nemusí to hned znamenat, že to je pravda. Měli bychom zpozornět, když uvidíme typické znaky falešných zpráv: bombastičnost, emoce, absence zdrojů a výzva k dalšímu rozesílání,“ říká Nutil a nabádá k tomu, aby si lidé informace dohledali, ověřili nebo se rovnou podívali na web hoax.cz, který řetězové zprávy sbírá, vyvrací a archivuje. „Případně upozorněte toho, kdo vám takovou zprávu poslal, že jde o blábol a výmysl, že to není pravda. Třeba se časem poučí,“ dodává Nutil.

Důležité je také ptát se, kde se takové informace, často bez zdroje nebo autora, vzaly. Proč se šíří? Může za tím být snaha zvýšit návštěvnost daného webu a vydělat. České bezpečnostní složky si ale také uvědomují, že za šířením falešných informací můžou stát cizí mocnosti. Především Rusko využívá šíření dezinformací jako zbraň k rozvracení společnosti a získávání vlivu pomocí zmatení veřejnosti a podkopávání její důvěry v demokratické instituce nebo média.

To všechno ale neznamená, že by měli lidé zanevřít na zprávy, naopak. „Vždycky lidem na přednáškách říkám: To nejhorší, co můžete udělat, je nečíst noviny. Jak řekl Edmund Burke, má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné – aby slušní lidé nic nedělali. Dávejte si pozor, abyste nestáli jen u jednoho kohoutku limonády, je důležité čerpat informace z více zdrojů. Život je pestrý, a když nám někdo nasadí červené brýle, červenou přestaneme vidět,“ popisuje Zdeněk Svoboda.