Katarakta se ohlašuje zamlženým viděním, opakovanou potřebou nových silnějších brýlí, někdy dvojitým viděním a tříštěním světla. Kvalita vidění se však zhoršuje velice pomalu a postupně, takže to pacient často ani nepozoruje a teprve po operaci si uvědomí, jak špatně viděl. Pokud není šedý zákal včas operován, může vést i ke slepotě. Příčin vzniku katarakty bývá více a většinou jsou spojeny se stárnutím organismu. Ve věku nad 65 let už šedým zákalem trpí dokonce většina populace. U novorozenců bývá nejčastější příčinou šedého zákalu virové onemocnění matky v průběhu těhotenství nebo genetické poruchy. Předpokládáme, že na vzniku katarakty se kumulativně podílí řada faktorů jako je expozice ultrafialovému záření, toxickým látkám v okolním prostředí, výživa a celkový stav organismu spolu s genetickými a biochemickými faktory, vysvětluje profesor Martin Filipec z Evropské oční kliniky Lexum. Faktorem, který kataraktu vyvolá, může být třeba i úraz, její pravděpodobnost zvyšují některá jiná oční onemocnění. Ženy postihuje šedý zákal častěji než muže, kuřáky několikrát častěji než nekuřáky.

Jak probíhá operace katarakty

Chirurgické odstranění katarakty probíhá tak, že se zkalený obsah čočky odstraní a nahradí umělou nitrooční čočkou. Překážkou provedení tohoto zákroku není ani velmi vysoký věk, jsou známy případy, kdy ho podstoupili i století pacienti. Pryč jsou časy, kdy lékaři čekali, až katarakta takzvaně uzraje. V 80. a 90. letech minulého století se dramaticky zvýšila úspěšnost, kvalita a bezpečnost operací. Pro zákrok jsme se začali rozhodovat na základě toho, zda katarakta danému pacientovi vadí a překáží v běžném životě – při práci, řízení auta, čtení, vysvětluje profesor Filipec. V posledních několika letech však už díky novým vyšetřovacím metodám umíme zachytit i ty nejjemnější odchylky v kvalitě vidění a při průchodu světelných paprsků čočkou. Kataraktu je tedy dnes možné odhalit mnohem dříve, než si pacient všimne jakýchkoli příznaků. Operace se provádí ambulantně, v místní anestezii očními kapkami. Zkalený vnitřek čočky se rozmělní ultrazvukem a odsaje, do vyčištěného pouzdra čočky je pak implantována umělá nitrooční čočka. Bezprostředně po operaci může pacient odejít domů.

Není čočka jako čočka

Nitrooční čočky připomínají měkké kontaktní čočky a dovnitř oka je lze vpravit řezem menším než 3 mm, který se uzavírá sám bez sešití. Nejčastěji se v současné době v rozvinutých zemích používají měkké čočky akrylátové a silikonové. Umělá čočka by měla mít parametry podobné jako má naše přirozená čočka přibližně ve věku okolo 20 let. To znamená, že by měla poskytovat dobrou kvalitu vidění na všechny vzdálenosti, objasňuje profesor Filipec. Donedávna jsme měli k dispozici jen čočky monofokální, kterými můžeme korigovat vidění oka pouze na jednu vzdálenost. Pomocí monofokálních čoček je však možné dosáhnout současného vidění na blízko i na dálku bez brýlí pomocí systému monovision, který zvýhodňuje při vidění na dálku jedno, většinou vedoucí oko (tedy to, které používáme více), zatímco druhé oko je korigováno tak, aby vidělo lépe na blízko. Současně se uplatňuje fenomén takzvané pseudoakomodace, při které spontánním pohybem monofokální čočky vpřed a vzad dosahujeme současně na dálku i na blízko lepšího vidění, než bychom očekávali. Je to řešení efektivní a poměrně levné.
Nejmodernějším řešením jsou dnes čočky, které pacientům umožňují dobré vidění bez brýlí na všechny vzdálenosti. V současné době máme k dispozici dva základní typy čoček, multifokální a akomodační. Tyto čočky mají ovšem vyšší cenu než čočky monofokální a zdravotní pojišťovny je neproplácejí, pacienti si proto musí celý zákrok uhradit sami. Na Evropské oční klinice Lexum tak mohou pacienti odstranění kataraty s implantací těchto dokonalejších čoček podstoupit jako samoplátci v rámci programu Premiové chirurgie katarakty. Na oplátku získají nejkvalitnější dostupnou lékařskou péči, navíc individuálně přizpůsobenou svým požadavkům a životnímu stylu.

Máme štěstí v neštěstí

Diagnóza katarakty jistě není příjemná, ale jako ve všech zemích vyspělého světa to ani v České republice není žádná tragedie, protože operace tohoto onemocnění jsou běžně dostupné. Úplně jiná situace však panuje v méně rozvinutých zemích. V důsledku toho katarakta je a pravděpodobně ještě dlouho zůstane nejčastější příčinou slepoty na světě. V České republice se každoročně provádí přibližně 60 až 70 tisíc operací katarakty a jako s příčinou slepoty se s ní nesetkáme, říká profesor Filipec. Na druhou stranu v Africe je ročně operováno jenom 10 % z 500 tisíc nových případů slepoty způsobené šedým zákalem a na celém světě každým rokem z této příčiny přibývá 6 milionů slepých lidí. Profesor Filipec není k této situaci lhostejný – zastává místo předsedy představenstva v nevládní organizaci Světlo pro svět (Light for the World), která mimo jiné zprostředkovává operace katarakty obyvatelům nejchudších zemí světa.